Valná hromada Svazu Čechů

  • Posted on:  pondělí, 17 březen 2014 00:00

V HORNÍM DARUVARU SE KONALA VALNÁ HROMADA SVAZU ČECHŮ V CHORVATSKU
České besedy jako vyslanectví české kultury

Hornodaruvarská Beseda se 13. června podvečer stala místem významné události české menšiny v RCH. Na 31. řádnou valnou hromadu Svazu Čechů v Chorvatsku se sjelo jednadevadesát delegátů z dvaceti čtyř Českých besed (nedostavili se z Rijeky a Holubňáku) a hosté. Pracovní výroční zasedání hlavní instituce české menšiny ve státě je příležitostí k všestrannému rozboru aktivity Besed, výchovně-vzdělávacích institucí, vydavatelské a informační činnosti, jež zastřešuje Svaz Čechů v Republice Chorvatsku.
Zprávy krajanských funkcionářů, shrnující a ozřejmující tep života chorvatských Čechů v 21. století, dýchajících i v duchu české tradice, ale uvažujících i o nelehké době chorvatského snažení začlenit se do EU, se předkládaly k diskusi a konečnému schválení. Díky výborným kontaktům Českých besed se Svazem Čechů, sídlícím v Daruvaru, centrem menšinového dění, mělo letošní shromáždění krajanů kladný a plynulý ráz, přítomní pociťovali radost, že se české národnosti daří a že i oni k tomu přispívají.
Kdo dosud byl u krajanů v Horním Daruvaru, ten ví, a ten, kdo přišel poprvé, poznal, jak krásné ovzduší členové místní Besedy umějí vytvořit. Na valné hromadě byla přivítána poslankyně za českou a slovenskou menšinu v Chorvatském sněmu Zdenka Čuchnilová, starosta města Daruvar Zvonko Cegledi, osvětová poradkyně pro české školy Jitka Staňová Brdarová, učitelky z České republiky Helena Kresová a Milena Chomátová, předseda Koordinace české menšinové rady Josef Herout, předsedové a představitelé českých menšinových rad, ředitelky českých institucí - vzdělávacích a informačně vydavatelské.

PŘEDSEDKYNĚ SVAZU LENKA JANOTOVÁ POCHVALNĚ I KRITICKY
Nejdůležitější je jednotnost menšiny

Pozornost krajanů byla pochopitelně zamířena na Leonoru Janotovou, předsedkyni Svazu Čechů v RCH, která je nejlépe informována o celkovém životě Českých besed a krajanských institucí. Její objektivní a kvalifikovaný pohled z výše postavení je vždy respektován do všech důsledků. Dobře se poslouchají pochvaly, kritika nutí k zamyšlení. Leonora Janotová se po vyzvání předsedy pracovního předsednictva Jaroslava Vojty, aby podala svou zprávu o jednoleté činnosti Svazu ohradila slovy, že jde spíš o zhodnocení jednoho roku v krajanském životě a směrnice do budoucích krajanských předsevzetí.
Celková činnost Svazu Čechů je díky bohaté a rozmanité činnosti jeho složek obdivuhodná. Na kulturně osvětové činnosti se podílejí všechny generace beseďáků, od nejmladších až po nejstarší. Fascinují čísla: 99 skupin v 26 Českých besedách! V mateřských a základních školách vychovatelé a učitelé děti vzdělávají a zapojují do skupin volných činností, čímž vychovávají budoucí beseďáky, budoucí nositele kulturní činnosti české menšiny v Chorvatsku. Jde o obdivuhodnou činnost: sebemenší kulturní akce nebo manifestace se zúčastňují stovky účinkujících. „Každoročně s radostí zdůrazňuji, že se většina našich Besed stala respektabilním kulturně osvětovým sdružením a kvalitou práce vzorným nositelem české kultury ve svém prostředí. Dosáhli jsme pozoruhodnou masovost každé kulturní akce, všichni se snažíme, aby také úroveň provedení byla kvalitní,“ řekla.

Zastavila se u významu mladých lidí v Besedách. Zdá se jí, že se všem Besedám nedaří zapojit do spolkové činnosti dostatečný počet mládeže. Spousta velmi talentovaných dětí odchodem na střední školu nepokračuje v besední činnosti, většinu jakoby nic nezajímalo, nebo je krajané nedovedou do činnosti zapojit. Výchova vychází z rodiny. V mnoha případech rodina selhala, přitom budoucnost české menšiny v Chorvatsku záleží na celé krajanské obci, výchovou v rodině počínaje. V Besedách musí existovat mezigenerační tolerance, vzájemná pomoc a všestranné prolínání zájmů. Pro mladé by se měly zavádět nové formy práce, které by je zaujaly. Vyzvala krajany, aby provedli ankety a dověděli se, co by mládež mohlo do spolku přilákat. Děti ve školách jsou agresivní a bez kladného vztahu k materiálním a morálním hodnotám. Alespoň v českých školách bychom tomu mohli zabránit, ozvala se v L. Janotové zkušená pedagožka.

Obsáhle hovořila o výuce českého jazyka a zakládání českých škol. Českému jazyku se učí kolem tisíc dětí, nejen českého původu. Svaz vítá každou možnost zdokonalování nových krajanských učitelů ve znalostech českého jazyka, ať už za pomoci našich odborníků nebo na jazykových kursech v ČR. V menšinovém školství se mění učební osnovy, vydávají se učebnice a osvětovou poradkyni by bylo zapotřebí zaměstnat na plný pracovní úvazek. Na příští školní rok se zažádalo o pracovní pobyt 3 učitelů z ČR, jež by se angažovali v menšinové kulturně osvětové činnosti. Je třeba vyřešit možnost studia češtiny při studiu třídní výuky na učitelské akademii. Některé rodiny nemají zájem o českou školu, přitom nám stát dává velkou možnost a příležitost ke kvalitní výuce češtiny.
Nesmí dojít k narušování vztahů mezi generacemi v Českých besedách. „S úctou hledíme na dosažené úspěchy a úroveň činnosti v krajanském životě, což nás všechny zavazuje, abychom naši mládež učili zodpovědnosti a svědomitému vztahu ke všemu dosaženému, jakož i k plnění nových úkolů,“ podtrhla Lenka Janotová. „Jsem hrdá na úspěchy našich Besed, jednotlivých besedních složek, které jsou pravými vyslanci české kultury nás Čechů v Chorvatsku.“ Zastavila se i u otázky odborné pomoci v krajanských spolcích. Nestačí na to finanční prostředky, jimiž Svaz disponuje. Vstupem do EU se změní i nynější způsob financování.
Apelovala na spolupráci Besed a českých menšinových rad. V poslední době se jí zdá, že mnozí na spolupráci zapomínají. Že je pro ně nejdůležitější, kdo dá více peněz. Pociťuje i určitou bezohlednost ve vzájemných vztazích. „V některých Besedách se podceňuje důležitost existence Svazu a větší úloha se přisuzuje menšinovým radám, že prý je v životě české menšiny důležitější politika než kulturně osvětová činnost. Všichni, kteří tak rozmýšlejí, nemají na srdci a na svědomí budoucnost české menšiny. Naši předkové založili Svaz všech Besed a spolků roku 1921. Právě v jednotnosti a spolupráci spatřovali sílu a budoucnost české menšiny!“ Před, v a po domovinské válce se jednoznačně projevila úloha Svazu Čechů ve státě, pokud jde o existenci české menšiny v Chorvatsku.

Svaz se kromě jiného stará o české školství, o české učitelské kádry, připomněla. Jak se tedy mohlo stát, zeptala se, že nikdo ve Svazu nebyl zpraven o působení Pávíčkovy nadace? Nikdo nemá právo přivlastňovat si finanční fond, který dává možnost získávání nových intelektuálů z řad české menšiny. Jednotlivci se chovají nezodpovědně a sobecky. Budoucnost české menšiny předpokládá spolupráci a upřímné vzájemné vztahy mezi Besedami, menšinovými radami a Svazem. Při vydávání prací z dějin české menšiny je žádoucí, uvedla předsedkyně Svazu, podrobit je recenzentům, vyhneme se tak neobjektivnosti.
Svaz pěstuje dobrou spolupráci s Českými besedami a Českou republikou, z jejíhož státního rozpočtu se provádí úprava českých kulturních domů a z řádné činnosti seminář učitelů, vlastivědný pobyt žáků sedmých tříd a dožínky. ČSÚZ významně pomáhá školám, školkám, Besedám a Rádio Daruvaru. Tuto pomoc oplácejí krajané bohatou činností. Angažují se i jednotlivé lokální správy, podniky a zejména státní rozpočet obou zemí, Chorvatska a Česka. V úpravě kulturních domů hraje velkou roli investiční komise Svazu; nutné je včas plánovat.

Vyzvala přítomné k maximálnímu zapojení do letošních dožínek, patnáctých v Daruvaru. Poděkovala krajanům za krásné besední kulturní programy, přátelské návštěvy Besed, za spolupráci a angažování ve školách a institucích, kde uchovávají a rozvíjejí českou řeč, kulturu a národnostní identitu. Poděkování patřilo též radám Svazu za plnění plánu a těm, kteří posílili jednotnost české menšiny. Poděkovala všem nadšencům za čas, věnovaný kulturní činnosti.
Mnozí krajané se řídí mottem Lenky Janotové: ctít minulost, rozvíjet současnost a zajistit budoucnost. Připomněla ho i na této valné hromadě. Poděkovala všem za finanční a jinou podporu. Zasloužíme si to – konstatovala. Jde přece o dobrovolnou práci, velké angažování z ochoty a to je nezaplatitelné. Na závěr řekla jasně: „Je třeba zvednout hlavu, přestat naříkat a tvrdě pracovat, milí krajané.“
Velkým potleskem odměnili krajané ústřední zprávu valné hromady Svazu Čechů. Bylo v něm i poděkování za Lenčinu celoživotní oddanost a lásku ke krajanskému bytí. Z.Táborská

Z činnosti rad Svazu Čechů
Zprávu rady pro školní otázky Svazu Čechů přednesl Josef Herout. Jelikož se ve velké míře zvětšil zájem o výuku českého jazyka na školách, školní radě a osvětové poradkyni se rozvětvila práce. V Chorvatsku probíhá výuka českého jazyka podle modelu A, B a C. Jde o oblast menšinového života, na které se staví budoucnost. Ve školním roce 2007/08 je podchyceno celkem 959 žáků; uváděly se konkrétní údaje ze škol. Zvlášť příznivé je ovzduší na základních školách, kde mají pochopení pro výuku modelem C (jazyk a kultura). Předseda rady nabídl řadu informací o odborném zdokonalování vychovatelů a učitelů, zájezdech do ČR, školních manifestacích, pomoci učitelů z Čech a vydavatelské činnosti, týkající se učebnic.
Kulturní rada Svazu Čechů, řekl její předseda Jaroslav Klubíčko, zasahuje do četných hudebních, folklorních, pěveckých a dalších besedních programů – málem do všech, nemluvě o menšinových manifestacích. Zabývá se novým způsobem práce, poněvadž se tradiční způsob například pomoci folklorním skupinám bude muset měnit. Výsledkem těchto změn je i nová koncepce krajanských dožínek. Změna se projeví také na letošní přehlídce dechových hudeb. Předsedkyně Věra Vystydává referovala o jednoleté činnosti divadelní rady Svazu. Podtrhla, že se podařilo docílit toho, aby se divadelní hry na letošní přehlídce sledovaly pozorně a ticho v sálu přerušoval jen potlesk a smích. Na posledních přehlídkách vždy hraje více než deset divadelních skupin, v divadelních dílnách se vzdělává řada divadelníků. Informovala, že amatérské divadlo české menšiny Chorvatský sněm kultury vnímá jako divadelní amatérismus jednoho županství, což zajišťuje účast jedné z našich skupin na státním festivalu chorvatského amatérského divadla. Ještě jednou poblahopřála divadelní skupině České besedy Dolany k vystoupení na státním festivalu chorvatského divadelního amatérismu. Poděkovala také Romaně Rašetićové za vedení úpravy divadelní knihovny, která trvá tak dlouho, protože je těžko získat lidi pro práci v ní. Apelovala na krajanské spolky, aby zvaly k vystoupení ostatní divadelní skupiny.
Zpráva informační rady Vlatky Daňkové nezněla moc vesele. Tiskové konference k dožínkám neměly velký ohlas v novinářské branži – letos se proto dožínky vyřeší marketingově jinak. Webové stránky Svazu ještě nenalezly svého mastera. Jejích příprav se ale ujala Lenka Lalićová, a před dožínkami budou mít promoci. Připravuje je také Jednota jako orgán Svazu Čechů.
Vydavatelská rada Svazu realizuje podle slov Marie Sohrové svůj bohatý plán vydávání děl krajanských autorů hlavně literárního typu. Vypočítala řadu titulů, jejich rukopisy jsou většinou odevzdané nebo se na nich pracuje. HNOS si vyžádal úpravu již existujících českých učebnic, a ministerstvo školství zadalo překládání chorvatských učebnic pro potřeby menšin. Česká menšina jich na začátku nového školního roku bude mít dvacet šest.
Nad zprávou o finančním stavu – rok 2007 se delegáti nezastavili dlouho. Obdrželi ji poštou a mohli si doma ověřit, na co bylo vydáno 1.821.121,44 kun. S přihlédnutím k množství a kvalitě realizovaných programů, též jejich dozvukům, pronesla Jára Kulhavá, tajemnice Svazu Čechů: „uvedené prostředky jsme si zasloužili“. Josef Šoufek, jenž podal zprávu dozorčího výboru, mohl pouze konstatovat, že jsou veškeré položky ze struktury příjmů a výdajů náležitě prověřovány a právoplatné.
„Co nebylo zapsáno, jakoby se nestalo,“ pronesla ředitelka a hlavní a odpovědná redaktorka NIU Jednota Libuše Stráníková. „Všechny úspěchy jsou zapsány v Jednotě.“ Hovořila dále o čtenářích Jednoty a budoucích spolupracovnících, o archivování materiálů, technické úpravě tiskovin, webové stránce a krajanům hlavně poděkovala za řádné informování o aktualitách ve svém prostředí. Čím pestřejší bude krajanský rok, tím pestřejší bude i týdeník Jednota, uvedla.
Finanční plán na rok 2008 je oproti loňskému roku zvýšen, představila ho tajemnice Svazu J. Kulhavá. Byl vyhotoven podle zvláštních kritérií, Besedám se doporučuje jednat o finančních zdrojích také s lokální a županskou správou. Amatérská práce krajanů se koná z lásky a peníze by neměly být důležité, připomněla. Valná hromada z celého srdce a dlouhým potleskem podpořila dvě finanční odměny. Divadelní skupina ČB Dolany se odměňuje s pěti tisíci kun za několikaleté úspěchy v divadelním amatérismu v Chorvatsku. Mladá krajanka Elena Růžičková obdrží stejný obnos na studium flétny ve Vídni.
Dvanáct podvýborů České besedy Daruvar připravuje dožínky. Důležitá schůze předsedů Besed proběhne 3. nebo 4. července, spěšně se mají přihlásit stánky Besed.
Po vydatném pohoštění a zábavném vystoupení hudební skupiny z Horního Daruvaru, kterou vede předseda Besedy Damir Malina, a ke které se přidal Goran Hruška z Bjeliševce, se krajané rozjížděli domů v úvahách o těch nejhezčích dožínkách, jež jsou přede dveřmi.

Read 519 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 47 2021

V Jednotě číslo 47, která vychází 27. listopadu 2021, čtěte:
- Virovitická akce Akord podzimu se konala online
- V Garešnici s českou písničkou a divadlem
- Před 60 lety začala působit Pedagogická akademie v Pakraci
- Paprika – zelenina se širokým využitím
- Daruvarský fotograf a malíř Viktor Kluge
- Sto let Svazu Čechů: První žena v čele Svazu
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti