Česká beseda Jazvenik navázala přátelské styky s folklorním souborem Vysočan z Hlinska v Čechách skutečně neobvyklým způsobem. Před rokem nabídla prostřednictvím internetu výměnnou návštěvu společně s KUS Ivan Goran Kovačić ze Sisku, s nímž řadu let spolupracuje. Hlásil se jim větší počet zájemců, z nichž si vybrali soubor Vysočan. Ten přijel letos v červnu do Jazveniku a svým vystoupením obohatil tradiční manifestaci Lipanjski susreti v Sisku.
Jazveničtí krajané si na oplátku ve dnech 27.-31. srpna zajeli do Hlinska. Jelo jich dvacet pět a v neděli 31. srpna měli hlavní vystoupení na místní mezinárodní folklorní přehlídce. Zatančili mladí tanečníci besední folklorní skupiny, kterým hráli hudebníci z Hudební školy Pavla Markovce ze Záhřebu. Velkým potleskem byla odměněna také pěvecká skupina Besedy, doprovázela ji harmonika a vozembouch.
Účastníci zájezdu se domů vrátili s nádhernými dojmy – všude sklidili pozornost Čechů, kteří byli nadšeni skutečností, že v malé osadě v Chorvatsku 80 let udržují český jazyk, folklór a zvyky
Taneční besední folklorní skupina, s kterou ze Záhřebu dojíždí nacvičovat Dražen Macháček, byla posílena živou hudbou. Přidali se k nim totiž hudebníci z Hudební školy Pavla Markovce ze Záhřebu, harmonikář František Sedlák a nechyběl ani atraktivní vozembouch. Besední pěvecká skupina pro vystoupení na Hlinsku připravila kytici oblíbených českých písní, jež se zachovaly v jejich kraji. „Do autobusu jsme nastoupili s folklorním souborem Ivan Goran Kovačić ze Sisku, spřáteleným souborem z nedalekého města a vyjeli ku Praze,“ řekla nám všestranná krajanka Darija Hanžová. Po celou cestu byli všichni dobře naladěni, cestovali v noci, ráno přijeli do české metropole. Sice je dlouhá cesta unavila, ale obrovské přání prohlédnout si krásy velkoměsta na Vltavě zvítězilo. Sešli se s Karlem a Michaelou, členy folklorního souboru Vysočan z Hlinska, ti jim dělali průvodce.
Prohlídka nádherné Prahy byla pro ně neopakovatelná. Sbírali dojmy. Oslnila je krása Karlova mostu a pohled z chrámu sv. Víta na celou Prahu. Neměli bohužel hodně času, proto se vydali ve směru Hlinska na půl cesty mezi Prahou a Brnem. Hostitelé je vřele přivítali a ubytovali v samém centru města v části, které se říká Betlém. Nalézají se v něm dřevěné domečky, obnovené a restaurované, důsledkem čehož mají původní podobu – jako kdysi. Zařízení jejich vnitřku však nabízí špičkové pohodlí. Jazveničany čekalo pohoštění a beseda do pozdních hodin. Ráno pro ně zorganizovali prohlídku města. „Je to překrásné město, ve kterém člověk nepozoruje chvat, přeplněné ulice či nějaký stres. Odpoledne jsme měli vystupovat, ale překazil nám to nečas, takže vystoupení bylo odloženo. Naše nálada však neutrpěla a po večeři – jídlo nám opravdu chutnalo - jsme se odebrali do zahrady za restaurací, kde nás domácí bavili písní a tancem. Pilo se pivo, zpívalo a tančilo hluboko do noci,“ sdělila nám Darija.
Pátého dne jejich zájezdu, 31. srpna, proběhla přehlídka dětského folkloru. Jazvenická Beseda byla požádána, aby předvedla jen ukázku programu, kterýou publikum pozve na celé vystoupení dalšího dne. S radostí se vyhovělo organizátorovi a publikum odměnilo jazvenické krajany bouřlivým potleskem. Dalšího rána se jelo na výlet, na Veliký kopec, místo, na kterém jsou staré dřevěné domky, vypovídající o někdejším způsobu života. Podařilo se zachovat je před zapomněním a znovu jim vdechnout život. Vybavili je starým nábytkem, nářadím, dokonce i zvířaty. Starý mlýn v nádherném přírodním prostředí ještě pořád mele a dotváří dobový dojem. Všichni účastníci zájezdu z Chorvatska byli nadšeni. Večer se pokračovalo v kamarádění, jako i předchozího večera. K Jazvenickým se přidali i Slováci, také hosté folklorní přehlídky a zase se tančilo až do rána. Zábava byla skvělá.
Dalšího dne byla neděle, poslední den zájezdu a hlavní vystoupení. Vystupovaly české soubory z okolí, Slováci a hosté z Chorvatska. Program zahájily písně jazvenického sboru. Před početnými diváky prvotní tréma hned vymizela, pochlubila se D. Hanžová, jelikož oni srdcem a z duše, jak se říká, s nimi zpívali staré české písně. Na konci neustával hřímavý potlesk nadšeného publika. Poté vystoupili jazveničtí tanečníci, jež byli také odměněni stejným způsobem. Radost zaplavila i Jazveničany i hostitele. Po ukončení programu Besedy z Jazveniku je zastavovali lidé s blahopřáním. Členové Besedy byli překvapeni takovou reakcí. Loučení bylo velmi srdečné a Jazveničtí se plní dojmů vraceli z pravlasti do vlasti s přáním se tam příštího roku vrátit.
Z. Táborská/Darija Hanžová
