Print this page

Lipovlanská setkání nabídla bohatý program

Obec Lipovlany byla od 22. do 24. srpna hostitelkou významné přehlídky národnostních menšin, která se v posledních pěti letech znovu nazývá Lipovlanská setkání a koná se pod patronátem prezidenta Republiky Chorvatska. Letos měla poprvé partnerskou zemi, kterou byla Slovenská republika.

Vyvrcholením Lipovlanských setkání byl sobotní pestrý průvod účinkujících ulicemi Lipovlan a následující bohatý kulturně umělecký program. Setkání zahájil vyslanec prezidenta Ivo Josipoviće a zároveň předseda Rady pro národnostní menšiny RCH Aleksandar Tolnauer. Ve svém projevu podotkl, že setkání mají mezinárodní ráz díky účasti partnerské země – Slovenska. Účastníky a stovky návštěvníků oslovili starosta Lipovlan Mario Ribar, poslanec Vladimír Bílek, poslankyně v Evropském parlamentu Marijana Petirová a místožupan Zdenko Vachovec. V projevech se zmiňovala multikulturálnost a tolerance, které panují i v Lipovlanech. Ve svornosti s většinovým chorvatským národem žijí příslušníci třinácti menšin.

Program zahájili hostitelé. Představil se lipovlanský pěvecký sbor Lira a kulturní spolek Lipa s temperamentními slovenskými tanci. Českou menšinu zdárně představila Česká beseda Končenice. Tanečníci Končenické chasy za doprovodu besední dechové hudby dali průchod svému temperamentu. Další členové Besedy na stánku v ústředním parku představovali činnost spolku a nabízeli návštěvníkům bramboráky.lipovljani3

Během dvouhodinového programu se na jevišti střídala menšinová různorodost. Ohnivě tančily členky Spolku Romů z Dardy, ukázku bosňanské hudby a tanců nabídli členové spolku Nur ze Sisku. Tradiční ukrajinské svatební obyčeje uvedl spolek Ukrajina ze Slavonského Brodu. Krásu maďarských krojů, písní a tanců představil spolek Jankovci ze Starých Jankovců.

Velkému zájmu se těšili členové dechové hudby Maguranka z obce Kanianka na Slovensku a zejména tanečníci a hudebníci skupiny Chorvatanka z Chorvátskeho Grobu u Bratislavy, kteří jsou příslušníky chorvatské menšiny, žijící na Slovensku. Chorvatanka zazpívala písně z různých krajů Chorvatska, ale také původní písně burgenlandských Chorvatů.

Po ukončení ústředního programu ozářil nebe nad Lipovlany ohňostroj. V rámci Lipovlanských setkání se konala celá řada dalších prezentací, zábavných pořadů a sportovních utkání a turnajů.

KULATÝ STŮL NA TÉMA CO UNIE PŘINESLA NÁRODNOSTNÍM MENŠINÁM

Od členství Chorvatska v Evropské unii jsme hodně očekávali, ale po prvním roce spokojení být nemůžeme. Nejenže se postavení menšin nezlepšilo, ale právě naopak. Ke změně postavení má přispět každý, včetně příslušníků menšin. Byl to závěr kulatého stolu letošních Lipovlanských setkání, který se konal 23. srpna.

„Doufali jsme, že se vstupem Chorvatska do Evropské unie začnou uplatňovat naše velice dobré menšinové zákony. Kvůli všeobecné krizi a recesi se však přihodil opak. Práva menšin se odsunují na okraj, a dokonce i zmenšují. Nejen pro menšiny, ale také pro chorvatský stát, to není dobré. Musíme vynaložit úsilí, aby se to změnilo,“ řekl předseda Rady pro národnostní menšiny RCH Alexandar Tolnauer, který podal úvodní informace a zároveň pozdravil i jménem prezidenta Ivo Josipoviće, patrona Lipovlanských setkání. Dodal, že Chorvatsko je členskou zemí Evropské unie a deset mateřských zemí národnostních menšin žijících v Chorvatsku jsou také členkami Unie. „Už tím patříme do evropského kulturního dědictví, a tato skutečnost nám může usnadnit cestu k prostředkům evropských fondů.“lipovljani2

„Rok v Unii je dobrou zkušeností. Naučili jsme se, že nám nikdo neposkytne pomoc, pokud o ni nepožádáme a že všechno musíme udělat sami,“ řekl A. Tolnauer a uzavřel, že menšiny mají pochopení u špičkových politiků, ale že je třeba trpělivosti, abychom se dočkali zlepšení.

Ředitel Úřadu pro lidská práva vlády RCH Branko Sočanac potvrdil, že řada událostí ukazuje, že je ochrana menšinových prav na dobré cestě, a přestože se zdá, že je situace špatná, musíme uznat, že se realizovala dokonce 83 procenta akčního plánu vlády pro ochranu práv národnostních menšin. „Evropa nezná formální ochranu menšin, ale všeobecnou ochranu lidských práv, a je na nás jak zařídíme uplatňování menšinových práv,“ sdělil a dodal, že se celá Evropa setkává s nárůstem vlivu pravicově orientovaných politických stran, což citelně ztěžuje ochranu veškerých lidských práv, včetně menšinových.

Kulatého stolu se zúčastnili i slovenský velvyslanec Juraj Priputen, předseda Úřadu pro Slováky žijící v zahraničí z Bratislavy Igor Furdík a předseda Svazu Slováků v Republice Chorvatsku Mirko Vávra. Část akce věnovaná příslušníkům slovenské menšiny, o kterých mluvil dr. Filip Škiljan z ústavu pro migrace a národnosti.

Poslanec za českou a slovenskou menšinu v chorvatském parlamentu Vladimír Bílek se zmínil o postavení dvou menšin a řekl, že se obě přizpůsobují novým podmínkám, a že je už vidět výsledky jejich snah ve formě poměrně velikého počtu udělených grantů a realizovaných projektů.

Bez svých představitelů nebyly za kulatým stolem ani instituce České republiky a české menšiny v Chorvatsku – přítomní byli ekonomický poradce velvyslanectví Bohuslav Zavadil, místopředseda Svazu Čechů Jiří Bahník a předseda lipovlanské Besedy Mirko Knížek.

Všechny účastníky vítali starosta obce Mario Ribar, sisacko-moslavinský místožupan Zdenko Vachovec a předseda Matice slovenské Jozef Krajči, jenž všechny pozval na prohlídku výstavy.

HOSTÉ LIPOVLANSKÝCH SETKÁNÍ

Vyslanec prezidenta, předseda Rady pro národnostní menšiny RCH Aleksandar Tolnauer, velvyslanec Slovenské republiky v RCH Juraj Priputen, sisacko-moslavinští místožupané Zdenko Vachovec a Ivan Nekvapil, předseda županského shromáždění Željko Soldo, europoslankyně Marijana Petirová, poslanci v Chorvatském sněmu Vladimír Bílek a Zoran Vasić, ředitel vládního úřadu pro lidská a menšinová práva Branko Sočanac a další.

Připravili M. Pejić a Ž. Podsedník

Read 455 times