Na kus řeči s mladými zemědělci Božicou a Marijem Jakovinovými z Mezurače

  • Posted on:  středa, 23 prosinec 2015 00:00

Letošní teplý podzim šel na ruku zemědělcům, kteří do zimy stačili udělat spoustu práce na poli – sklidit kukuřici, vyvézt chlévský hnůj a zorat pole. Pro toto období jsou příznačné i zabijačky… Na kus řeči jsme se zastavili ve vsi Mezurač u Kutiny, kde svorně žijí a spolupracují Chorvaté s Čechy a Slováky.

Při sklizni kukuřice jsme zastihli majitele rodinného hospodářství Božicu a Marija Jakovinovy, kteří byli ochotni část svého drahocenného času využít na rozhovor o situaci v zemědělství. Jakovinovi z Mezurače jsou ve vsi nejmladším manželským párem, který bez pomoci rodičů pěstuje rostliny a chová zvířata. Zajímalo nás, jak jsou spokojeni s letošními výnosy plodin, výkupními cenami a se současnou situací v zemědělství.
„Úroda kukuřice je letos špatná. Sklidili jsme o 40–60 % méně než vloni, ale kvalita zrna je lepší. Kvůli suchu a později i dešti nezabraly postřiky proti plevelům. Klasy byly malé, měly zrno jen v části klasu. Loni byla daleko lepší úroda kukuřice, ale zrno obsahovalo mnoho mykotoxinů, které způsobily problémy v chovu dobytka. Napadají totiž reprodukční orgány, takže často docházelo k potratům a drůbež snášela méně vajec. Letos jsme s mykotoxiny problémy neměli, a to jedině díky teplému slunečnému počasí. Vlhkost zrna kukuřice je nyní 22–27 %, a to bez ohledu na slunečné počasí, od kterého se očekávalo, že ho vysuší. Kukuřici neprodáváme, ale ostatní ji vozí do Hrastovce nebo Antunovce.
Letošní kvalita sóji byla stejně jako úroda špatná, o 60 % nižší než v předešlých letech. V době sklizně pršelo a vše se opozdilo. Optimální podmínky byly letos snad jen pro řepku olejku, jejíž úroda byla dobrá a kvalitní. Také s výnosem ječmene jsme spokojeni, stejně jako s jeho kvalitou. Málo jsme ho postřikovali a neměli jsme problémy se škůdci.“
Jakovinovi se zabývají chovem dojnic, prasat, ovcí a drůbeže pro své potřeby a výkrmem telat na prodej. Zkrmí všechno, co na svých polích vypěstují. Obdělávají pět hektarů půdy, na níž pěstují nejvíce kukuřici (3,5 ha), a to kvůli nenáročnému pěstování, zbytek připadá na běžné plodiny: oves, ječmen, brambory a sóju. I v Mezurači jsou již pěstitelé, kteří se orientovali na jiné, ziskovější plodiny: konopí, pohanku (heljda) a řepku.
Dobytka je v této vsi málo, dozvídáme se. V posledních letech se jeho počet snížil o polovinu. Jen tam, kde ještě žijí staří lidé, se dá najít kravička. Mladí lidé jejich počet kvůli špatné situaci v mlékařství snižují a snaží se orientovat se na něco, z čeho by mohli žít. „Naše rodina snížila počet dojnic z původních šestnácti na pouhé tři. Pro nás je základní výkrm telat, která prodáváme po třech měsících. Tímto způsobem si vyděláváme na živobytí. Do mlékárny nedáváme žádné mléko, a to nejen kvůli tomu, že jsme byli zařazeni do třetí jakostní třídy s nízkou výkupní cenou, ale i kvůli velké vzdálenosti od sběrného místa. Mléko raději dáváme telatům a prasatům a část si ponecháme na tvaroh a smetanu.“
Na situaci v zemědělství se Jakovinovi dívají skepticky: „Je to čím dál horší. Není v pořádku, že stát dává přednost velkým firmám a nás malé chce zničit. Zemědělství na malých hospodářstvích se prý nevyplácí.“
Mezuračtí se v poslední době zabývají více pěstováním plodin než chovatelstvím, pěstují kukuřici, sóju, řepku a pšenici, dozvěděli jsme se od Jakovinových. Jediné, s čím nemají problémy, je půda, kterou zdědili od rodičů a prarodičů. A to je štěstí, protože o státní půdu je mezi sedláky boj.
Oba se shodli na tom, že není nad domácí suroviny, které jsou pro jejich rodinu nejlepší: „Víme, co jíme, a kdykoli chceme, máme to po ruce.“ Doma mají tvaroh, mléko, vejce, maso, uzeniny, ovoce a zeleninu, ze kterých Božica připravuje všelijaké dobroty. Recepty si vyměňuje se švagrovou Nevenkou Horčičkovou, Marijovou sestrou, zkušenou hospodyní. Ta se totiž v roce 2011 stala čtvrtou nejlepší vesnickou ženou Chorvatska.            

A. Raisová/ar

Read 410 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 48 2021

V Jednotě číslo 48, která vychází 4. prosince 2021, čtěte:
- Seminář krajanských učitelů v ČR
- Kulturní program v Dolních Střežanech a předvánoční dílna v Šibovci
- Sto let od narození Alexandra Dubčeka
- Úpravy budoucího odpočinkového areálu v Horním Daruvaru
- Výstava Záhřebský tiskař Antonín Jandera
- Sto let Svazu Čechů: Nové výzvy pro Svaz Čechů  
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi