První evropská sklizeň na Daruvarsku bez výkupu - vinohradnictví na kolenou

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Thursday, 24 October 2013

DARUVAR MOŽNÁ ZŮSTANE BEZ JEDNOHO ZE SVÝCH SYMBOLŮ - VÍNA
Rok se s rokem sešel a v daruvarských vinohradech se urychleně sklízí letošní úroda hroznů, první od vstupu Chorvatska do Evropské unie. Ve vinohradech největšího vinařského podniku na Daruvarsku, Badelu 1862, bude ve vinicích ještě nějakou dobu živo, v soukromých je sklizeň hotová. V Badelu jsou sklizeny tři čtvrtiny ploch z celkově 126 ha (36 ha v Dolním Daruvaru a 90 ha v Đulovci), a to nejen kombajnem Alma, ale i ručně - necelá stovka dělníků. O dva týdny ranější vinobraní než loňské by mělo dát, bez ohledu na nižší výnosy, pozitivní výsledky. Z moštu, který vykazuje průměrnou cukernatost, by měla být kvalitní vína, která budou na policích nejen chorvatského trhu.

 

„Letošní sklizeň hroznů vinné révy bude na úrovni pětiletého průměru. Očekáváme o necelou čtvrtinu nižší výnos než vloni, asi 870 tun hroznů, to je asi 600 tisíc litrů vína. Loni bylo více než milion tun hroznů,“ informovala nás ředitelka Badelu 1862, Suzana Jurišićová. Cukernatost hroznů letos zachránilo slunečné počasí v říjnu. Hrozny mají obecně o něco nižší obsah cukrů ve srovnání s minulými ročníky, takže se může očekávat vyšší procento jakostních vín. Letošní ročník by měl být plný svěžích lehčích a příjemně aromatických vín. „Vinohradnický rok 2013 hodnotím pozitivně. Kromě deštivého a chladného období v době kvetení, které způsobilo zvýšené osypání a vadnutí hroznů, několik dešťů při dozrávání mělo za následek pozvolnější zrání a na některých parcelách zhoršení zdravotního stavu hroznů a snížení výnosu až o 22 %. Kvůli hnilobě jsme museli přistoupit k ranější sklizni, než jsme původně předpokládali,“ vysvětlila S. Jurišićová.
Vinobraní začalo 4. září na části parcel Sauvignonu, tedy o dva týdny později než loni. Proti škůdcům a chorobám byl ošetřen desetkrát. Kyseliny byly na začátku října v normálních mezích, 7,5-8,0 g/l. Cukernatost Ryzlinku vlašského vzrostla od začátku sklizně ze 17,5 % na současných 21,5 %, cukernatost Sauvignonu dosáhla 21,8 %. Odrůdy Chardonnay a Ryzlink rýnský ještě nebyly sklizeny. Stejně jako vloni se při sklizni osvědčil kombajn Alma, který doposud sklidil 50 ha. Nahradí padesátku dělníků denně, což je pro firmu rentabilní. Letošní sklizně se zúčastnila stovka pracovníků, z toho byla necelá třicítka stálých. Ti nejpracovitější si mohli vydělat až 140 kun denně. „Nevýhodou kombajnu je, že nemůže sklízet na všech parcelách a ani kvalita sběru se s ručním nedá srovnat. Kapacita stroje je 30 hl hroznů,“ dozvěděli jsme se od řidiče. Stojí 75 tisíc eur a je dovezen z Francie. Kromě dolnodaruvarského vinařství má stejný kombajn i vinařství v Benkovci a v Križevcích.“ Vedení vinařství se ještě nerozhodlo, zdali bude letos některé parcely nechávat na pozdní sklizeň. Jestli tomu tak bude, bude to Ryzlink vlašský (graševina) a části parcel s Ryzlinkem rýnským (Rajnski rizling). Letošní největší úspěchy daruvarského vinařství je získání dvou stříbrných medailí za Ryzlink vlašský, výběrová sklizeň ´09 a za Sauvignon ´11, která vybral časopis Decanter v polovině května v Londýně. Letošního vinobraní se zúčastnilo celé čínské velvyslanectví a osmdesátičlenná skupina zástupců pohostinství Bjelovarsko-bilogorského županství ve spolupráci s podnikem Špar z Bjelovaru. O spolupráci s Čínou S. Jurišićová uvedla: „S touto zemí spolupracujeme při představování Chorvatska jako země vína prostřednictvím nově otevřeného Chorvatského vinařského klubu v čínském městě Hangzhou.“ V soukromém sektoru je už většinou sklizeno. Vinohradnícj, kteří mají sklepy, uložili mošt do sudů či nerezových nádob. Kdo je nemá, bojoval o každou lipu, kterou za kvalitní hrozny chtěl dostat.
Na Daruvarsku totiž už několik let není organizován výkup hroznů, výkupní cena je mizerná a nepokrývá výdaje, potvrdil ředitel daruvarského Spolku vinohradníků Ivo De Bona: „Výkup hroznů prostřednictvím našeho spolku Vinařstvími Badel a Kovačević byl organizován naposledy v roce 2009. Už v dalším roce jsme nechtěli být prostředníky, protože hospodářství Kovačević nevyplácelo dodavatelům hroznů řádně splátky za předané hrozny a hrozilo nebezpečí, že bychom jako zprostředkovatelé mohli skončit u soudu.“ Připomeňme si jen, že v roce 2008 se do Badelu slilo 197 tun hroznů ze soukromých vinohradů, v roce 2009 už jen 28 tun, od roku 2010 se o prodej své úrody stará každý sám!
Ředitelka úseku silných alkoholických nápojů a vín Badelu 1862 Vera Čelarová spolku oznámila, že ani letos neplánují vykupovat úrodu ze soukromého sektoru, protože mají vlastní zásoby neprodaného vína. Této těžké situace využili výkupci, kteří za hrozny nabízeli směšné ceny, maximálně 3 kn/kg. Kde jsou časy, kdy se v letech 2007-8 za kilogram hroznů Ryzlinku vlašského s 20 % cukernatostí mohl dostat nejméně dvojnásobek! „Reálná cena by byla 4-4,50 kun, aby se pokryly náklady na hnojiva, prostředky, palivo, jejichž cena konstantně stoupá,“ uvedl De Bona. Zoufalí pěstitelé hledali cesty, jak se zbavit letošní úrody a hrozny nabízeli prostřednictvím inzerátů, známých... Prodávalo se pod cenou, jen aby se prodalo. Mnoho vinařů nevidí ve vinohradnictví budoucnost a mnoho z nich se vyjádřilo, že příští rok vinohrad vykope, takže se i ředitel spolku vinohradníků obává, že Daruvar zůstane bez jednoho svého trumfu – vína, respektive Ryzlinku vlašského (graševina), kterým proslul. S tím by se rozhodně mělo něco dělat a instituce by měly včas reagovat. Vinohradníci se domnívali, že vstupem Chorvatska do EU získají subvence určené na mýcení vinohradů – např. ve Slovinku to je 4000 EUR za vinohrad, na letošním Vinodaru však bylo řečeno, že Chorvatsko získalo dodatečné kvóty k vysazování vinohradů, nikoli k vykopávání. Čtyřiceti pěti členný spolek apeluje i na nevyřešenou situaci, týkající se dokumentace při vývozu hroznů ze županství. „Agentura pro placení (agencija za plaćanje) byla přesunuta do županského centra, do Bjelovaru, což vinařům ztěžuje i tak těžkou situaci,“ tvrdí de Bona, který se krátce zmínil i o plánované provozovně, na kterou město slíbilo přispět 100 tisíci kunami s podmínkou, že se stane spolumajitelem, s čímž spolek nesouhlasil.
A. Raisová/ar

Read 491 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 33 2019

V Jednotě číslo 33., která vychází 24. srpna 2019, čtěte:
- Pokračují projekty financované Úřadem pro lidská práva
- První hudební tábor ve Tkonu
- Beseda Viroviticko-podravského županství uspořádala výstavu Labyrint světa a ráj srdce
- Rozhovor s inženýrem Sašou Kolouchem z Prahy
- Zájezd daruvarských turistů do italských Alp
- V Brestovci Orehovickém se konalo devatenácté setkání Brestovů
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti