S Ivanou a Dariem Štampfovými z Dolních Střežan

PŘI PRÁCI NA FARMĚ STAČÍ I NA BESEDU

Do Dolních Střežan jsme se vydali k mladým manželům Ivaně a Dariovi Štampfovým. Jsou jedni z mála, kteří na vsi chtěli zůstat. Vystavěli si pěkný domek, za nímž mají stáje s dojnicemi a dobytkem na výkrm, které jsou součástí jejich rodinného hospodářství. Nic jiného než vybrat si zemědělství jim vlastně nezbývalo. Ivana přišla jako prodavačka o práci a pro nevyučeného automechanika Daria se tato cesta, kterou se vydali už jeho rodiče, zdála být nejschůdnější.

Rodiče se totiž zabývali chovem slepic a jejich farma nyní mladým Štampfovým dobře posloužila. „Jsme rádi, že máme práci, se kterou uživíme sebe i naše děti, osmiletého Antonia a pětiletou Teu," pochvalují si naši hostitelé.
„Narodila jsem se v Horním Daruvaru Mirjaně a Vladovi Gojkovým. Do základní školy jsem chodila na Podborech a do střední obchodní v Daruvaru, kde jsem čtyři roky pracovala v prodejně se smíšeným zbožím Srce. Jakmile jsem se po svatbě před deseti lety přistěhovala do Dolních Střežan, hned jsem se zapojila do zdejší Besedy. Viníkem je můj manžel, který mě tam zapsal. S ním jsem se seznámila v Daruvaru v disku. Byla to láska na první pohled," vysvětluje Ivana, jak se dostala do Střežan. „To víte, ze začátku jsem se v novém prostředí tak trochu bála. Nikoho jsem tady neznala, ale přijali mě, jako bych tady vyrostla a brzy jsem si zvykla." V Besedě se po čase stala vedoucí pěvecké skupiny, zapojila se i do tvůrčí sekce a se švagrovou Marijanou z Badljeviny už pět let vymýšlí skeče na kateřinskou zábavu, která tak trochu připomíná podborský babský bál. V Besedě jsou aktivní dvě Štampfovy rodiny, jedna z Dolních Střežan, a druhá z Badljeviny. Obě jsou toho názoru, že není důležité být Čechem, ale ctít českou kulturu, tradice a jazyk.
„Švagrová, já a tchýně jsme se nejdřív zapojily do pěveckého sboru, protože všechny rády zpíváme. Z nás tří umí česky jen tchýně Zdena." O správnou výslovnost členek dbají Ankica Nechvátalová a Zdenka Šenholdová. „Musím říci, že nám to už jde daleko lépe. Hodně rozumíme a občas něco česky i řekneme." Na syntezátoru je ve sboru doprovázela Tamara Kábíčková, která se sem také přivdala, v současnosti ale mají mladého hudebníka Luku Šegu z Badljeviny. Písně vybírají všichni společně. Do tvůrčí skupiny chodí Ivana společně se švagrovou. „Umím pracovat s internetem a vyhledávám, co bychom mohly dělat. Pro sbor sháním texty českých písniček a náměty na naše malá divadla. Divadlo jsem nikdy před tím nehrála, ale když jsem to jednou zkusila, nadchlo mě to." Ze svých výtvorů mají členky tvůrčí skupiny velkou radost – nápady hledají i v různých časopisech, momentálně v českém Zahrádkáři, který jejich vedoucí Zdenka Šenholdová začala odebírat. Zdobí sál pro různé příležitosti. „Lidé se cítí líp, když máme pěknou výzdobu. Moc mladých nemáme, takže vlastně děláme všichni všechno," dodává Ivana.
Ivanin manžel Dario je ve vsi předsedou místního výboru a v Besedě členem správního výboru, účastníkem maškarních obchůzek a pracovních akcí, ale podle potřeby dělá vše. „Zabýváme se mlékařstvím, ve stájích máme patnáct dojnic a patnáct kusů mladého skotu na výkrm. Cena mléka je mizerná, za litr dostáváme jen 2,50 kuny. Do mlékárny denně odevzdáme 150 litrů. Naštěstí nemáme žádnou půjčku, takže můžeme nějak přežít, ale mohlo by to být lepší."
Dario chodil do českých škol v Dolních Střežanech a v Daruvaru (jeho třídním učitelem byl Vladimír Varat) a stejně jako bratr se během domovinské války ocitl v Česku – nejdřív sám v Jánských Koupelích a pak s bratrem v Seči. Na ty chvíle mají hezké vzpomínky, protože o ně bylo dobře postaráno. „Po návratu jsem se začal učit automechanikem a pak jsem pracoval v drůbežárně Veterinářské stanice Daruvar v Dolních Střežanech.
Nakonec jsme si s manželkou založili rodinnou farmu. Baví nás a snažíme se z ní uživit. Máme vlastní krmivo a na obdělávání polí používáme svoji mechanizaci. Zemědělství je bez ohledu na situaci nejjistější, protože nejsme hladoví a jsme na svém," usmívá se Dario, přestože mu do smíchu není. V zemědělství je totiž situace stále horší a horší. A. Raisová/ar

Read 309 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 44 2019

V Jednotě číslo 44, která vychází 9. listopadu 2019, čtěte:
- Svaz Čechů bude mít nové stanovy, rozhodlo předsednictvo
- V ruském Soči se konal seminář YEN
- Hovory s T. G. Masarykem v chorvatštině
- Představujeme Gospavu Brkićovou z České besedy Šibovec
- Žít se nemusí, ale pít pivo se musí – reportáž z Oktoberfestu
- Souhrn jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi