Rozhovor s Virovitickým lékařem, patologem, krajanem Jindřichem Krčmou rodákem z Hercegovce

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Wednesday, 04 September 2013

MIKROSKOP A ČESKÁ PÍSEŇ JSOU JEHO VÁŠNÍ
Jindřicha Krčmu, lékaře a specialistu patologie ve virovitické nemocnici, určitě uvidíte na každé akci České besedy Verovice. Protože měl odmalička rád českou píseň, od samého začátku působení zdejšího krajanského spolku se stal aktivním členem pěveckého sboru. Zašli jsme si za ním, aby nám řekl něco o své neobvyklé práci a lásce k české hudbě.

 

 Oba Jindřichovi rodiče pocházejí ze Zdenců, odkud se v šedesátých letech přestěhovali do Hercegovce, kde Jindřich prožil dětství. Rád na ně vzpomíná, stejně jako na českou školu a učitele - manžele Fialovy: „Prožil jsem tam nejkrásnější léta, snad proto na Hercegovec a své dětství v něm každodenně vzpomínám. To byly časy!“ „Snad každý ví, že děti musely kdysi mnohem víc pracovat než dnes. Všichni moji kamarádi pomáhali rodičům na poli i ve chlévě. Když byla chvilka času, hráli jsme si. Na nudu určitě čas nebyl. Mám pocit, že dnešní děti nedělají nic. Můj tatínek byl řezníkem a v Hercegovci si zařídil řeznictví. Samozřejmě, že jsem při každé práci pomáhal, a dělal jsem to velmi rád. Zatápěl jsem pod kotlem, měřil teplotu vody, krájel s tatínkem maso... Mohu říci, že mě to moc bavilo. Maminka byla hospodyně a starala se o celou domácnost. Navíc jsme chovali prasnice a krávy a obdělávali několik jiter pole. Mojí povinností bylo také odvést krávy na pastvu. Nikdo se mne neptal, jestli se mi chce nebo ne, a tak jsem musel vstávat už ve čtyři hodiny ráno. Když jsem se vrátil domů z pastvy, běžel jsem do nedalekého pekařství pro rohlíky, ze kterých pak tatínek připravoval sendviče pro děti, které si k nám do řeznictví chodily pro svačinu. Potom jsem teprve šel do školy. Takový způsob života si dnešní děti nedovedou ani představit,“ vysvětloval.
Od roku 1968 chodil Jindřich do bjelovarského gymnázia. I tehdy musel vstávat velmi brzy. Dodnes přesně ví, v kolik hodin odjížděl vlak a kdy přijížděl zpět do Hercegovce. „V základní škole jsem měl zájem o přírodní předměty, chemii a biologii. Už tehdy jsem měl jasno, že něco z toho budu studovat. Protože jsem hodně pomáhal tatínkovi v řeznictví, dobře jsem se seznámil s anatomií zvířat. Věděl jsem přesně, kde mají kterou kostičku a kde se nachází který orgán. Uvažoval jsem o studiu zvěrolékařství nebo medicíny,“ zavzpomínal.
Lékař patolog je velmi neobvyklé povolání a možná i proto o něm lidé mají předsudky. „Když se mě někdo zeptá, kde pracuju, hned odpovím, že na posledním oddělení nemocnice. Potom teprve vysvětluji, že jsem vlastně patologem. Vím, že to u mnohých vyvolává různé asociace, ale ujišťuji vás, že jde o namáhavou a zodpovědnou práci.“ Patolog je lékař, jehož specializace je zaměřená na rozpoznávání změn buněk a tkání v organizmu, způsobených onemocněním. Pomocí mikroskopu studuje tkáň, ale provádí také pitvu zemřelých, takzvanou autopsii, při které popisuje změny na orgánech a určuje příčinu smrti. Mezi jeho pracovní prostředky patří lékařské nástroje a pomůcky: skalpely, nůžky, pinzety, nádoby pro odběr vzorků a výpočetní technika. Jindřich je i soudním patologem a často si nad bezvládným tělem klade otázky: Mrtev? Odkdy? Jak zemřel? Nejprve musí určit, zda jde o skutečně mrtvou osobu. „Moje práce je velmi zajímavá, mimo jiné proto, že při mikroskopování, které se mi zvlášť zalíbilo už na fakultě, zjišťuju, o jakou nemoc jde,“ vysvětloval a na obrazovce nám ukázal, jak vypadá zhoubný nádor. Dozvěděli jsme se, že digitální patologie, jedna z nejmodernějších technologií, je velice přesná a spolehlivá.
Jindřich si při mikroskopování pouští české písničky, jejich poslech ho uvolňuje. Rád zpívá, a tak není divu, že nechyběl snad ani na jedné zkoušce besedního pěveckého sboru. Když v letech 1986 až 1998 pracoval v Koprivnici, před tím, než se přistěhoval do Virovitice, byl zapojen do pěveckého sboru Podravka a spolu s ním se zúčastnil mnohých regionálních soutěží. Jindřich byl výborným studentem. Jeho spolubydlícím a nejlepším kamarádem byl známý lékař a plastický chirurg Miroslav Kinčl. Kamarádili spolu ještě jako malé děti a jako studenti v Záhřebu spolu bydleli a jejich jedinou starostí bylo učit se. „My dva jsme si na záhonky posázeli zeleninu. Nepamatuji si, že by to ještě někdo ze studentů dělal,“ zavzpomínal a spokojeně ukazoval svou bohatě vybavenou laboratoř. A. M. Štrumlová Tučková/amšt

ZAJÍMAVÉ KONÍČKY
Jindřich Krčma má několik oblíbených koníčků. Největší zálibu našel ve vyšívání gobelínů. „Vyšívání pro mne znamená relaxaci,“ řekl. Vyšil už více než sto gobelínů, nejen pro sebe a svou domácnost, ale mnohé také daroval svým kamarádům do všech světadílů: nedávno některé odcestovaly až do daleké Austrálie. Dozvěděli jsme se, že není jediným lékařem s takovýmto koníčkem - také jeho dobrý kamarád, chirurg Omeragić, vyšívá a spolu si o gobelínech často povídají. Lékař Jindřich rád čte a mezi jeho oblíbené časopisy patří Jednota. Prozradil nám i to, že má velice rád enigmatiku, a tak se u něj ve skříni kromě Jednoty najde Kviskoteka, Skandi a další podobné tiskoviny… Zálibu našel i ve kvízech: už několikrát jsme ho mohli vidět v televizních soutěžních pořadech. Jeho velkou zálibou jsou i umělecké fotografie.

JMÉNO JINDŘICH V ŠESTÉ GENERACI
Do tradice rodiny Krčmovy patří jméno Jindřich. „Můj tatínek, dědeček, pradědeček a další předkové v pěti generacích dozadu měli jméno Jindřich. Když se nám narodil syn, rozhodli jsme, že se toho jména jen tak nezřekneme, a dali jsme mu jméno Andrija, což je chorvatská varianta tohoto jména,“ dozvěděli jsme se.

Read 460 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 36 2019

V Jednotě číslo 36., která vychází 14. září 2019, čtěte:
- Edukační cesta předsednictva Svazu Čechů do České republiky
- Dny české kultury a gastronomie v Končenicích
- Začal nový školní rok
- Česká škola z Končenic v programu Erasmus+
- Delegace organizace žen Chorvatské srdce v Česku
- Helena Stráníková – krajanka na dlouhém prozatímním pobytu v Česku
- V Končenicích oslavili Den obce
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti