Mráz sužuje nejen lidi, zvlášť ty bez střechy nad hlavou, ale i zvířata. Zajímalo nás, jak se s letošní zimou vypořádali v Končenicích na nejstarším sladkovodním rybníkářství v Chorvatsku.
„Rybníky byly naposledy zamrzlé v roce 2013, kdy na nich byl více než třiceticentimetrový led,“ dozvídáme se od ředitelky Nady Lukićové Kolundžićové. „Letos je na nich led od začátku prosince. V té době jsme na něj ale hned nemohli. Museli jsme čekat, až se vytvoří silnější, asi deseticentimetrová vrstva ledu,“ doplnil ji odborník na chov ryb v rybnících Stevo Beleg, který ve firmě pracuje více než 25 let. Při té příležitosti zavzpomínal na 90. léta minulého století, kdy se po zamrzlých rybnících jezdilo traktorem. „Tenkrát byla tloušťka ledu 40–50 centimetrů!“
„Na rybnících jsme každodenně,“ řekli nám dva zaměstnanci firmy, které jsme zastihli při dělání děr do ledu. Průvodce nám dělal Luka Stričević. „Nejdřív se označí obdélník o velikosti 3 m2 a motorovou pilou se vyřízne otvor. Odříznutá ledová kra se pak háky posune pod ledovou plochu. Díry se označí ze všech stran, aby do nich další den někdo při jejich obnovování nespadl. K tomu se používají sekyry, krumpáče a lopaty. Není to jednoduchá práce a je i celkem nebezpečná. „Kdyby se totiž stalo, že někdo ledem propadne, musí se použít speciální, šest metrů dlouhý prut, kterým ho vytáhneme. Pomocník přitom ale musí ležet na prkně. Kdyby stál, hrozilo by nebezpečí, že se taky propadne,“ bylo nám vysvětleno.
„Díry (odušci) kromě přívodu kyslíku pro ryby slouží i pro kontrolu jejich stavu, obsahu kyslíku ve vodě a měření teploty. Pod ledem se vytváří čpavek (amoniak), kterého je nutné se zbavit. Jestliže na led padne sníh a zamezí průniku slunečních paprsků, nedochází k fotosyntéze zajišťující potřebný kyslík, “ vysvětlil S. Beleg. „Na jednom rybníku se dělá 4–5 děr. Jestliže žijí v rybníku malé ryby, je potřeba udělat v ledu více děr než na rybníku, kde jsou starší ryby.“ Od odborníků jsme se také dozvěděli, že led je v těchto dnech nutné odstranit i kolem výpustných odtokových zařízení, ale i stavidel, aby nebyly poškozeny při jarním tání. Kdyby se to neudělalo a poškodily se, voda by sebou odnesla i ryby. Led se kolem těchto výpustí musí rozbít alespoň do půl metru.
Na každém rybníku je rozdílná tloušťka ledu. Záleží to na směru větru, teplotě vzduchu, množství ryb v rybníce a jiných faktorech. „Voda má dnes kolem tří stupňů nad nulou, a to je pro ryby ideální,“ řekla krajanka Michaela Růžičková, která má na starosti moderní trdliště (mrijestilište) na rozmnožování ryb. U některých rybníků se o led není třeba starat vůbec, a to z prostého důvodu: jsou vypuštěné. Říká se tomu zimování (případně letnění). Čas od času se rybníky přes zimu nebo přes léto nenaplní, aby se zrychlily hnilobné procesy v bahně, které jinak snižují kvalitu vody. Při letnění rybníků je umožněno vysychání dna také z důvodu likvidace rybích parazitů.
A co ryby dělají v zimě, zajímá nás. „Spí. Jejich metabolismus je minimální, stejně jako srdeční tep. Od října do dubna ryby spotřebovávají zásoby. Dvoukilový kapr přes zimu zhubne o půl kilogramu,“ odpovídá S. Beleg a pokračuje: „Jestliže se ryba spustí do největší hloubky, pak přežije. Jestliže se pohybuje na mělčině, hrozí jí záhuba.“
A. Raisová /ar
O Rybníkářství Končenice
Podnik Rybnikářství Končenice se stará o 24 rybníků o rozloze 1362 ha, z toho je 90 % pod vodou. Vloni byla podepsána nová smlouva o nájmu. Pracuje zde 46 zaměstnanců, většina z nich jsou Češi. Roční produkce dosahuje 500 t ryb s převahou kapra (šaran). Rybníkářství Končenice, které letos slaví 117. výročí vzniku (bylo založeno r. 1900), před třemi roky obnovilo spolupráci s Českou republikou, která se stala jednou z nejvýznamnějších partnerů.
Ledem okovaná jezera na Daruvarsku
Přestože by se zdálo, že rybníky nebo jezera na Daruvarsku jsou pustá a bez života, opak je pravdou. Projděte se třeba kolem daruvarského Jezera, kde, budete-li mít štěstí, uvidíte na nezamrzlých částech kachny. Jak je ale vidět, i jim je zima, proč by se jinak zdržovaly na teplejším jezírku u hotelu Termal, kde jim společnost dělá kovová skulptura jeřába, symbolu Daruvaru, a kde je občas někdo i nakrmí. V teplých výparech užívají v lázních stejně jako návštěvníci, kteří se často zastaví, aby si je vyfotografovali.
Nelekněte se, když při procházce kolem daruvarského Jezera možná uslyšíte zajímavé dunivé zvuky, jako by někdo bušil do ledu – to se ryby dostávají ke vzduchu. Na jezeře díry v ledu nenajdete, protože přísun kyslíku mají ryby díky průtočnosti Toplice a díky několika nezamrzlým místům.
Na rybníku v Dabrovci vládne klid a pokoj. Otvory v ledu nehyzdí ledovou plochu. Není proč. Jak nás informovali z podniku Hrvatske vode, ryby v něm nejsou, takže dělat otvory není potřeba.