Proto se do Záhřebu hrnou davy hostů a všechny hotely jsou zcela plné. Musela tam samozřejmě zavítat také Jednota.
Nádherné dekorace, bohaté ozdoby, vílí světla, zpěv koled, sváteční cukroví a všeobecně jedinečná vánoční nálada a pohádkové ovzduší nenechají nikoho lhostejným. Nechali jsme se unášet řekou veselých usměvavých lidí, která se valí mezi dlouhými řadami nesčetných stánků a budek. Z každého prodejního místa voní vánoční dobroty, z hrnců se zvedá pára a cinkají zvonečky, rozléhá se radostný bzukot a na každém kroku si někdo dělá selfíčko, fotografuje sám sebe mobilním telefonem, protože si nikdo nenechá touto událost ujít, a každý se svou účastí hned musí pochlubit fotkou na společenských sítích.
Ze všech stran svými vůněmi lákají nejrůznorodější gastronomické speciality. Nejvíce je klobás, jak vařených, tak opékaných, sendvičů a vůbec rychlých jídel, která lze sníst vestoje. Milovníci krajových specialit mohou ochutnat tradiční lahůdky z Liky, Dalmácie, Slavonie, Záhoří…
K pití jsou v nabídce kořalky, likéry, whisky, sem tam i nějaká limonáda, ale především svařené víno. To je snad na každém druhém stánku, láká vůní hřebíčku a skořice a mráčky bílé páry, hřeje zmrzlé ruce a hrdlo a zamlžuje brýle. Všímáme si ale, že není pivo. Je tu sice Pivní náměstí jednoho velkého chorvatského pivovaru, je tu i par stánků, na kterých se čepují jiná piva. Je to ale velmi málo na tak obrovskou plochu, která se prostírá od hlavního nádraží až k Hornímu městu. Hlavně by tu nesměly chybět vánoční, sváteční a zimní pivní speciály, kterých je v chorvatských minipivovarech stále více, a to velice kvalitních. Koneckonců, v Německu a Rakousku, odkud zvyk vánočních trhů k nám i přišel, má dlouhou tradici i vaření piva, a Glühbier, jak svařenému pivu říkají, se ochucuje stejným nebo podobným kořením jako víno. Třeba na daruvarském vánočním trhu místní pivovar už několik let na svém stánku svařené Staročeské pivo nabízí.
Snad nejvíc hostů je na hlavním náměstí Bána Jelačiće, kde je i velké jeviště, na němž se střídají folklorní spolky s pěveckými sbory a rockovými skupinami. Stejný obraz je v parku Zrinjevac, který je vlastně epicentrem záhřebských trhů. Tam je jevištěm velký hudební pavilón, z kterého třeští hudba a všude kolem jsou davy lidí, kteří přešlapují v rytmu ve snaze zahřát se. Tady vlastně všechno začalo a rozšířilo se na hlavní náměstí. Nyní se připojila i řada dalších míst, dokonce devětadvacet, převážně s tematickým zaměřením.
U Rudolfa je část trhu pro děti. Nachází se na Strossmayerově náměstí, mezi Zrinjevcem a náměstím Krále Tomislava. Téměř celé je pokryté ledovou plochou a ledovými pruhy. Vzniklo obrovské kluziště, prý nejhezčí v Evropě. V Tomićově a Kurelcově ulici se koná fuliranje, Evropské náměstí nabízí hlasitou moderní hudbu a suvenýry. Do vánoční nálady jsou zapojeny i průchod Oktogon i Strossmayerova promenáda, nádvoří a balkony historických budov na Horním městě, muzea a galerie, dokonce i tunel Grič. Před katedrálou na Kaptole se můžete podívat na živý betlém.
Vánoční trh v Záhřebu je skutečně velký, dokonce monumentální. Tlačenice je všudypřítomná, to znamená, že zájem je obrovský. Dostat se do ledového parku se rovná výhře v loterii, a přes strkanici a drahotu, každý odchází domů nesmírně spokojený a zcela plný nejkrásnějších dojmů. Přece nám to ale nedá a musíme se zeptat, zda je to opravdu nejhezčí vánoční trh v Evropě? Je adventní Záhřeb opravdu větší, lepší a lákavější než třeba Vídeň, Mnichov, Štýrský Hradec nebo Drážďany, kde se vánoční trhy konají už stovky a stovky let? Podobné dilema mají i jiná media a kladou si stejnou otázku, někteří šli dokonce tak daleko, že titul Best Christmas Market a soutěž vůbec, prohlásili velkým podvodem.
Zjistilo se totiž, že soutěž pořádá internetový portál European Best Destination, který je zaměřený na propagaci turistických míst a financuje ho Evropská unie z členských příspěvků zapojených národních turistických sdružení. Výhercem ankety je město, které dostane nejvíc „kliků“ což znamená, že nejde o objektivní posuzování, ale o schopnost přesvědčit co nejvíc občanů, aby otevřeli určitou internetovou stránku a hlasovali pro svou destinaci. Letos Záhřeb dostal třiatřicet tisíc hlasů, zatímco druhý v pořadí Štrasburk dostal „pouhých“ devatenáct tisíc.
Potom, co jsme Advent v Záhřebu navštívili a přesvědčili se o rozsahu a lesku akce, nabyli jsme přesvědčení, že kritiky na způsob volby nejlepší vánoční destinace záhřebským vánočním trhům vůbec neublíží, právě naopak. Pro chorvatskou adventní akci to může být jen výbornou reklamou a přilákat ještě více zvědavců. Je v tom nějaká kosmická spravedlnost – když už nám to v životě jde tak špatně a ztěžka a nedaří se nám dostat se ze všeobecné krize, snad jsme si zasloužili jednou do roka trochu „chleba a her“. M. Pejić/mp
Téměř tisíciletá tradice
Tradice vánočních trhů je velice dlouhá. Sáhá až do třináctého století, do roku 1294, kdy se ve Vídni konaly první vánoční trhy. Jde o pouliční trh spojený s oslavou Vánoc a koná se během adventu, tedy čtyři týdny před Štědrým dnem. Vznikly ve středověku v Německu a Rakousku, odkud se rozšířily do celého světa a staly se nedílnou součástí vánočních tradic. Mezi první a neznámější vánoční trhy patří kromě vídeňských ještě drážďanské vánoční trhy, které se konají od roku 1434, nebo trhy v německém městě Budyšín, kde sídlí Lužičtí Srbové, poprvé se tam konaly v roce 1384. Mimo Německo a Rakousko se nejznámější vánoční trhy konají ve Štrasburku, Birminghamu a Manchesteru. V České republice se vánoční trhy konají téměř v každém větším městě, ty pražské se zařadily mezi nekrásnější v Evropě. Mezi velké a vážené vánoční trhy patří také adventní akce v Budapešti, v estonském Tallinnu, nebo dánské Kodani. Nyní se k nim přidal i chorvatský Záhřeb.