S hercegoveckým rostlinářem a krajanem Alenem Kazdou

Alen Kazda


ZEMĚDĚLSTVÍ SE NEDÁ DĚLAT NAZPAMĚŤ

„Klimatické změny mají stále větší vliv na setí a sázení zemědělských kultur. Důkazem toho je skutečnost, že letos tyto práce začaly o čtrnáct i víc dní dříve, než je to obvyklé – koncem března a začátkem dubna," uvažuje mladý hercegovecký rostlinář Alen Kazda.

Na jeho hospodářství nás upozornil promotor firmy Pioneer dipl. ing. Dalibor Doležal, který nám řekl, že v Hercegovci se najde mnoho rodinných hospodářství: „Zemědělstvím se zabývá 80 % obyvatel, buď jako primární, nebo jako dodatečný zdroj zisku. Je to zemědělský kraj, kde převažuje rostlinná výroba nad chovatelstvím. Většinou se zde pěstují obiloviny – pšenice, ječmen, oves a kukuřice, z ostatních kultur sója, řepka olejka, krmné plodiny, tykve na semena na olej a z okopanin brambory, které pěstují kooperanti hercegovecké továrny Franck."
„Brambory už nepěstuju, protože vyžadují mnoho pracovních sil a ve srovnání s jejich cenou se nevyplácejí. To je důvod, proč se u nás na Hercegovecku jejich plochy snižují," řekl nám Alen, když nás přivítal ve svém krásném domě. „Obdělávám 50 ha vlastní, státní a soukromé půdy. Nejvíc mám kukuřice – 23 ha, sóju pěstuju na 17 ha a pšenici na 10 ha. Veškerá naše úroda jde z pole rovnou do sil a do prodeje. Nemám s ní problémy. Mám totiž smlouvu s výkupnami Plodovi zemlje z Hrastovce a Kolo z Garešnice." S výkupními cenami byl Alen vloni spokojen - za sóju dostal 2,50-3 kn/kg, za syrové zrno kukuřice 0,80 kn/kg, za suché 1,05-1,10 kn/kg a za pšenici 1,05 kn/kg. Další výhodou byla řádná výplata.
Alen si zemědělství vybral, přestože skončil střední ekonomickou školu v Bjelovaru. „Na svém hospodářství pracuju s otcem Zdenkem už patnáct let. Jsem čistý rostlinář, nemám žádný dobytek. Pro vlastní potřeby chovám jen pár prasat, králíků a drůbeže. Subvence dostávám na 50 ha plodin. Loni byly sníženy, letos je ministerstvo slíbilo do června všechny vyplatit. Konečně víme, za co jsme jednotlivé části subvencí dostali – došlo totiž ke kategorizaci, to znamená, že na účtu je jasně vidět, za co byly subvence vyplaceny – za mléko, za kukuřici, za pšenici atd."
Alen má v plánu zvýšit plochy na 70-80 ha, to je asi 120 kj. „Chtěl bych sít také řepku, která má stabilní cenu a poptávka po ní je velká, zvlášť v Evropě. I o sóju je zájem. Musím ale dva roky počkat, až bude vypsán konkurs na státní půdu, pak se přihlásím." Půdu, kterou doposud obdělával, dostal díky státnímu výběrovému řízení. Řepku zatím nemá, ale jak si na jiných polích všiml, je ve výborné formě. Až své plochy rozšíří, bude kromě kukuřice, sóji a pšenice čtvrtou kulturou řepka, což mu pomůže plodiny lépe na poli střídat. Jeho hospodářství je vybaveno třemi sedm až třicet let starými traktory s příslušenstvím.
„Doposud jsem nevyužil žádný z evropských fondů, ale jak vidím, bez nich to v budoucnu nebude možné. Jestli chceme obstát v silné konkurenci, musíme se vzdělávat a musíme vědět, že zemědělství se nedá dělat nazpaměť. Je nutné vyhledávat pomoc agronomů poradenské služby, ale také nebát se zeptat druhého zemědělce, jak a s čím dělat. Všímat si, čí pole je pěkné, bez plevelů, kdo má vyšší výnosy a proč. Jestliže chcete jít s dobou, musíte se stále ptát a učit se. Já se jako většina mladých ve vsi pravidelně vzdělávám na kursech pro zemědělce. Vloni jsem složil zkoušku pro zemědělského hospodáře, což je nejnižší stupeň zemědělského vzdělání. Letos bych chtěl udělat zkoušku, která se týká využívání a pořizování prostředků na ochranu rostlin a příští rok další, ale ještě jsem se nerozhodl jakou. Stát by měl o zemědělce víc dbát a ne pořád jen dělat revizi státního rozpočtu. Příjmy klesají a daně stoupají. Dnešní zemědělci umí pracovat s internetem, takže prodej, pomoc a vyhledávání potřebných informací, předpověď počasí ani komunikace prostřednictvím facebooku není problém." A. Raisová/ar

KAZ2VÍCE NEŽ DVACET LET BARYTONISTOU
Alen je aktivním členem České besedy Hercegovec. Hrát začal před třiadvaceti lety v první třídě základní školy a dvacet let hraje jako druhý barytonista v besední dechové hudbě. „Dechovou hudbu mám rád. Celou dobu hraju na stejný nástroj. Noty i techniku hraní nás naučil kapelník Jenda Sitta. Ten už se s námi ale rozloučil, nyní nás vede Dejan Kovač, který hraje na první trubku. V současnosti je nás v hudbě patnáct. Jsme dost aktivní, snažíme se dosáhnout co nejlepší kvality."
Asi deset let je Alen členem správního výboru Besedy. V mládí tančil ve skupině, které před sedmi lety, kdy s tím přestal, mezi sebou říkali, Mandelinka bramborová. „Dřív jsme měli i divadelní skupinu. Protože mezi námi už je málo Čechů, mluvíme víc chorvatsky, ale české zvyky a obyčeje udržujeme. Většina nás jsou zemědělci, takže si práci v Besedě musíme dobře naplánovat. Jsme rádi, že kromě dvou dětských tanečních skupin, Pampelišek a Světlušek, máme od loňska i skupinu manželských párů, která nejen tancuje, ale zároveň i zpívá."
A. Kazda je otcem dvou dcer – jedenapůlroční Riany a tříleté Alis. Manželka Tina je do činnosti Besedy také zapojena. Kdysi hrála divadla a tančila ve folklorní skupině. Pracuje v pojišťovně Croatia v Hercegovci. Alenův otec byl dlouholetým členem správního výboru, matka Ivanka pomáhá, kdykoliv je to zapotřebí, stejně jako Tininy rodiče. „Tina má příbuzné v Mikulově, kteří k nám občas, většinou o Velikonocích jezdí a my k nim zase po žních," stačil nám ještě říci Alen, který se chystal na pole, kde je nyní na jaře práce habaděj. Když usedal do traktoru dodal, že v tom shonu si najde čas i na své koníčky – rybolov, lovectví, hasičství, kopanou a paint ball. To je důkaz, že vše se dá stihnout, jen si je potřeba práci dobře naplánovat.

Read 854 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 21 2019

V Jednotě číslo 21, která vychází 25. května 2019, čtěte:
- Pokřtěna kniha Češi ve světě 4 – Příběhy z Chorvatska
- Setkání a jednání krajanské delegace v České republice
- Zahájeny Dny české kultury v Bjelovaru a Jarní tóny Jana Vlašimského ve Virovitici
- Setkání krajanských literátů a divadelní večírek v Dolních Střežanech
- Přátelské posezení v kaptole a Májová setkání v Hercegovci a Tréglavě
- Představujeme Marušku Brežnjakovou ze Sokolovce
- Kurz českého jazyka Učíme se česky a souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi