Křest knihy Reemigrace Čechů z Chorvatska 1945-1949 Václava Herouta

  • Posted on:  úterý, 25 březen 2014 00:00
  • Written by 

Wednesday, 26 May 2010

ZAMLČOVANÉ TÉMA VYVOLALO OBROVSKÝ ZÁJEM
„Reemigrace byla vždycky tématem, o kterém se moc nemluvilo, takže celé generace vůbec nevědí, o co jde,“ řekla ředitelka Jednoty Libuše Stráníková úvodem do křtin knihy Václava Herouta Reemigrace Čechů z Chorvatska 1945-1949, které se uskutečnily 12. května 2010. „Nešlo ale o to, že by bylo zakázáno, ale nepřišlo na řadu. Dějiny české menšiny do druhé světové války máme zpracované, poválečné období prozatím ne.“ Kniha historika V. Herouta začíná s doplňováním této mezery.


„Stěhování je trvalý proces,“ řekl autor ve svém projevu. „Po druhé světové válce se nestěhovali jenom Češi, ale také Němci a Maďaři. Šlo také o reemigraci, totiž stěhování zpátky do mateřské země. Jen z Československa se odstěhovaly tři milióny Němců. Rozdíl mezi reemigracemi byl v tom, že Němci a Maďaři se stěhovali pod nátlakem, zatímco Češi byli k návratu do země svých předků vyzváni lákavou nabídkou.“

Celý proces, vysvětlil V. Herout, začal návštěvou Československu dvě stě padesáti partyzánů z Československé brigády Jan Žižky z Trocnova, kteří byli uvítáni jako hrdinové a vyzvaní, aby zůstali. Potom jeli další, a do roku 1949 se z Chorvatska vystěhovalo pět tisíc osob. Reemigranti ale dopadli různě. Někteří z nich dostali statky a domy, jiní si je museli koupit, někteří byli spokojení, jiní ne, a reemigrovali ještě jednou, zpátky do Chorvatska. Společné ale pro všechny případy bylo to, že šlo o záležitost tragickou, která zanechala v životech lidí hluboké stopy. Kvůli nejistotě a nedostatečným informacím se hlavně nestěhovaly celé rodiny, a v mnoha případech se rozdělily na léta, desetiletí, nebo navždy.
Údaje pro tuto knihu autor čerpal hlavně z chorvatských zdrojů, převážně z Jednoty, která začala vycházet krátce po začátku procesu reemigrace. Fakt, že texty a dokumenty jsou, potvrzuje, že nešlo o událost zakázanou, ale zamlčenou. A že jde o téma, o které je velký zájem, svědčilo hojné publikum, mezi kterým byly také poslankyně Zdenka Čuchnilová a předsedkyně Svazu Čechů Lenka Janotová. Většinou šlo o lidi z rodin rozdělených reemigrací, kteří svými dojemnými projevy přispěli k bohaté a velmi zajímavé debatě.
V. Herout poděkoval všem, kteří se na přípravě knihy podíleli, zvlášť vypravěčům, jejichž zpovědi zařádil do knihy, a poslankyni Zdence Čuchnilové, která pomohla zajistit financování. Zvláštní dík patří ale Zdence Turkové, rodačce z Daruvaru, která pracuje v Praze jako novinářka Českého rozhlasu. Zdenka spolu s dcerou Teou udělala jazykovou a odbornou redakci knihy. I když během práce komunikovali výhradně mailem, byla spolupráce dobrá a úspěšná. „Mým úkolem bylo udělat dílo čitelným pro každého čtenáře,“ řekla Z. Turková. „Myslím si, že se nám podařilo vykonat dobrou práci, že máme knihu, která bude zdrojem údajů pro budoucí badatele.“ O grafickou úpravu a technickou přípravu se postaral Željko Podsedník, který řekl, že kniha vyšla v rámci knihovny Svědectví, už dobře a kvalitně uspořádané, takže jediný problém byl nedostatek obrázkového materiálu. M. Pejić/žp

Read 1203 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 49 2019

V Jednotě číslo 49, která vychází 14. prosince 2019, čtěte:
- Valná hromada Svazu Čechů schválila nové stanovy a založila České kulturní centrum
- Česká beseda Končenice na valné hromadě schválila plány na příští rok
- V Horním Daruvaru se konalo setkání hudebních skupin menšin Bjelovarsko-bilogorského županství
- Draní peří – tradiční akce České besedy Hrubečné Pole
- Besedy a školy uvítaly Mikuláše
- Praktické stáže českých studentů v daruvarské škole
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi