Print this page

Kulatý stůl v záhřebské Besedě

K DOBRÉMU POSTAVENÍ ČESKÉ MENŠINY MUSÍME PŘISPÍVAT VŠICHNI

Během celého minulého měsíce záhřebští krajané oslavovali různými akcemi sté čtyřicáté výročí České besedy Záhřeb, nejstaršího českého spolku v Chorvatsku. Oslavy vyvrcholily v sobotu 18. října, kdy se kromě večerní slavnostní akademie a staročeského jarmarku konal kulatý stůl s názvem Tradice organizovaného kulturně-osvětového působení Čechů v Chorvatsku a její perspektiva. Zúčastnili se ho významní hosté z Chorvatska a České republiky.


Přednášející se zabývali tématy týkajícími se menšinové problematiky a nabídli vhled do organizovanosti české menšiny v Chorvatsku. Hovořilo se o školství a zachování jazyka, spolupráci s Českou republikou, hospodářské činnosti záhřebské Besedy, politické aktivitě příslušníků krajanské komunity, činnosti Svazu Čechů a organizovanosti české menšiny v Chorvatsku a Bjelovarsko-bilogorském županství, kde žije nejvíc Čechů.
Předseda Besedy Jiří Bahník pracovní setkání zahájil a přítomné vítal slovy: „Při oslavě je třeba se zmínit také o některých důležitých tématech. Nemyslím si, že dnes vyřešíme menšinové problémy, ale určitě se o některých důležitých věcech zmíníme." Poděkoval všem účastníkům kulatého stolu a úvodem nastínil organizační strukturu české menšiny, která je, jak je často slyšet, nejlépe organizovanou menšinou nejen v Chorvatsku, ale i ve světě. Tato slova během odpoledne mnozí opakovali.
KS3

„Vstupem Chorvatska do Evropské unie se naše velice dobré menšinové zákony začaly uplatňovat. Kvůli všeobecné krizi a recesi se však celý proces zastavil. Musíte vynaložit hodně úsilí, zapojovat do spolků mladé členy, kteří budou stavět na vašich dobrých základech. Rád bych pochválil vaši činnost a upozornil na problémy, které se mohou vyskytnout, i když jsme je s českou menšinou nikdy doposud neměli. Musíte vědět, že vám nikdo neposkytne pomoc, pokud o ni nepožádáte, a také že všechno musíte udělat sami." řekl předseda Rady pro národnostní menšiny RCH Alexandar Tolnauer. Na závěr citoval židovské přísloví: „Myška je i na nejvyšším kopci stále malá."
Velvyslanec České republiky Martin Košatka zdůraznil, že česká menšina v Chorvatsku má ideální podmínky pro veškerou činnost. „V podstatě bychom nemohli mít lepší klima. Péče o národnostní menšiny je velmi dobrá, garantovaná jsou veškerá práva, navíc je tady sdružení ČSÚZ, které poskytuje pomoc," sdělil. „Tady jsem už dva roky a stále mě překvapuje aktivita krajanských spolků. Jsem rád, že se organizují i kulaté stoly. Udržovat češství v 21. století bude určitě mnohem náročnější, než tomu bylo dříve. Vy v Chorvatsku jste s předáváním češství svým dětem velmi úspěšní. Třeba kanadským Čechům se to nedařilo už v druhé a třetí generaci. Tuším, že v následujícím období to i tady v Chorvatsku bude výzva. Máte folklorní skupiny, ze kterých mám ohromnou radost, ale když tanečníci spolu tančí, baví se mezi sebou chorvatsky," připomněl a doporučil, aby se usilovalo o silnější, systematičtější a pevnější vazbu s Českou republikou. „Možností je hodně a my na velvyslanectví budeme takové věci podporovat," uzavřel Košatka.
Poslanec za českou a slovenskou menšinu v chorvatském parlamentu Vladimír Bílek se zmínil o postavení menšin a řekl, že se přizpůsobují novým podmínkám a že je už vidět výsledky jejich snahy ve formě poměrně velkého počtu udělených grantů a realizovaných projektů.
Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti při Ministerstvu zahraničních věcí České republiky Karel Kühnl řekl: „Vidím velký rozdíl mezi krajany ve světě a krajany v Chorvatsku. Tito Češi jsou poslední, kteří žijí autochtonním českým životem, zvlášť ti kolem Daruvaru. Jinde ve světě žijí česky jen o víkendu, když se sejdou ve svých spolcích." Zdůraznil, jak důležité je pečovat o jazyk, který je zvláštním fenoménem: „Jsme vděční Chorvatsku za podporu české menšiny, zvlášť v oblasti školství. Jste bezpochyby nejlépe organizovaná krajanská komunita a výborně pracujete. Je důležité se také zmínit o tom, že s vámi nejsou žádné problémy a že si nestěžujete. Snad proto dostáváte z České republiky málo. Nerad bych ale, aby to byla motivace k negativnímu."
Předseda Československého ústavu zahraničního Jaromír Šlápota řekl: „Jako amatéři můžeme spolupracovat s těmi, kteří jsou schopní, a to vy v Chorvatsku opravdu jste. Uvědomili jsme si, že nikdo neprotestuje, pomůžete-li jeho dítě nebo vnouče vzdělávat. Máme radost z výborných výsledků žáků daruvarské školy. I nadále se budeme snažit přispět k tomu, aby vaše školy dostávaly pomůcky, které by bez vaší aktivity byly jen mrtvý materiál. Budeme s vámi rádi spolupracovat a děkujeme, že od nás přijímáte prostředky, které vám pomáhají ve výuce vašich dětí."
KS2

Předsedkyně Svazu Čechů Libuše Stráníková mluvila o činnosti menšinové: akcích Svazu Čechů, vydavatelství, školství a jiném, co má rozhodující vliv na zachování jazyka a kultury. O českém školství mluvily Nada Zidarová Bogadiová z Ministerstva vědy, osvěty a sportu RCH a Jarmila Kozáková ze záhřebské Besedy. Alenka Štokićová se zmínila o hospodářské činnosti záhřebského spolku.
O Radě české menšiny v Záhřebu a Koordinaci národnostních menšin v Záhřebu mluvili Jaromil Kubíček a Zoltan Balaž Piri. Zdůraznili, že menšiny mají u předních politiků pochopení a že k postavení menšiny musíme přispět všichni.
Kulatého stolu se zúčastnili i místožupanka Bjelovarsko-bilogorského županství Táňa Novotná Golubićová a starosta Daruvaru Dalibor Rohlík. Jejich příspěvky se týkaly perspektivy a organizovaného působení české menšiny na Daruvarsku.
Jako závěr z kulatého stolu uvedl předseda České besedy Záhřeb Jiří Bahník tři zásady, kterými by se česká menšina v Chorvatsku měla v budoucnu řídit. Jsou to celoživotní učení se českému jazyku od mateřské po vysokou školu, pevnější vazba s Českou republikou jako mateřským státem a soudržnost.
A. M. Štrumlová Tučková/žp

Read 488 times