Kurs češtiny v Praze

Díky Československému ústavu zahraničnímu mělo v červenci šestnáct studentů ze zahraničních škol a univerzit popáté možnost strávit tři týdny v Praze a zdokonalit své znalosti češtiny. Mezi účastníky byly také dvě studentky českého oddělení Gymnázia Daruvar, Hana Novotná a Ida Šagovcová. Požádali jsme je, aby se o své dojmy rozdělily se čtenáři Jednoty.

Má kolegyně Ida a já jsme se 1. července vydaly na cestu do Prahy. Zúčastnily jsme se kursu češtiny Československého ústavu zahraničního, který probíhal od 1. do 22. července. Program byl velice zajímavý, všechny dny našeho pobytu v Praze byly vyplněny. Vedoucí kursu Helena Briardová nás srdečně přivítala na letišti. Ubytované jsme byly na koleji České zemědělské univerzity, kde probíhala i výuka. Na zahajovací večeři jsme nestihly, protože jsme přiletěly pozdě.
Příští den, ve středu, jsme se se všemi seznámily. Bylo nás celkem sedmnáct. I když jsme přijeli z různých zemí, všechny nás spojovala láska k češtině. Někteří se ji naučili od svých babiček, dědečků, maminky nebo tatínka, jiní na fakultě. Já jsem velmi hrdá na své české kořeny a na to, že se u nás v rodině čeština zachovala a že dodržujeme české zvyky. Rozdělili jsme se do dvou skupin, a našimi profesory byli Ivana Bozděchová a Jan Dvořák. Výuka se konala každý den od devíti do 12:30 hodin včetně přestávky. V sobotu se jezdilo na výlety a neděle byla volná. Prvního dne jsme navštívili ČSÚZ. O něm jsme se dozvěděli, že vznikl v roce 1928, aby pomáhal Čechům v zahraničí. Prohlédli jsme si nádhernou Vrtbovskou zahradu. Následující dny probíhaly takto:
Čtvrtek 3. července: Prohlídka Staroměstské radnice, věže, procházka Stroměstským náměstím a výklad o historii Prahy. Pod radnicí je prostor z 12. století. Zaujalo nás, že lidé dříve vkládali kosti zvířat do zdí na chranu svých domů.
Pátek 4. července: Beseda o současné situaci v České republice.
Sobota 5. července: Výlet – nejdříve jsme navštívili středověký hrad Loket, který je ze třech stran obklopený řekou Ohře. Její meandr je ve tvaru lidského lokte, a podle toho hrad dostal jméno. Potom jsme se vydali na cestu do známého lázeňského města – Karlových Varů. Toto město má dvanáct léčivých pramenů. Třináctým pramenem se nazývá likér Becherovka, který jsme také měli možnost ochutnat. Každoročně se tam koná Mezinárodní filmový festival. Na červeném koberci jsme viděli významného českého režiséra Jiřího Mencla.kurscestiny
Neděle 6. července: Volný den, prohlídka Prahy a dobrodružství.
Pondělí 7. července: Prohlídka Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Úterý 8. července: Prohlídka reprezentačních částí Pražského hradu.
Středa 9. července: Prohlídka Vyšehradu a Slavína.
Čtvrtek 10. července: Přednáška o moravské kultuře a historii.
Pátek 11. července: Vydali jsme se na dvoudenní výlet. Navštívili jsme Telč a Mikulov, kde jsme byli ubytovaní. Večeři a ochutnávku vína s hudbou jsme měli ve sklípku U hroznu. V sobotu ráno jsme odjeli do Valtic, kde jsme si prohlídli zámek. Obědvali jsme v restauraci Valtická rychta a vydali se k zámku Lednice. Večeře byla v hotelu Tři věžičky u Jihlavy.
Neděle 13. července: Oslava mých osmnáctých narozenin. I když vzdálena od svého domova, cítila jsem se jako doma a mé srdce bylo plné hezkých pocitu kvůli všem krásným lidem, s kterými jsem se seznámila, a kvůli tomu, že se v Česku pořád cítím jako doma. Děkuji všem za krásné překvapení.
Pondělí 14. července: Konverzace a taneční večírek se skupinou Motovidlo.
Úterý 15. července: Prohlídka Černínského paláce, představení baletu Carmen na Křižíkově fontáně a kouzelná procházka noční Prahou.
Středa 16. července: Prohlídka Strahovského kláštera – je to nejstarší premonstrátský klášter na území Čech.
Čtvrtek 17. července: Přednáška o české literatuře a hudbě.
Pátek 18. července: Prohlídka Senátu Parlamentu ČR a Valdštejnské zahrady.
Sobota 19. července: Odjezd do Kutné Hory, prohlídka chrámu sv. Barbory, procházka historickým centrem, prohlídka Vlašského dvora a muzea Hrádek.
Neděle 20. července: Poslední volná neděle v Praze, kterou jsme využili k návštěvě Jeruzalémské synagogy, Prašné brány a procházeli se Náměstím Republiky. Všichni jsme si uvědomili, že jsou to poslední chvíle, co jsme pohromadě a nebylo nám to jedno.
Pondělí 21. července: Psaní závěrečných testů. Po obědě projížďka lodí Andante po Vltavě, předání diplomů a večeře. Jako první nás opustila Maryána z Ukrajiny, která odjížděla na další kurs.
Úterý 22. července: Odjezdy. Nikdo z nás nemohl věřit, že je konec doopravdy tady a že je čas, aby se každý vydal ke svému domovu. Byly to tři nezapomenutelné týdny v našich životech. Všichni jsme se chtěli zdokonalit v češtině a dozvědět se, jak je to v zemi našich předků. Výuka nebyla namáhavá, protože se každý v českém jazyce aspoň trochu vyznal. Ale mohu říci, že jsem se naučila spoustu nových věcí. Hodně jsme konverzovali, ale také procvičovali gramatiku. Jsem ráda, že jsem Češka. Lidé tam jsou moc hodní a rádi vám pomohou. Jako účastníci kursu jsme měli k dispozici abonentní průkaz na všechny prostředky městské hromadné dopravy, a to nám umožnilo abychom, když jsme měli volný čas, navštívili různé památky a místa, která byla mimo plánu kursu. České jídlo mi také nedělalo potíže, protože i doma vaříme české speciality. A nesmíme zapomenout ani na výborné české pivečko. Jsem hrdá na to, že u nás v Končenicích, Daruvaru a okolí dodržujeme české zvyky, tradice a folklor. Byl to krásný zážitek, na který pořád budu vzpomínat, a také na nové kamarády, se kterými jsem se seznámila. A také na naše profesory a paní Helenku, kteří se velmi snažili, aby nám nic nescházelo a abychom se vrátili domů s krásnými, nezapomenutelnými zážitky a se spoustu nových znalostí. Tento kurs mě také naučil být samostatnější a ještě víc si zamilovat český jazyk.

Hana Novotná

Read 495 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 44 2019

V Jednotě číslo 44, která vychází 9. listopadu 2019, čtěte:
- Svaz Čechů bude mít nové stanovy, rozhodlo předsednictvo
- V ruském Soči se konal seminář YEN
- Hovory s T. G. Masarykem v chorvatštině
- Představujeme Gospavu Brkićovou z České besedy Šibovec
- Žít se nemusí, ale pít pivo se musí – reportáž z Oktoberfestu
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi