Krajanská konference v Praze

JAZYK JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍM PROJEVEM KRAJANA

I tato slova zazněla na pražské konferenci Krajané a čeština, kterou organizátoři tentokrát věnovali mateřskému jazyku. Přednášky i diskuse krajanů z celého světa nastolovaly témata a otázky týkající se i našich krajanů.
Už první den (10. září) byl tak trochu „chorvatský". Organizátoři konference, Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů, nejprve ocenili několik osobností přispívajících k rozvoji krajanských komunit. Byla mezi nimi i Lenka Lalićová, známá redaktorka českého vysílání Radia Daruvar.


„Ocenění patří všem našim krajanům, bez nichž by vysílání naší stanice v češtině ani nebylo možné," poděkovala všem přítomným za ocenění, které nedostává člen naší krajanské komunity poprvé.
Úvodní přednáškový blok navíc patřil hned dvěma příspěvkům o situaci české diaspory v Chorvatsku. V prvním Libuše Stráníková popsala, jaký je současný stav krajanské komunity, kolik občanů se k češství hlásí a jak fungují jednotlivé organizace, které se věnují krajanským aktivitám. Hned po ní její dcera Helena Stráníková, asistentka na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, rozšířila tento pohled o rozměr lingvistický. Přítomné asi stovce posluchačů podrobně představila jednotlivé prvky v jazyce krajanů, odchylky od současné běžné české spisovné mluvy a také vazby jejich jazyka na dialekty míst, odkud z Čech a Moravy jejich předkové přišli.
Další příspěvky už naznačovaly, s jakými rozdílnými problémy se jednotlivé komunity potýkají. Všem ovšem nejvíce ležela na srdci dosažitelnost vzdělávání, a to zejména dětí. Už úvodní slova hostů z řad politiků nasvědčovala o jistých rizicích, které mohou krajany v zahraničí potkat. Lukáš Kautský, náměstek ministra zahraničních věcí pro personální a organizační záležitosti, například mluvil o tom, že je dlouhodobě nemožné udržet současný počet českých lektorů na vysokých školách v zahraničí. Jeho projev navíc zdůrazňoval především novou emigraci do ciziny po roce 1989 za prací. Tato emigrace má okolo 200 tisíc osob, jak později připomněl senátor Tomáš Grulich, přitom se k českému původu či jazyku v zahraničí hlásí zhruba desetinásobný počet občanů.
Senátor dlouhodobě se zabývající krajanskými záležitostmi mluvil mimo jiné o úspěšných Českých škol bez hranic, které chce vláda podporovat. I to ovšem není přijímáno jednoznačně kladně. V příspěvku Lucie Slavíkové-Boucherové, jejich zakladatelky a ředitelky, zaznělo, že je jich již 40 po celém světě a z 95 % je navštěvují děti s českou národností, neboť jsou potomci nových emigrantů. O jejich činnosti se vedla další dny místy i bouřlivá diskuse. Financují se totiž ze stejné položky rozpočtu, jako krajanské komunity včetně Chorvatska. Podle jejích kritiků je jejich úroveň rozdílná, výuka na nich probíhá pouze o víkendech, a podle některých návrhů by jejich žákům mohlo být přiznáno stejné vzdělání, jako by studovali v České republice.
Senátor Grulich také jen nechválil, ale připomněl, že například na Slovensku mají speciální úřad sjednocující veškerou podporu krajanům. „O takovém se uvažovalo i v České republice, nyní není na pořadu dne, ale kdo ví, zda nakonec v budoucnu nevznikne." Požadavek jednotící instituce zastřešující krajanské aktivity se objevoval i mezi přítomnými. Svůj úřad osobně představil i Igor Furdík, bývalý československý i slovenský diplomat v Chorvatsku.
Úrad pre Slovákov žijúcich v zahraničí už funguje řadu let. Financuje se ze státního rozpočtu, organizuje například i Letní školu žurnalistiky pro novináře krajanských periodik, což by jistě ocenili i krajanští novináři v Chorvatsku, ale také tábor pro děti. Ten je dlouhodobě výbornou příležitostí pro setkání dětí ze všech krajanských komunit a jejich intenzivní výuku. Jak nám později Igor Furdík sdělil: „Tato výuka je nejvhodnější právě proto, že přichází v jejich nízkém věku a děti se tak učí zcela přirozeně." Jak se tábor financuje? „Jde o dlouhodobý program, takže jsou na něj připraveny peníze ve státním rozpočtu, navíc spolupracujeme s maďarskou stranou, která nám výměnou za podporu její menšiny poskytuje veškeré zázemí."
Taková instituce by mohla být inspirací i pro Českou republiku. Nicméně přes rozvoj Českých škol bez hranic se zákonná a institucionální opora v nejbližším období nedá čekat, což naznačila závěrečná diskuse celé konference.
V ní senátor Grulich přiznal, že se s chystaným novým českým školským zákonem uvažovalo i o určitém začlenění, alespoň částečném, do české školní soustavy. „Ale zákonodárci nechtěli o dalším zásahu do zákona před jeho schválením slyšet." Podobně si povzdechla i náměstkyně ministra školství, když mluvila o zákonech, které by se měly krajanského vzdělávání týkat. Na české straně jsou nehotové.
Můžeme tedy doufat, že se pomoc z české strany, i přes snižující se rozpočty, nebude omezovat například jen na novou emigraci. Jak již první den zdůraznil zmocněnec pro krajanské záležitosti MZV Karel Kühnl: „Zásadní je podpora výuky českého jazyka. Oproti tomu kultura, například tanec a podobně, jsou aktivity, které byste, vy krajané, bez nás zvládli dost dobře i sami." Luděk Korbel/ls

IMG 8842

OCENĚNÍ PRO LENKU LALIĆOVOU
Ocenění Ministerstva zahraničních věcí za dlouholetou krajanskou činnost letos jako jedna z pěti oceněných převzala také redaktorka českého vysílání Radia Daruvar Lenka Lalićová. Toto významné ocenění už z krajanů v Chorvatsku získaly v roce 2010 Fanynka Husáková a v roce 2012 Světluška Prokopićová.
Stejné ocenění letos získaly předsedkyně krajanského spolku a učitelka v obci Nikolajevka na Ukrajině Larisa Lanoviková, předsedkyně Besedy v Belgii Olga Schmalzriedová, Dana Seidlová, skautka ze Švýcarska, a Hana Husenicová ze Slovenska.

SPOJENÍ S MORAVSKÝMI CHORVATY PROSPĚJE I ČECHŮM V CHORVATSKU
Delegace, která se v Praze zúčastnila Krajanské konference, využila možnost projednat s českými úřady některé otevřené otázky vzájemné spolupráce a pomoci krajanské komunitě v Chorvatsku. Poslanec Vladimír Bílek, předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníková a novinářka českého vysílání Radia Daruvar Lenka Lalićová navštívili 10. a 11. září Poslaneckou sněmovnu České republiky a Československý ústav zahraniční. Byli také v Senátu při zahájení Mezinárodního krajanského festivalu. Při některých jednáních byli také asistentka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Daruvařanka Helena Stráníková a český učitel Luděk Korbel.
Velmi srdečné bylo setkání s předsedou Československého ústavu zahraničního Jaromírem Šlápotou. V sídle ČSÚZ na Malé Straně se jednalo o další spolupráci, která by se měla týkat především vybavení škol, zejména malých českých jednotřídek učebními pomůckami, a také doplnění hudebních nástrojů pro krajanské dechové hudby.
V Poslanecké sněmovně České republiky se delegace setkala s ministrem kultury Danielem Hermanem, místopředsedou Parlamentu Janem Bartoškem, předsedou Stálé komise pro krajany Tomášem Grulichem a senátorem Zdeňkem Bestou, předsedou meziparlamentní skupiny spolupráce s Chorvatskem Jaroslavem Klaškou, předsedou Výboru pro evropské záležitosti Ondřejem Benešíkem a poslancem Lubošem Kuchynkou, starostou Hustopečí. Ministr kultury, jmenovaný do této funkce na začátku letošního roku, se s delegací krajanské komunity v Chorvatsku setkal poprvé a velmi ho informace o životě zdejších krajanů zajímaly.
IMG 8890

Jednalo se především o tom, jakým způsobem Česká republika a Chorvatsko mohou pomoci jak moravským Chorvatům, tak českým krajanům v Chorvatsku. O tom byla řeč i při krátkém setkání s chorvatskou velvyslankyní v ČR Ines Trohovou Brdarovou. V závěru své návštěvy, při zpáteční cestě, se delegace zastavila na Moravě v Jevišovce, kde se setkala s předsedou a místopředsedkyní Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR Janem a Lenkou Kopřivovými, kteří jim ukázali Chorvatský dům a seznámili je s činností a plánovanou rekonstrukcí budovy. Bylo konstatováno, že společné vystupování před chorvatskými a českými úřady může oběma menšinám být jen k prospěchu. Obě by velmi přivítaly mezivládní bilaterální dohodu.
L. Stráníková/ls

Read 496 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 45 2019

V Jednotě číslo 45, která vychází 16. listopadu 2019, čtěte:
- V Horním Daruvaru se konala třináctá přehlídka hudebních skupin
- Chorvatský premiér Andrej Plenković na návštěvě v České republice
- Praktická stáž Jaroslava Preislera v Jednotě
- Se známým specialistou fyzikální medicíny Božidarem Egićem
- Na Martina na návštěvě v daruvarském vinařství
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi