Dojmy z letního folklorního soustředění v české republice

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Wednesday, 04 September 2013

NEZAPOMENUTELNÁ ZKUŠENOST KRAJANSKÝCH TANEČNÍKŮ
Našim tanečním skupinám už řadu let velkou pomoc poskytují čeští odborníci. V poslední době na popularitě získává dvoutýdenní taneční tábor, který v České republice organizuje choreograf Míla Brtník z Jihlavy. Letos se ho zúčastnilo devětadvacet členů tanečních skupin Českých besed. Během dvou týdnů se věnovali tanci a zpěvu, ale i různým důležitým drobným dovednostem, jako jsou úprava účesů, ruční práce… Společný život v přírodě byl pro ně velkou výzvou.

 

Letošní tábor je pro nás zajímavý z několika důvodů. Především se ho zúčastnil doposud největší počet krajanské mládeže. Kristina Kvapilová byla vedoucí chorvatské výpravy a jednou z instruktorek. Poprvé se ho zúčastnila dokonce sedmičlenná skupina tanečníků z České besedy Hrubečné Pole. Právě proto se s námi rozdělili o své dojmy. Hrubečnopolští se svorně vyjádřili, že to byla náročná zkušenost, ale tak pěkná a užitečná, že by si ji rádi ještě někdy zopakovali.

HRUBEČNOPOLŠTÍNADŠENI
Rozhodla jsem se, že letošní dovolenou strávím pracovně a jela jsem do Čech. Nelituju, protože to stálo za to. Před odjezdem jsem si kladla otázky, jaké to na táboře asi bude? V České republice jsem byla několikrát, ale na taneční tábor jsem jela poprvé. Jsem nejstarší ve své taneční skupině, ale snažila jsem se, abych byla stejně úspěšná, jako mladí tanečníci. Všichni byli ke mně přátelští a ohleduplní, ikdyž se mi něco nepodařilo udělat, jako je třeba postavit se na ruce. Kromě tancování mě bavilo i zpívání, cvičení správného dýchání… Všichni jsme se přitom hodně bavili. Vesna Havelková

Jsem bohatší o další velkou životní zkušenost. Než jsem se přistěhoval do Hrubečného Pole, kde jsem si založil rodinu, tancoval jsem v taneční skupině v Hercegovci. Protože jsem profesionálním vojákem, nebylo pro mě těžké vstávat brzy ráno. Ranní rozcvičky, které byly pro mnohé nejnamáhavější částí tanečního soustředění, se mi také líbily. Tihomir Vaňous

Naše dvě holčičky jsme nechali doma u babičky a spolu s manželem Tihomirem jsem se semináře zúčastnila poprvé. Nikdy před tím jsem netančila, a tak jsem se na začátku trochu styděla. Byla jsem přesvědčená, že ani zpívat neumím, ale náš taneční instruktor Brtník mě ujišťoval, že zpívám krásně, a dokonce mě před všemi veřejně pochválil.Sněžana Vaňousová

Do taneční skupiny Čtyři páry jsem se zapojil hned od jejího založení. V České republice se mi moc líbilo. Strávil jsem tam dva nezapomenutelné týdny - seznámil se s krásnými lidmi a navázal nová přátelství. Kromě toho jsem se naučil novým tancům a spolu s kamarády z Hrubečného Pole se budeme snažit vymyslet nové choreografie. Už se těším na nový taneční tábor za dva roky, na který určitě zase pojedu. Tomislav Vostřel

Mně se na tanečním soustředění nejvíc líbilo to, že jsme kamarádili s českými dětmi. Zajímavé bylo nejen tancování, ale také různé dílny. Teprve tady jsem se naučila, že každé vystoupení se má brát vážně a s velkou zodpovědností. Musíme se hodně snažit a víc dbát na to, abychom vypadali co nejlíp. Andrea Bahunová

Jediné, co mohu říci, je to, že jsem moc, moc spokojená. Nerada zpívám, ale ráda tancuju. Největší radost jsem měla z posledního dne pobytu, kdy jsme měli veřejné vystoupení. Byla jsem ráda, že máme možnost před publikem předvést, čemu jsme se naučili. Ze všech tanců se mi nejvíc líbil Husar. Asi proto, že je dynamický. Anamarija Perová

ODMĚNOU VEDOUCÍM BYLA SPOKOJENOST ÚČASTNÍKŮ
A je to za námi… Tato slova melancholickým tónem pronesli instruktoři na jedné z posledních instruktorských poraden, spokojení s prací, kterou během čtrnácti dnů odvedli. Úspěšně přivedli ke konci další folklorní seminář dětských složek horáckých souborů. Letos se konal v rekreačním a turistickém středisku Jalovec u Číchova od 3. do 17. srpna. Zúčastnily se ho soubory Vrabčátka, Šípek a Pramínek z Jihlavy, Škubánek ze Světlé nad Sázavou a představitelé Českých besed z Chorvatska, ze Záhřebu, Tréglavy, Dolan, Lipovlan, Končenic, Daruvaru a Hrubečného Pole. Organizace se z chorvatské strany opět ujal Svaz Čechů, sponzorem bylo i Ministerstvo zahraničních věcí ČR a částečně i Besedy a samotní tanečníci. Tento tábor je určen především pro mladé tanečníky, proto jsou na něm také děti předškolního věku. Nejmladším účastníkům z Chorvatska bylo dvanáct let, což je výborné, protože všechny děti nejsou schopny být dva týdny tak daleko od rodičů. Protože byl na táboře velký počet dospělých, byl denní režim poněkud volnější, ale stále stejný; začínal ne moc oblíbenou ranní rozcvičkou, pokračoval třemi zaměstnáními, ručními pracemi, nácvikem vystoupení a večerní táborovou hrou. V zaměstnáních se učilo správnému držení těla, dodržování rytmu, krokům, mluvení, zpěvu, zacházení s kroji, účesem... Muzikanti cvičili hraní…
Účastníci se zvlášť těšili na švihadla a gymnastiku. Novinkou bylo, že se tentokrát učili česat i kluci. Táborová hra byla inspirovaná filmem Jumanji, důležité bylo dohrát ji, což se podařilo třem družinám. V rámci hry se konaly souboje na kladině nebo na kajacích, připravování scének pro strážce jeskyně, klackovaná a další. Několik dní bylo velké vedro, teploty byly nad třicítkou, osvěžení se hledalo v malém bazénu. Podnikli jsme výlet do okolí, tentokrát na koupaliště Bransouze. Tábor a příroda Vysočiny se využívají k natáčení původních tanců. Letos si to spolu s tanečníky Pramínku vyzkoušeli Kristina a Antonio. Nechyběly ani pouť a karneval. Kromě početného „chorvatského vojska“, na něj zavítal voják Švejk, fotbalista a další povedené masky. Každodenně se nacvičovalo na vystoupení, starší dokonce i po večerech, aby všechno stihli. Učilo se už známým, ale i některým novým tancům. Zpívaly se dvě chorvatské písně: sborově Klinček stoji pod oblokom a Matea, Lucie a Hana zazpívaly Preko Drave. V pátek odpoledne se vystupovalo v obci Okřešice, a v sobotu v Jihlavě, v její krásně upravené zoologické zahradě, dokonce i na její prohlídku zbyl čas. Všechno, co účastníci tábora dělali (nebo nedělali), se bodovalo červenými a černými body a nakonec se hodnotilo. Nejvíc červených bodů dostala naše muzikantka Silvie, druhá místa obsadili Robert, Tomislav a Ivona, třetí Hannah. V kategorii družstev bylo nejlepší družstvo nejstarších, ve kterém byli Matea a Antonio.
Letos byl na táboře rekordní počet dětí, a tak pro instruktory nebylo snadné připravit rozvrh zaměstnání, rozdělit je do družstev, připravit hry a stezky odvahy, nacvičit čtrnáct tanců, minimálně do půlnoci řešit všelijaké záležitosti a ráno v sedm hodin vyskočit a celý den naplno pracovat. Nejlepší odměnou pro ně bylo, když viděli, že to baví všechny - od nejmladších k nejstarším. Zdá se, že je každým rokem parta lepší, motivovanější a schopnější. Jak to bývá, domů se nikomu nechtělo. Zbyly krásné vzpomínky na nádherný výlet, táboráky, vystoupení v ZOO, schopné děti, nové kamarády a neustálou legraci. Ani pan Brtník se netajil spokojeností a vyzval nás, abychom i nadále využívali možnost zúčastnit se nejen tohoto tábora, ale i instruktorských kursů, protože si všiml nových talentovaných tanečníků. Žít dva týdny v souladu s přírodou a ostatními účastníky a naučit se spoustu věcí, byla pro všechny nová, vynikající zkušenost, kterou si můžeme zopakovat až za dva roky… Nebo bychom mohli něco podobného zorganizovat i u nás?
Připravila amšt/amšt, K. Kvapilova

Read 360 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 36 2019

V Jednotě číslo 36., která vychází 14. září 2019, čtěte:
- Edukační cesta předsednictva Svazu Čechů do České republiky
- Dny české kultury a gastronomie v Končenicích
- Začal nový školní rok
- Česká škola z Končenic v programu Erasmus+
- Delegace organizace žen Chorvatské srdce v Česku
- Helena Stráníková – krajanka na dlouhém prozatímním pobytu v Česku
- V Končenicích oslavili Den obce
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti