Setkání s členy Lipovlanské besedy

Liduška Goršeková a Tomislav Jednačak jsou aktivními tanečníky lipovlanské České besedy. Liduška je i členkou pěvecké skupiny Vějíř. Popovídali jsme si s nimi o životě a tom, co je do tohoto krajanského spolku přivedlo.

Liduška, rozená Kupská, se narodila v Lipovlanech. Devět let je členkou pěveckého sboru Vějíř, před sedmi lety se zapojila i do folklorní skupiny a šest let je členkou správního výboru.
„Jako mladá jsem zpívala ve školních sborech a v lipovlanském chorvatském sboru Lipa. Pak jsem na zpěv neměla čas, protože jsem se starala o děti Sněžanu a Željka, a s manželem jsme hospodařili a zabývali se chovem dobytka. Když byla v Lipovlanech obnovena činnost Besedy, zapojila jsem se do jejího ženského pěveckého sboru, protože mám ráda české lidovky. Pro tanec jsem se rozhodla až teprve po smrti manžela, v době, kdy jsem odešla do důchodu. Důvod? Být mezi lidi a přijít na jiné myšlenky. Myslím, že to byla dobrá volba.“
Tomislav se narodil v Sisku, žil v obci Puska u Jasenovce. Od svých osmnácti let až do začátku domovinské války pracoval jako kormidelník lodí říční plavby Hidroput Sisak. Ve  válce byl zraněn a kvůli tomu je nyní v předčasném důchodu. „S Liduškou jsem se seznámil před osmi lety na jednom důchodcovském zájezdu. Kvůli ní jsem se zapojil do Besedy a začal v ní i tančit a učit se česky,“ řekl nám Tomislav. Přestože žije s Liduškou osm let, je pro něj ještě stále těžké česky rozumět, natož mluvit. „Když k nám přijede český choreograf a chce nás naučit nové tance, musím být hodně soustředěný, abych mu rozuměl.“ Proto by Tomislav přivítal možnost učit se česky. Před asi dvěma roky byl v Lipovlanech organizován kurs češtiny, ale kvůli malému zájmu se nekonal.
„Je nám mezi lipovlanskými krajany pěkně. Máme dobrou partu, rádi se scházíme na zkouškách, slavíme, jezdíme na zájezdy…  Těší nás to, co děláme. Někdy máme dost vystoupení, takže je to namáhavé, ale vše se dá zvládnout, když se chce,“ řekli nám oba. „V Besedě tančí i moje vnučky, osmačka Doria a páťačka Dorotea Goršekovy. Dorotea se rok učí česky v Základní škole Josipa Kozarce. Už hodně rozumí. Na hodiny chodí ráda, protože se tam naučí také české písničky a tance. Doria poprvé veřejně tančila na dožínkách v Končenicích, Dorotea začala tančit vloni. Teď máme v besední taneční skupině pět děvčat – tři z osmé a po jedné z páté a sedmé třídy, ale až odejdou na střední školu, budou nám chybět,“ zauvažovala Liduška.
Kromě na aktivity v Besedě a na vnoučata si Liduška a Tomislav najdou čas na zahradu, ovocný sad, kousek vinice, ale i na sport. Jsou členy sdružení důchodců v Lipolanech a v Novsce, hrají pikado a kuželky. Říkají, že zahálet není zdravé, a proto se i v důchodu snaží být co nejaktivnější. Bohatý život si oba doplňují cestováním, většinou s organizacemi, do nichž jsou zapojeni. Každoročně navštíví lázně v Bosně, moře, s Besedou jezdí vystupovat ke krajanům, a to i do okolních zemí.To vše je obohacuje a přináší jim radost.

A. Raisová/ar a rodinný archiv

Read 409 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 41 2019

V Jednotě číslo 41., která vychází 19. října 2019, čtěte:
- V Kaptole se konala první část přehlídky pěveckých skupin Krajanské zpěvanky
- Učitelé českých škol na semináři v České republice
- Ženský pěvecký sbor daruvarské Besedy na návštěvě v Novém Sadu
- Představujeme výrobce ginu Igora Rihtera
- Sažetak, souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi