Seminář Rady pro národnostní menšiny

  • Posted on:  středa, 01 červenec 2015 00:00

Úřad pro lidská práva a práva národnostních menšin a Rada pro národnostní menšiny Republiky Chorvatska zorganizovaly 16. června v Opatiji seminář pod názvem Sdělovací prostředky a národnostní menšiny – Ochrana menšin a úloha sdělovacích prostředků v demokratizaci chorvatské společnosti. Přednášeli vedoucí Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin mr. sc. Branko Sočanac, předseda Rady pro národnostní menšiny RCH Aleksandar Tolnauer, poslanec v Chorvatském sněmu a předseda Výboru pro lidská práva a práva národnostních menšin dr. sc. Furio Radin, poslanec v Chorvatském sněmu a předseda Výboru pro zahraniční politiku prof. dr. sc. Milorad Pupovac, poslanci Veljko Kajtazi a Šandor Juhas, prof. dr. sc. Gordana Vilovićová a prof. dr. sc. Siniša Tatalović ze záhřebské Fakulty politických věd, autorka pořadu pro menšiny Multikultura Chorvatského radia Željka Mandićová, Lela Vujanićová z Ministerstva kultury, mr. sc. Suzana Kuncová z Rady pro elektronické sdělovací prostředky a Stojan Obradović z Ústavu STINA. Semináře se zúčastnili také místopředseda Svazu Čechů Jiří Bahník a předsedkyně České besedy Záhřeb Alenka Štokićová.

Menšinová témata a vztah nejdůležitějších elektronických a tiskových sdělovacích prostředků v Chorvatsku k menšinám byl probírán z různých aspektů. Bylo konstatováno že, i když je postavení národnostních menšin právně dobře vyřešené, v každodenní skutečnosti je to o něco méně skvělé. Od vstupu Chorvatska do EU je možné pozorovat dokonce mírné zhoršení situace. Jakoby menšiny vykonaly svou úlohu před přijetím do EU, a teď už jsou méně důležité. Tak se chovají především sdělovací prostředky na státní úrovni. O menšinách hlavně mlčí. Ozvou se, jen když se v některé z nich objeví nějaký problém. Jinak, pokud se i zabývají národnostní menšinou, tak se mluví o folkloru, jako by se menšiny nezabývaly ničím jiným užitečným pro společnost, ve které žijí, a jako by o ničem jiném ani neměly hovořit. V médiích mají prostor různé osoby kriticky naladěné k menšinám, které nezřídka mluví bez argumentů. Redaktoři často dovolují, aby se úpravou uveřejněných příspěvků sugerovaly vůči menšinám negativní konotace. Najdeme tak tituly jako: Dva Albánci pašovali drogu, nebo Mladý Rom ukradl kolo, anebo Na fotbalovém utkání se poprali Chorvati a Srbové. Zvláštní problém jsou internetové portály a některá vysílání lokálních elektronických sdělovacích prostředků, zvlášť těch, kde se přímo zapojeni diváci nebo posluchači záporně vyjadřují o menšinách a redaktoři je neupozorňují na to, že se tak vyjadřovat nemají právo. Na internetu je možné jiné diskriminovat a při tom nemít žádnou zodpovědnost. Ovšem, jsou i kladné příklady, jako jsou pořady HTV Prizma a Manjinski mozaik (Menšinová mozaika) a pořad Chorvatského radia Multikultura. Tím to však bohužel končí i přes veškerou snahu Rady pro národnostní menšiny RCH a Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin, aby se situace zlepšila.
Jak na to? Především se nesmíme vzdát a dál usilovat o to, aby se situace změnila. Je zapotřebí stále vzdělávat novináře a redaktory. Tím se zabývá Rada pro elektronická média, ale zájem projevují pouze ti, kteří mají nárok na přidělení finančních prostředků z Fondu na podporování pluralismu a různorodosti elektronických sdělovacích prostředků (Fond za poticanje pluralizma raznovrsnosti elektroničkih medija). U těch se zmíněné problémy neobjevují. Menšinové sdělovací prostředky se zase často zabývají samy sebou, zaměřují se jen na úzkou menšinovou tematiku. Bylo by zapotřebí zveřejňovat více zpráv, které by zajímaly širší veřejnost, a tím zaujmout pozornost sdělovacích prostředků na celonárodní úrovni. Rady a představitelé národnostních menšin by měli více využívat zákonem dané možnosti, snažit se víc účastnit se společenského života a tak menšiny zviditelnit – ne jen folklorem. Tak by si jich všimly i lokální prostředky, ale i sdělovací prostředky národní. Je čas zbavit se stereotypů, že jsou menšiny nějaká překážka, nebo že jen utrácejí peníze. Také je zapotřebí více využívat zákony na ochranu lidských práv.
Všechny problémy se samozřejmě nemohou vyjmenovat a vyřešit na jednom semináři, byl ale velice užitečný. Lidé zodpovědní za postavení menšin v Chorvatsku, odborníci a představitelé menšinových spolků a sdělovacích prostředků spolu probírali dnes aktuální problémy. Úřadu pro lidská práva a práva národnostních menšin a Radě pro národnostní menšiny RCH patří dík za dobrou organizaci a realizaci semináře a za trvalou péči o zlepšení postavení národnostních menšin v Chorvatsku.       

Jiří Bahník/A. Štokićová

Read 595 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 43 2021

V Jednotě číslo 43, která vychází 30. října 2021, čtěte:
- Krajanské zpěvánky v Rijece
- Večer českého a dalmatského folkloru v Bjelovaru
- Ve Virovitici skončily Ozvěny Jarních tónů Jana Vlašimského
- Den Rady české menšiny města Záhřebu
- Ve školách oslavili Den chleba
- Sto let Svazu Čechů: Větší pozornost potřebám Slováků
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi