Se spokojeností a hrdostí dále hovořila o krajanském kulturním roce. Zmínila se o kulturní a osvětové činnosti Svazu a o „kulturním poli“ menšiny, kde je velmi živo, protože Besedy pořádají velmi mnoho vlastních programů, spolupracují a navštěvuji se: „Bylo by dobré, aby besední programy nekopírovaly přehlídky Svazu, aby byly nápaditější a různorodější. Pochybuji o tom, že diváky přiláká program, který se skládá ze sedmi divadel anebo ze zpěvu osmi pěveckých skupin, nemluvě o tom, že je to náročné časově i finančně,“ zdůraznila. „Nejdůležitějšími činiteli života naší menšinové komunity a zachování naší identity jsou jazyk a kultura a zárukou budoucnosti je výchova mladých v českém duchu. Jsou to věci, kterým Svaz věnuje hodně pozornosti. Zbývá nám ale ještě pořád dost prostoru ke kvalitnější práci, proto Svaz pořádá řadu seminářů a zprostředkovává pomoc odborníků, nejčastěji folklorních a divadelních. Velký zájem byl loni o folklorní tábor v České republice, který každý druhý rok pořádá choreograf Miloslav Brtník. Budeme se snažit, aby se ho mladí tanečníci mohli zúčastnit i příští rok.“
Předsedkyně se zmínila také o řadě akcí, které Svaz Čechů ve spolupráci se školami podniká pro vzdělávání žáků a učitelů: „Na tomto poli máme skutečně velkou podporu různých institucí z České republiky. Naše školy jsou díky Československému ústavu zahraničnímu nadprůměrně dobře zařízené a vybavené nejmodernější technikou, díky Ministerstvu zahraničních věcí ČR zde působí dva učitelé z Čech a máme řadu možností vzdělávat se v České republice.“ Dodala, že i český tisk přispívá k zachování menšiny: „Měli bychom si uvědomit, že právě Jednota dokumentuje všechny události v krajanském životě, jedinečným způsobem nás spojuje a proto je zárukou jednotnosti menšiny.“ Mluvila i o dobrých kontaktech s Českou republikou, kterou delegace Svazu společně s poslancem Vladimírem Bílkem navštívila v loňském roce dvakrát. Na konci zprávy o činnosti Svazu poděkovala všem za spolupráci i za všechno to, co dělají pro českou menšinu a pro její dobré jméno.
„Úkolem kulturní rady je podporovat všechny skupiny,“ řekla její předsedkyně Anna Marie Štrumlová Tučková. Chronologicky vyjmenovala přehlídky Svazu a dny české kultury a konstatovala, že všechny naplánované akce v roce 2015 byly splněné. Upozornila na důležitost seminářů, které Svaz organizuje pro vedoucí skupin a vyzvala Besedy, aby se jich zúčastňovaly ve větším počtu.
Zprávu o činnosti divadelní rady podala Světluška Prokopićová. Zdůraznila, že cílem rady je uspořádat přehlídku krajanského divadla a skupinám poskytnout pomoc, spolupracovat s Chorvatským sněmem kultury a zúčastnit se státního festivalu ochotnických divadel. Poděkovala všem divadelním ochotníkům, zvlášť divadelní skupině z Lipovce, která s hrou Carla Goldoniho Poprask na laguně vystoupila na 56. státním festivalu ve Vodicích.
Zprávu vydavatelské rady podala Leonora Janotová: „V roce 2015 jsme rozhodli o vydání dokonce šesti knih. Podle schváleného plánu na tento rok by měla vyjít monografie o Jednotě a v roce 2017 čtyři monografie Českých besed.“ Navrhla, aby na úrovni Svazu všechny členky vyplnily dotazník o plánovaném vydávání publikací, což by mohlo prospět při vypracování krátkodobého a dlouhodobého plánu. Apelovala také na větší spolupráci rad Svazu.
Předsedkyně rady pro informování Lenka Lalićová sdělila, že se rada  podílela na propagaci oslavy 90. výročí prvních dožínkových slavností v Daruvaru v médiích. S touto praxí pokračuje i v tomto roce, kdy informuje o Dožínkách v Kutině.
O činnosti školní rady informovala Jitka Staňová Brdarová. Do své zprávy zahrnula všechny akce, na kterých se Svaz a školní rada podílely. Šlo o akce, týkající se vzdělávání žáků (zimní a letní školy, tábory, přehlídky Naše jaro…) a vzdělávání učitelů (semináře, sympozia, studijní pobyty a kurzy v České republice).
„Rada pro hospodářskou činnost se formálně nescházela, ale její členové sledovali činnost Svazu a Besed v hospodářském a finančním smyslu,“ sdělil Jiří Bahník.
O činnosti historické rady mluvil Vladimír Ivić: „Rada pečuje o stálou výstavu fotografií a dokumentů v Daruvaru, která má velký význam nejen pro menšinu, ale i pro město. Loni byla instalována nová výstava k 90. výročí prvních Dožínek. O etnografickou sbírku v Ivanově Sele, která má víceúčelový kulturologický a muzejní význam, pečuje historická rada společně s místní Českou besedou.“
Ředitelka Lidija Dujmenovićová podala zprávu o NVI Jednotě. „Kromě našich řádných vydání nám hodně času zabírá příprava propagačních materiálů,“ uvedla a zdůraznila, že Jednota úzce spolupracuje se Svazem a že se podílela na mnohých společných projektech, jako jsou výstavy v České galerii. Postěžovala si, že se v poslední době Jednota potýká s velkými finančními problémy. V posledních čtyřech letech se totiž finanční příspěvek Rady pro národnostní menšiny snížil dokonce o dvacet pět procent.
Finanční zprávu za minulý rok, kterou potvrdil dozorčí výbor, podal tajemník Svazu Ivan Vrbický. Největší část, téměř 58 procent všech příjmů, dostává Svaz Čechů ze státního rozpočtu prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny. Na financování se podílejí také Úřad pro lidská práva a práva národnostních menšiny téměř 27 procenty, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Ministerstvo vědy, vzdělávání a sportu RCH, Ministerstvo kultury RCH a Československý ústav zahraniční a další.
Jeden z bodů jednání valné hromady byly dožínkové slavnosti 15. a 16. července v Mezurači a Kutině. Informoval o nich předseda mezuračské Besedy Velibor Potužák.
Jednohlasně byl schválen i plán práce na rok 2016, který je už z dobré poloviny splněn, upřesněna byla pouze některá data.
Schůze se zúčastnili i hosté. Místožupanka Táňa Novotná Golubićová pozdravila všechny přítomné, poděkovala za spolupráci a zdůraznila kulturní a hospodářský význam české menšiny v Bjelovarsko-bilogorském županství. Také starosta Daruvaru Dalibor Rohlík pochválil veškerou snahu, kterou krajanské spolky věnují kulturní činnosti. Poslanec Vladimír Bílek poděkoval všem, kteří přispívají k tomu, aby česká menšina působila tak úspěšně. Informoval o své spolupráci se všemi krajanskými spolky a zmínil se o plánech do budoucna. Požádal o podporu své kandidatury v následujících parlamentních volbách, kterou valné shromáždění jednohlasně schválilo. A. M. Štrumlová Tučková/amšt, ld