Ženský pěvecký sbor České besedy Daruvar oslaví desáté výročí založení

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Wednesday, 11 December 2013

TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ, TA JE TAK HEZKÁ, TAK HEZKÁ
Činnost České besedy Daruvar je velmi rozmanitá. Dnes jsou v Besedě zastoupeny snad všechny formy kulturní činnosti. Před deseti lety byl na iniciativu Lenky Janotové, tehdejší předsedkyně Svazu Čechů, založen ženský pěvecký sbor, který v bohaté besední činnosti chyběl. „Uvažovala jsem o založení sboru. Bylo důležité najít schopného sbormistra. Tohoto náročného úkolu se při vší své práci a celkovém angažování v menšinové činnosti ujal Jaroslav Klubíčko.

 

 Dali jsme výzvu do rádia a Jednoty. Stalo se, že se do sboru přihlásily jen samé ženy. Na začátku nás bylo jen čtrnáct. Pěvecká skupina byla založena 19. listopadu 2003, a byly v ní převážně členky Besedy, které netančí v Holubičce, nehrají v besední kapele a nehrají divadlo. Samozřejmě, že se časem přidaly i další, a dnes má naše pěvecká skupina spolu se sbormistrem dvacet sedm členů,“ řekla organizační vedoucí sboru Lenka Janotová. Zašli jsme si za zpěvačkami, které v měm zpívají od samého začátku, abychom se o nich a jejich lásce k české písničce dozvěděli o něco víc.

Slavica Klubíčková
Moc ráda zpívám. Zpívala jsem i ve sboru důchodců a na pozvání švagrové jsem se přidala k besednímu sboru. Moc se mi v něm líbí, všichni jsou dobrosrdeční a cítím se mezi nimi dobře. Jsem ráda, že jsou ve sboru všechny generace, od středoškolaček k důchodkyním. Je to záruka budoucnosti naší pěvecké skupiny.
Slavica Volencová
Ve sboru jsem od samého začátku, protože ráda zpívám. Je tam hodně mých spolužaček. Do sboru jsem se dostala tak, že mně Lenka ve městě zastavila a pozvala, a já jsem zase zavolala svoji švagrovou Slavicu Klubíčkovou. Zkoušky považuju za určitou relaxaci, protože jsem stále doma a hlídám vnučky. Zvlášť mám ráda písničky, které jsem se naučila ještě v mládí. Mám zálibu i v malování, a v poslední době trávím volný čas malováním vánočních blahopřání.
Blahuška Vrabcová
V naší rodině se zpívalo při každé zabijačce, při každé návštěvě. Celým životem mě vlastně doprovází písnička a tanec. Pocházím z Končenic, kde jsem ještě ve škole zpívala a tancovala. Náš sbormistr svou práci bere velmi zodpovědně, a proto máme tak dobré výsledky, i když nemáme školené hlasy. Ve sboru se mi velmi líbí pracovní atmosféra. I když jsou zkoušky někdy těžké a namáhavé, ráda na ně chodím. Mám ráda kontakt s lidmi a těší mne dobré vztahy mezi námi.
Zdenka Lacinová
Miluju českou písničku. Jednu dobu jsem zpívala se Zdenačkami. Když jsem začínala zpívat, nebylo to jednoduché, protože děti byly malé. Teď už je to mnohem lehčí. Snad každý člověk si potřebuje někam vyjít a pobavit se. Mám pocit, že náš sbormistr Klubíčko od nás chce, abychom byly zvláštní. Je na nás přísný, snaží se, abychom dosáhly co nejlepší výsledky, proto jsou zkoušky občas namáhavé. Ze společného setkávání mám radost.
Jiřinka Šolcová
Zpívala jsem snad ve všech daruvarských sborech. V současné době jsem členkou také lipovecké pěvecké skupiny, se kterou pravidelně vystupuju. Zároveň organizuju práci v besední kuchyni. Například na poslední Voničce jsem nejdřív vystoupila s lipoveckým sborem a honem utíkala do kuchyně. Zpěv mám ráda, zvlášť veselé písničky od podlahy.
Marie Kuchynková
Ani nemůžu věřit, že máme za sebou deset let působení. Jak jsem se do sboru dostala? Náhodou jsem ve městě potkala spolužačku Líbu, která mi řekla, že se v naší Besedě začalo zpívat. Řekla jsem si, proč ne, děti povyrostly a je čas, abych udělala něco pro sebe. Doopravdy se mi zpívání moc líbí. Je to něco, co lidé potřebují. Mám pocit, že se v poslední době doma hodně nezpívá. Snad k tomu není příležitost jako někdy, když lidé neměli televizi.
Božena Zákorová
Jsem ráda, že mám možnost někam si vyjít. Jak jsem se dozvěděla, že se zakládá pěvecký sbor, vůbec jsem neváhala, a hned jsem se přidala, protože když zpívám, tak na všechno zapomenu. Mám ráda české písničky a přehlídka sborů Zpěvánky jsou pro mne svátkem. Je to příležitost setkat se se všemi krajanskými zpěváky a popovídat si, pobavit se… společně si zazpívat. Zároveň si poslechnout, jaké písničky zpívají jiné skupiny a s kamarádkami vystoupení komentovat.
Leonora Janotová
Spolu se sestrami jsme hodně a velmi rády zpívaly. Když rodiče byli venku a krmili, my tři jsme si jenom pootevřely dvířka na kamnech a téměř ve tmě jsme si zpívaly. Když nás slyšela sousedka, přidala se k nám. Jako maličká jsem neměla ráda smutné písničky, vždycky jsem při nich plakala. Když to maminka spatřila, hned začala zpívat Vdávalo se motovidlo, aby mne rozesmála. Jako učitelka v Lipovci jsem nacvičovala řadu estrádních programů, babské bály, oslavy jara, lásky… Koncem šedesátých let jsem v Lipovci založila pěvecký sbor, který měl velký úspěch. Dokonce nás přišli natáčet i z Radia Záhřeb, a některá naše písnička je občas ještě dnes v rozhlase slyšet. Často jsem hrála divadla a sehrála jsem hlavní role v několika operetách. Jsem přesvědčená, že láska ke zpěvu přichází z rodiny. U nás doma se hodně zpívalo. Maminka ráda zpívala a tatínek hrál v městské dechovce, takže ani jedna rodinná akce se bez zpěvu neobešla, například doderná a jiné události, kterých se často účastnili všichni sousedé. Jsem ráda, že se pěvecká činnost rozšířila v našich krajanských spolcích. Hodně k tomu přispěl český učitel Petr Trunec, který to od Svazu dostal za úkol – v jeho pracovním úvazku tenkrát bylo pomáhat pěveckým skupinám.
Elenka Podsedníková
Zpívám už dlouho. Už ve třetí třídě základní školy jsem začala zpívat na školních besídkách a na dětských festivalech v Končenicích. Vždycky mě doprovázela hudba. Zpívala jsem i s končenickou dechovkou. Když jsem ukončila studium a stala se učitelkou, učila jsem jednu dobu v kaptolské škole hudební výchovu. Tehdy jsem zpívala v městském sboru v Požeze. Úplně nejkrásnější vzpomínky mám z vystoupení ve Švýcarsku, kde jsme jako El trio s kapelou Holubičky doprovázeli tanečníky.
Renata Hašplová
Zpívám od základní školy. Věda dokázala, že zpěv působí terapeuticky. Já ho tak beru. Mně se víc líbí zkoušky, než ve- řejná vystoupení. Na zkouškách se uvolním a je to něco, co doopravdy potřebuju. Tady se setkám i s kamarádkou Elenkou a spolu si o všem popovídáme. Jinak bychom se určitě tak často nevídaly.
Jiřinka Kolouchová
Doma jsme vždy při každé práci zpívali. Snad jsem to zdědila po mamince, která nám vždy zpívala. Píseň člověka povznáší, při písničce snadněji zvládneme každodenní potíže. Láká mě ostatně i společnost, určitě bych bez svých kamarádek ze sboru nemohla být. Až odejdu do důchodu, určitě budou mít pro mě sbor a společná cestování na vystoupení ještě větší význam. Všechny písničky mám ráda.
Jarmila Kulhavá
Veřejně jsem začala zpívat, když mi bylo pět let. Tatínek byl učitelem ve Velkých Zdencích, takže jsem s ním odmalička chodila do školního sboru. Mám pocit, že to, co se v nás celý týden akumuluje, pak na zkoušce zmizí. Zkouška je jako ventil, kdy z nás vyjde všechno negativní, a to, co nás trápí. Pak jdeme ze zkoušky zvesela. Ráda zpívám žertovné písničky, ale líbí se mi vlastně všechny, každá je svým způsobem hezká. Díky panu Klubíčkovi jsem zvládla techniku zpívání a za těch deset let jsem se hodně naučila. Stane se, že občas zápasíme se základními věcmi, ale všechno má svá pravidla, která je třeba zvládnout. Někdy se mi na zkoušku ani nechce, ale když pak přijdu, jako kdyby se mi ulevilo. Zapomenu na každodenní problémy a cítím se dobře.
Ludmila Bláhová
Poprvé jsem veřejně vystoupila, když mi bylo šest let. V osmdesátých letech jsem začala zpívat s Elenkou a Lelou v kapele Holubičky. Říkaly jsme si El trio. Bylo samozřejmostí, že se zapojím i do sboru. Zpěv beru jako relaxaci a podle toho, jakou mám náladu, takové písničky se mi líbí, i když mám nejraději temperamentní. Ženy ve sboru jsou fajn a mezi nimi je mi dobře.
Lela Voborská
Kdysi dávno jsem zpívala v daruvarské Besedě ve skupině strýčka Ambrože. Já vlastně zbožňuju dalmatinské klapské zpívání. Stane se, že se mi někdy na zkoušku nechce jít, protože začnu doma něco dělat a musím toho nechat. Ale když přijdu, nelituju toho. Myslím si, že je na našem sboru znát, že máme odborné vedení.

DNEŠNÍ SLOŽENÍ PĚVECKÉ SKUPINY:
Slavica Klubíčková, Slavica Volencová, Blahuška Vrabcová, Terezie Martonová, Zdenka Brdalová, Zdenka Lacinová, Jiřinka Šolcová, Marie Kuchynková, Boženka Zákorová, Ana Jurkovićová, Zdenka Slivarová, Leonora Janotová, Mira Bakarićová, Elenka Podsedníková, Renata Hašplová, Jiřinka Kolouchová, Ina Turková, Zdenka Starčevićová, Barbara Starešinićová, Štefanie Kučková, Jarmila Kulhavá, Rahela Cengerová, Ludmila Bláhová, Lela Voborská, Renata Živkovićová, Silvana Zemanová a sbormistr Jaroslav Klubíčko.
A. M. Štrumlová Tučková/amšt, Jednota

Read 481 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 24 2019

V Jednotě číslo 24., která vychází 15. června 2019, čtěte:
- Pražský arcibiskup Duka navštívil Záhřeb
- V Opatiji se konal seminář na téma Média a národnostní menšiny
- Rozloučení s Marií Sohrovou
- Školní besídka v Končenicích ve znamení projektu Erasmus+
- Ve Střežanech se konala valná hromada, ve Zdencích Den české kultury a v Jazveniku přátelské setkání
- Česká beseda Prekopakra na nájezdu v Česku  
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti