Print this page

Vydavatelská činnost

  • Posted on:  úterý, 25 březen 2014 00:00
  • Written by 

Friday, 20 February 2009

Novinově-vydavatelská instituce Jednota je samostatná organizace, jejímž cílem je šíření česky psaného slova v Chorvatsku.
Kromě stejnojmenného týdeníku Jednota - zrcadla všech krajanských událostí - který vychází od roku 1946, ale navazuje na tradici Jugoslávských Čechoslováků, novin, které v Daruvaru vycházely od roku 1922, NVI Jednota vydává měsíčník pro děti Dětský koutek, dále ročenku Český lidový kalendář a publicistický časopis Přehled. Jednota se soustavně stará o prezentaci krajanské literární a badatelské tvorby - každý rok vycházejí 1 až 2 tituly.
Zvláště náročným programem je vypracování a vydávání originálních učebnic pro výuku češtiny v českých školách v Chorvatsku a překlady chorvatských učebnic do českého jazyka.

 

Šedesát let Jednoty, význam, proměny a perspektivy
Pro život menšiny, její integritu a životaschopnost je kromě rodiny stejně důležité krajanské školství, tisk i amatérská kulturní činnost.
Pokud jde o Chorvatsko, tam český tisk vznikl dřív než české školy a měl velký podíl na zakládání škol a rozvíjení menšinového školství i krajanského kulturního života.
První noviny v českém jazyce začaly v Záhřebu vycházet už v roce 1911, ale cestu ke čtenářům na krajanském venkově, a tam žilo nejvíc Čechů, našel až v roce 1922 týdeník Jugoslávští Čechoslováci, který až do jejich zastavení v roce 1941 pravidelně vycházel v Daruvaru. I během druhé světové války se v partyzánských jednotkách tiskly ilegální české kapesní noviny.
Na tradici Jugoslávských Čechoslováků navázal v roce 1946 týdeník Jednota jako informační orgán tehdejšího Československého svazu. V roce 1965 vznikla samostatná Novinově vydavatelská instituce Jednota, která kromě týdeníku vydává řadu dalších publikací...
Koncepce Jednoty vychází z potřeby informovat o činnosti Svazu Čechů, krajanských škol a spolků, ale i o životě obyčejných lidí, krajanů. Je nutné připomenout, že krajanské hnutí prožívá po válce v devadesátých letech tak silnou obrodu, že stránky Jednoty často nestačí na to, abychom všem aktivitám krajanů věnovali dostatečnou pozornost. Zároveň se Jednota snaží nabídnout čtenářům různorodou škálu témat, protože je v mnoha případech jediným českým tiskem, který se krajanům v Chorvatsku dostává do rukou. Poněvadž našim čtenářům nejsou běžně dostupné informace o událostech v České republice, využívá Jednota také zpráv z internetového portálu Radia Prahy. Součástí Jednoty je literární příloha Studnice, která od roku 1961 dvakrát do roka dává možnost krajanským autorům publikovat své práce.
Měsíčník Dětský koutek vychází od svého založení v roce 1928. Zpočátku to byla příloha pro děti v Jugoslávských Čechoslovácích, ale vzhledem k tomu, že ve dvacátých letech minulého století v Chorvatsku vznikaly české školy jako houby po dešti, dostalo se Dětskému koutku zvláštního úkolu – stal se náhradní, a dlouho vlastně jedinou, čítankou. Právě v něm mnozí krajanští autoři začínali publikovat.
S oblibou zdůrazňujeme, že česky psaný Dětský koutek je nejstarším časopisem pro děti v Chorvatsku. Díky tomu, že Ministerstvo vědy a osvěty RCh uznalo Koutek jako učební pomůcku, budou ho letos poprvé dostávat zadarmo všichni žáci, kteří se učí češtinu.
Český lidový kalendář vychází pravidelně od roku 1953. Jeho specifikem je přehled činnosti Svazu a všech spolků a škol.
Ve sborníku Přehled kulturních, literárních a školních otázek, který vychází od roku 1962, uveřejňujeme studie související s krajanským životem a vzájemnými česko-chorvatskými vztahy.
Kromě již zmíněných pravidelných tiskovin, které jsou přímo financovány Radou pro národnostní menšiny RCH, vydává Jednota další edice: v Knihovně krajanské tvorby vyšlo 23 titulů včetně antologie Domov má jméno Daruvar, která podrobně mapuje minulost i přítomnost krajanské literární tvorby. Knihovnička Jaro obsahuje ilustrované knihy pro děti. Početné jsou různé historické a etnografické studie. Před několika lety byla založena edice vzpomínkových textů, a kdysi se vydávaly také původní divadelní hry. Zvláštní kapitolou vydavatelské činnosti jsou učebnice pro české školy, které plně financuje Ministerstvo vědy a vzdělávání RCH.
Všechny tyto úkoly Novinově vydavatelská instituce Jednota plní díky určitému počtu profesionálních novinářů a řadě dopisovatelů a spolupracovníků. Pro tuto po léta osvědčenou koncepci není vždy jednoduché sehnat finance. Rada pro menšiny RCH naši činnost financuje ze 70 %, kdežto 30 % jsme povinni zajistit sami z předplatného a z reklam. Omezený náklad a český jazyk nejsou však pro větší sponzory a donátory příliš atraktivní.
Během let si Jednota vybudovala rozsáhlou čtenářskou síť, která se však díky postupující asimilaci sice pomalu, ale jistě zmenšuje. Před asi dvaceti lety byl náklad Jednoty 3000, nyní se stabilně pohybuje kolem 1500 výtisků, které se distribuují převážně na adresy stálých předplatitelů. Potřeba odebírat krajanský tisk se ve většině případů dědí z generace na generaci, a naši čtenáři jsou se svými krajanskými novinami citově velmi spjati. Právě díky tomu se Jednota dostává za čtenáři, kteří reemigrovali do České republiky anebo se za lepším životem odebrali do Německa, Austrálie, Kanady a jiných zemí, ale lze předpokládat, že jejich potomci už o ni nebudou mít zájem. V letech 1966 až 1969 byla Jednota vítaným tiskem i v Československu, protože z jiného zorného úhlu sledovala zdejší události. Díky tomu její náklad dosahoval téměř 9 000 výtisků, z čehož 6000 odcházelo do Československa. S tímto již nemůžeme počítat, a proto musí Jednota veškerou svou pozornost věnovat čtenářům, žijícím v Chorvatsku.
Nynějších 1300 abonentů je odraz reálné situace, kdy v Chorvatsku počet Čechů z předválečných až 30 tisíc klesl na pouhých 10 tisíc, z nichž mnozí, zejména příslušníci mladší generace, už mají problémy s porozuměním česky psanému textu. Toto je směr, kterým se krajanské hnutí pravděpodobně bude ubírat, a je třeba se na něj připravit. To je zřejmě důvod, proč se mnohé menšinové informační prostředky ve světě i v Chorvatsku přiklánějí k většinovému jazyku nebo k dvojjazyčnosti, ale o tom v našem případě zatím není třeba uvažovat.
Letošní rok je pro nás jubilejní. Právě minulou sobotu jsme oslavili 60. výročí vycházení Jednoty a 95 let českého tisku v Chorvatsku. Při setkání se spolupracovníky a dopisovateli jsme představili novou sbírku jednoho z krajanských básníků. U kulatého stolu s představiteli tisku jiných národností v Chorvatsku jsme se přesvědčili, že mají podobné problémy jako my. Jedním z nich je malý náklad zapříčiněný jazykem omezenou čtenářskou obcí, druhým je úpadání úrovně znalosti jazyka zaviněné nedostatečným stykem s živým jazykem.
Jaké jsou perspektivy Jednoty a krajanského tisku v Chorvatsku? Vydavatelství menšin je relativně dobře financováno státem, nedostává se především peněz na modernizaci, a ta si při dnešním vývoji technologie vyžaduje značné prostředky.
Do budoucna vidím problém v postupně se snižující úrovni znalosti českého jazyka chorvatských krajanů. Přestože máme dobře organizované školství, přestože se od letošního roku zvyšuje počet základních škol, kde se čeština vyučuje, scházejí další stupně výuky českého jazyka, gymnázium se dvěma hodinami češtiny týdně absolvuje pouze 10-15 studentů ročně, návaznost na vysokoškolské vzdělání v češtině je mizivá. Věřím, že by bylo prospěšné umožnit získání stipendia ke studiu na českých vysokých školách pro krajanské studenty, protože mnozí z těch, kteří tady kdysi studovali, našli v krajanském životě uplatnění. Naopak dnes už pociťujeme nedostatek kádrů s perfektní znalostí jazyka pro české školy i pro krajanské noviny.
Také věřím, že by prospěl živý styk se soudobým českým jazykem prostřednictvím českého rádia a televize, protože dnes se převážná část chorvatských krajanů s češtinou setkává pouze v půlhodinovém pořadu v českém jazyce Radia Daruvar a v periodikách Jednoty.
L. Stráníková

Read 1083 times