Dolanští amatéři na státní přehlídce

  • Posted on:  pondělí, 17 březen 2014 00:00

ČESKÁ BESEDA DOLANY S KOMEDIÍ VOSTATKOVÝ SOUD VLASTIMILA PEŠKY VYSTOUPILA V KASTVU NA 48. FESTIVALU CHORVATSKÝCH DIVADELNÍKŮ
Po třetí na státním festivalu divadelních amatérů
Jen dvanáct hodin po té, co přicestovali ze čtyřdenního zájezdu do České republiky, vydali se ochotnicí České besedy Dolany na další cestu. Tentokrát do Kastvu, kde reprezentovali českou menšinu na státním festivalu chorvatského amatérského divadla. Probojovali se na něj v silné konkurenci 120 divadel, která se letos ucházela o vystoupení na festivalu. Na nejvyšší úroveň se dostalo jen 14 nejlepších, mezi nimi i Vostatkový soud z Dolan.

Cestou na Kvarner ještě v autobuse plně vládla euforie ze zájezdu na Mladoboleslavsko, kterého se zúčastnila i dechovka, pěvecký sbor a folklorní skupina. O tom se dočtete v příštím čísle Jednoty. Líčily se zážitky z - teď už je to jasné - nezapomenutelného zájezdu do Čech. Vykládalo se, co kdo za toho půl dne, kolik byli divadelníci doma, stačil udělat, a jak se sušila jasně červená trička s nápisem Česká beseda Dolany, která Dolanští hrdě nosili i v Kastvu. Trému neměli, jejich komedie sklidila v Česku na lokální přehlídce, které se zúčastnili jako hosté, největší potlesk publika. Dolanští jsou ostatně zkušená a sehraná divadelní parta, která se státního festivalu chorvatských divadelních amatérů zúčastnila po třetí.

Hned po ubytování v hotelu Ičići odjeli ochotníci do 8 kilometrů vzdáleného Kastvu, městečka, které se umístilo na jednom z kopečků nad Rijekou. Vzhledem k termínu kdy hráli, pondělí 26. května od 15 hodin, není divu, že své představení sehráli před pouhou hrstkou diváků. Přesto byla režisérka Světluška Prokopićová s výkony herců zcela spokojená. V hledišti seděli většinou ochotníci z Mezimuří, kteří vystoupili hned za Dolanskými, a proto byly reakce diváků slabší, než kdyby plně rozuměli textu. Na hře krajanských ochotníků to ale vůbec nebylo znát. Vlnu smíchu vyvolala už stavba scénografie s dvěma domečky a plotem – ukázalo se, že ochotníci z Dolní Dubravy hráli svou Meju, hru z vlastního prostředí, se skoro stejnými kulisami. Text Vlastimila Pešky Vostatkový soud se jim líbil natolik, že se ptali, jestli by se nedal sehnat v chorvatském překladu. Upravili by si ho do svého nářečí a hráli doma.
Po prohlídce hradbami obehnaného starého romantického jádra Kastvu, odkud je nádherný pohled na celý rijecký záliv, následovalo další představení. Byli to středoškoláci ze Sisku, kteří ztvárnili vlastní texty o cestování vlakem na relaci Sisak-Záhřeb. Nabitý den končil namočením v ještě dost studeném moři a hromadnou noční procházkou do Opatije po známé Lungo mare, stezce podél moře, která vznikla ještě za Rakousko-Uherska.

V úterý dopoledne se skoro celá dolanská výprava zúčastnila rozboru své hry u kulatého stolu. Zahájila ho selektorka Dubravka Lampalovová, která o soudobé komedii, pro kterou se Dolanští ochotníci letos rozhodli, řekla, že má výborný temporytmus a sehrané herecké interpretace. Pochválila i důmyslné využití rekvizit, výborné zasazení hudby, jakož i režisérskou virtuozitu Světlušky Prokopićové. Zdůraznila, že vedle stejně dobré Noci na Karlštejně daruvarských ochotníků si Vostatkový soud vybrala proto, že je pro chorvatské publikum komunikativnější. Čeští diváci prý „Vrištali od smijeha na daruvarskoj izvedbi.“

Zbytek poroty se pak v rozešel v názorech. Želimir Mesarić, režisér ze Záhřebu, sice pochválil „plnost hry, která obsahovala mnoho detailů, což svědčí o tom, že si Dolanští dovedou poradit s dramatickou situací“, ale přesto mu chyběl obsáhlý chorvatský překlad hry. Jakšovi Fiamengovi, publicistovi ze Splitu, však nechyběl. On prý často vychází před oponu před představeními, která ochotníci z jeho rodného Visu hrají v jiných částech Chorvatska, a vždy divákům radí, ať se nesnaží rozumět textu, ale ať se zaposlouchají do krásné melodie slov. O to tady vlastně jde. Je to o zachování jedné části lokální identity. Zařazení českého představení do chorvatského státního divadelního festivalu je pro něj důkazem, že je Chorvatsko otevřené pro všechny identity, každý region a jeho jazyk. Samozřejmě, že při tom nezapomněl připomenout onu pověstnou krajanskou přehlídku v Brestově, které se Fiamengo, mimochodem také básník, zúčastnil jako selektor. „Nejhezčí na ní bylo 13. představení, když se srazily stoly a všichni divadelníci spolu hodovali jako na velké svatbě.“
Šestidenní pobyt mimo Dolany ukončil na pláži, kde si všichni namočili v moři alespoň nohy, a někteří i pořádně spálily záda. Jestli si myslíte, že se pak cestou domů odpočívalo, mýlíte se. Zpívalo se hrálo na dokonce čtyři instrumenty až do noci, kdy autobus dorazil do Dolan. Ano, takoví jsou Dolaňáci, veselí, svorní a pracovití. V. Daňková/vd

DOBŘE SKLOUBENÁ ZKUŠENOST S MLÁDÍM
Zajímavou složku starší části dolanského hereckého kolektivu je čtveřice žen, která nejen dělala „porotu“ Vostatkového soudu, ale i zpívala a přestavovala jeviště. Kromě Marici Cajsperkové a Željky Tometićové, které už měly divadelní zkušenosti, poprvé hrály Amálka Stráníková a Emilka Kraljová.

Poprvé v divadle hrála i Adriana Dostálová, středoškolačka, ze které se nečekaně vyklubala divadelnice rovnoprávná svým zkušeným kolegům. O tom, že Dolany mají výborné herce, víme už z dřívějška, a proto tentokrát pochválíme ty mladší, také středoškoláky, Danijela Jermana, Maria Bubliće a Ratka Janotu. A právě to - dobře skloubená zkušenost s mládím, které je doopravdy organickou součástí hereckého kolektivu, je největší poklad divadelního souboru z Dolan.

Read 577 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 04 2020

V Jednotě číslo 4, která vychází 25. ledna 2020, čtěte:
- Česká beseda Mezurač oslavila sté výročí založení
- V Daruvaru se konal divadelní seminář
- Plénum českých učitelů – odborná porada pedagogických pracovníků
- Opustil nás významný člen krajanské komunity Alen Matušek
- Draní peří na Dni české kultury v Hrubečném Poli
- O záchraně Wintonových dětí před osmdesáti lety
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti