Dolanská Beseda v České Republice

ZPÍVALI A HRÁLI NA MARIÁNSKÉ POUTI V KRUPCE

Večer 28. srpna se v Dolanech nespalo. Dolanští se balili na cestu do České republiky. O půlnoci naložili divadelníci a zpěvačky do autobusu kufry, kulisy, rekvizity a úbory a vyrazili směrem k městu Krupka.

Kolem poledne jsme si udělali tříhodinovou zastávku v Praze. Procházka Prahou od Václavského k Staroměstskému náměstí přes Karlův most byla zajímavá, o co se zasloužila novinářka Jednoty Alena Raisová. Nenechali jsme si ujít ani jízdu metrem.
Do Krupky, starobylého města, umístěného mezi Teplicemi a Ústím nad Labem, jsme přijeli kolem sedmnácté hodiny, manželé Urbanovi nás už čekali u benzínové pumpy. V divadle Olympie jsme vyložili věci na sobotní vystoupení a vydali jsme se k ubytovně. Husitskou ulicí, jež je městskou památkovou zónou, jsme se dostali k hradu Krupka.
Večer při přátelském setkání krupských a dolanských ochotníků s představiteli městské správy plynul ve veselé náladě při písničce a dobrém českém pivu.
Na sobotní dopoledne nezapomene nikdo z nás. Domácí zorganizovali výlet na Komáří vížku (807 m n. m.). Patnáctiminutová jízda sedačkovou lanovkou, dlouhou 2348 m, přes příkré krušnohorské lesní svahy, poskytuje zvláštní zážitek. Počasí nám přálo. Slunce svítilo a jízda byla příjemná. V lesích bylo vidět cyklistické stezky, houbaře a dokonce i hříbky. Ve středověku na vrchu stávala zvonice, která oznamovala horníkům začátek a konec pracovní doby. Dnes zde pevně stojí horský hotel s vyhlídkou na České středohoří z jedné strany a na Německo ze strany druhé. Výhled je opravdu nádherný. Již podruhé jsme zůstali bez dechu. Koupit si suvenýr, společně se vyfotit, dát si pivo a už byl čas na návrat, protože lanovka jede každou půlhodinu.
P1010622

Po obědě v hotelu jsme jeli do města, kde v rámci oslavy Mariánské pouti vystoupila i naše pěvecká skupina Berušky. Návštěvníci zpívali s námi a odměňovali nás velkým potleskem. Divadelníci, kteří nezpívají s Beruškami, se procházeli městem ve svých divadelních kostýmech. Kolemjdoucí se s nimi fotografovali, a herci je zvali do divadla Olympie na pohádku. Bez ohledu na to, že se na náměstí zpívalo a tančilo a že byl ve městě velký lunapark, divadelní sál se o páté odpolední hodině zaplnil. Přispěly k tomu i vynikající plakáty, které podle fotografie udělal místní malíř. Domácí si nenechali ujít pohádku Dlouhý, Široká a Bystrozraký českých krajanů z Chorvatska a starosta s městským radou též. Pobavili se všichni, a zvlášť děti. Divadelníky odměnili dlouhým a silným potleskem. Po představení nám naši hostitelé připravili občerstvení v divadelní restauraci. S některými jsme se zde i rozloučili.
Vyšli jsme si také na pouť. Proudy lidí zaplavily ulice a náměstí. Abychom neměli hlad, dostali jsme stravenky na jídlo a pití, které jsme mohli využít ve velkém stanu. Nabídka veškerých výrobků, jídla, pití a zábavy byla hojná. Nikomu nevadilo, že nemají fiskální pokladny, lednice, rukavice a čepice a jiné, což předepisuje Evropská unie.

Byli jsme ale překvapeni ohňostrojem ve dvaadvacet hodin. U nás je vždy kolem půlnoci. Stánky se již zavíraly a vše končilo. Na jevišti ztichla hudba a nastal klid. Nemohli jsme pochopit, že tak velká oslava končí tak brzy. Dozvěděli jsme se také, že je tam místní policie, a to je důvod, že docílili nízké procento uličního kriminálu. Nám nezbylo nic jiného, než se vrátit do hotelu a bavit se po svém.
V neděli ráno jsme se se slzami v očích loučili s Vladimírem Urbanem a Janou Urbanovou, s přáním, že se do roka setkáme v Dolanech. Rozloučit se přišel i ředitel hotelu a na cestu nám nachystal balíčky s jídlem. Je zajímavé, že dělá i kuchaře. Urbanovi se postarali o víno a vodu.
Při návratu domů zněly v autobuse písně, vzpomínky na krásné chvíle a na upřímné a přívětivé přátele z Krupky. I Aristoteles přece řekl: Na přítomnosti je příjemná činnost, na budoucnosti naděje a na minulosti vzpomínky.
Světluška Prokopićová/Beseda
P1010645

KRUPKA, Z CÍNU ZROZENÁ
Hrad byl postaven před rokem 1330 jako strážní pevnost na ochranu cínových dolů hornického městečka a obchodní stezky do Saska. Mezi jeho majiteli byl například i císař Rudolf II. a po něm jeho bratr Matyáš, který hrad daroval Šternberkům. Ti nechali v 17. století na nádvoří hradu postavit budovu pro pánský horní úřad. Hrad se postupně rozpadal a v 19. století se stal oblíbeným cílem romantických výletů lázeňských hostů z nedalekých Teplic.
Dnes je v budově horního úřadu hotel Růžový hrádek s restaurací, upravovaný v letech 1999 až 2002. Na hradě je i Rytířský sál, využívaný pro výstavy, společenská setkání a svatby. Ve sklepě je síň pro svatební obřady upravená jako v době vzniku hradu. V přízemí je restaurace a v patře úhledně upravené pokoje. Při výhledu z hradu na okolí se zastaví dech.
Pod hradem se rozkládá město Krupka s 15 000 obyvateli. Po pravé straně leží Teplice s 50 000 obyvateli, známé české lázně, využívané už v 8. století. Po levé straně jsou menší osady, za kterými je průmyslové město Ústí nad Labem. Za městy jsou lány polí, louky a lesy, které uzavírají České středohoří.

Read 518 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 45 2019

V Jednotě číslo 45, která vychází 16. listopadu 2019, čtěte:
- V Horním Daruvaru se konala třináctá přehlídka hudebních skupin
- Chorvatský premiér Andrej Plenković na návštěvě v České republice
- Praktická stáž Jaroslava Preislera v Jednotě
- Se známým specialistou fyzikální medicíny Božidarem Egićem
- Na Martina na návštěvě v daruvarském vinařství
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi