Narodil se 28. února 1935 v Trebišově na Slovensku. Na Univerzitě Karlově v Praze vystudoval český a chorvatský jazyk a literaturu. Od začátku šedesátých let byl redaktorem vynikajících literárních měsíčníků. Dvakrát působil jako lektor českého jazyka na Filozofické fakultě v Záhřebu (od roku 1966 do 1967 a od roku 1969 do 1970). V období let 1972–1981 z politických důvodů nesměl publikovat, poté v letech 1978 až 1989 působil jako lektor chorvatského jazyka na jazykové škole v Praze.
Jako vynikající znalec chorvatského jazyka Karpatský v několika knihách a antologiích uveřejnil kolem 70 překladů chorvatských spisovatelů, mezi nimiž vynikají Miroslav Krleža, Ivo Andrić, Marija Jurićová Zagorka, Ranko Marinković, Slobodan Novak, Ivan Aralica, Ivo Brešan, Pavao Pavličić a Ivana Simićová Bodrožićová, do češtiny přeložil také Bašskou desku (Bašćanska ploča), Smrt Smail-agy Čengiće od Ivana Mažuraniće a jednotlivé básně Antuna Gustava Matoše, Dragutina Domjaniće, Vladimira Vidriće, Frana Galoviće, Antuna Branka Šimiće, Gustava Krklece, Vjekoslava Majera, Dobriši Cesariće, Nikoly Šopa, Drago Ivaniševiće, Jure Kaštelana, Vesny Parunové, Slavka Mihaliće, Josipa Pupačiće, Milivoje Slavička, Ivana Slamniga, Arsena Dediće, Jakši Fiamenga a dalších poetů.
Dušan Karpatský se zasloužil také o propagaci české kultury v Chorvatsku svými texty o dějinách české a slovenské literatury, zejména pak významným titulem Croatica v češtině, bibliografii překladů chorvatských autorů do češtiny z roku 1983. V roce 2003 Karpatský v Záhřebu uveřejnil titul Zlatna knjiga češkog pjesništva (Zlatá kniha české poezie), chorvatská kultura je mu trvale zavázána za jeho českou antologii chorvatské poezie Koráb korálový z roku 2007. O chorvatskou kulturu se zasloužil také svými objevy česky psaných literárních textů Stjepana Radiće, jejichž překlad byl v roce 1985 uveřejněn v knize Praški zapisi (Pražské záznamy). Objevil také sedmijazyčný slovník českého benediktýna Petra Lodereckera z roku 1605, který se zakládá na známém pětijazyčném slovníku Fausta Vrančiće z roku 1595.
Dušan Karpatský koncipoval také velké výstavy 500 godina hrvatske književnosti u Češkoj (500 let chorvatské literatury v Česku) v roce 2000 v Národní a univerzitní knihovně v Záhřebu a Půl tisíciletí česko-chorvatských literárních vztahů ve vzájemných překladech v roce 2002 v Národní knihovně v Praze. Pro výzkum česko-chorvatských vztahů jsou významná jeho díla Malý chorvatsko-český biografický slovník z roku 2002 – dvojjazyčný lexikografický seznam osobností, které se zasloužily o udržování česko-chorvatských kulturních styků – a antologická sbírka chorvatských básní o moři s názvem Má duše je moře Poezie charvátského Jadranu z roku 2001.
Dá se říci, že celoživotním počinem Dušana Karpatského bylo vydání sedmisvazkového souboru děl Miroslava Krleži, dokončené v roce 2013. Karpatský s týmem překladatelů přeložil do češtiny nejvýznamnější Krležovy romány, dramata, básně a paměti.
Dušan Karpatský ještě od svých studentských let stále udržoval nepřetržitý styk s chorvatským literárním a kulturním prostředím. I v průběhu domovinské války svým angažováním jako intelektuál a humanista šířil pravdu o strádání Chorvatska a BaH kvůli srbské agresi. Často se o něm říkalo, že je neoficiálním velvyslancem chorvatské kultury v České republice.
Dopisujícím členem Chorvatské akademie věd a umění byl zvolen v roce 1990, téhož roku obdržel Cenu Julije Benešić asociace Društvo hrvatskih književnika. Řádem Danice chorvatské s podobiznou Marka Maruliće byl vyznamenán v roce 2001, v roce 2008 se stal prvním laureátem Ceny Ljudevit Jonke Matice chorvatské za vynikající výsledky v šíření dobrého jména chorvatské kultury a literatury ve světě.
Dušan Karpatský v roce 2002 obdržel Cenu společnosti INA za propagaci chorvatské kultury ve světě za rok 2001. K osmdesátinám v roce 2015 mu byla udělena Cena Marija i Stjepan Radić Chorvatsko-české společnosti, jejímž členem byl také.
Marijan Lipovac, úřad pro styky s veřejnosti a médii HAZU

OHROMNÁ ZTRÁTA PRO CHORVATSKO-ČESKÉ VZTAHY
Smrt Dušana Karpatského, čestného člena Chorvatsko-české společnosti, je ohromnou ztrátou pro chorvatskou i českou kulturu. Jeho úmrtím odešel největší a nejvšestrannější promotor chorvatské kultury nejen v Česku, ale nejspíš i na světě. Během staletých dějin chorvatsko-českých vztahů byl mimořádnou osobou, jejíž píle, pečlivost, zanícení, vzdělání spolu s lidskou skromností a neopomenutelným českým humorem nejspíš už nikdy nebudou překonány. Pro Chorvatsko-českou společnost bylo ctí a privilegiem spolupracovat s ním a pomáhat mu při uskutečnění některých z jeho projektů. Zejména jsme hrdí na to, že právě na návrh Chorvatsko-české společnosti Dušan Karpatský dostal v roce 2002 cenu podniku INA za šíření chorvatské kultury ve světě. V trvalé vzpomínce pro nás zůstane oslava jeho 80. narozenin v roce 2015 v Záhřebu, kdy mu zároveň Chorvatsko-česká společnost udělila cenu Marie a Stjepana Radićových za výjimečné zásluhy v rozvoji chorvatsko-českých vztahů.
Marijan Lipovac, předseda Chorvatsko-české společnosti

I DUŠAN KARPATSKÝ BYL „VLAŠTOVKOU“
Spojení Dušana Karpatského a pražského občanského sdružení Lastavica (Vlaštovka) bylo svým způsobem osudové a nevyhnutelné. Obě strany totiž upřímně toužily po propagování vynikajících jihoslovanských spisovatelů. Lastavica tak v roce 2013 vydala sebrané spisy Miroslava Krleži v češtině, největší zásluhu o překlad měl právě Dušan Karpatský. Pražského křtu se zúčastnili tehdejší ministryně kultury Andrea Zlatarová Violićová, ředitel lexikografického ústavu Miroslav Krleža Antun Vujić, a řada diplomatů a literárních odborníků. O rok později bylo toto vydání na trhu knih v Sarajevu oceněno jako nejlepší překlad.
Začátkem roku 2015, právě kolem Karpatského narozenin, uveřejnila Lastavica jeho překlad dvou nejvýznamnějších románů Meši Selimoviće Tvrđava (Tvrz) a Derviš i smrt (Derviš a smrt). Překladatel Karpatský při promoci knihy řekl, že „jeho dlouholeté přátelství s Krležou nemůže zastínit význam románu Derviš a smrt jako jednoho z největších děl jugoslávské literatury.“ Považoval tuto knihu za nejkrásnější dárek ke svému životnímu jubileu.
Další kniha, kterou přeložil z jazyků zemí bývalé Jugoslávie, byla Sarajevská princezna, svědectví dr. Edy Jaganjce, válečného chirurga ze Sarajeva. Tematika stará více než třicet let českou veřejnost natolik zaujala, že se tato kniha, uveřejněná v listopadu roku 2015, stala nejprodávanější knihou v České republice. Obrovskou zásluhu na tom měl dokonalý překlad Dušana Karpatského, který byl za tento čin zařazen do síně slávy českého sdružení překladatelů. Byla to zároveň koruna jeho padesátileté překladatelské a kulturní činnosti.
Jedním z posledních přání Dušana Karpatského bylo české vydání sbírky povídek Isaka Samokovliji Solomonov pečat (Šalomounova pečeť). Pomáhali v tom také členové sdružení Lastavica. Kniha vyšla koncem prosince loňského roku a křest knihy se nekonal, protože se zdravotní stav Dušana Karpatského zhoršil. Pro D. Karpatského byl Samokovlija velice důležitým autorem a v doslovu knihy vysvětlil proč: „Vždycky jsem litoval bosenské znalce, kteří nechápali druhou stranu této země s čtyřmi náboženstvími, národy a kulturami. To ale chápal sarajevský lékař a spisovatel Isak Samokovlija, který v povídce Rafino dvorište (Rafův dvůr) popisuje scénu z jednoho dvorku, ve kterém v klidu a strachu před Bohem žijí lidé různých náboženství a katolická holčička se modlí za umírajícího židovského žebráka.“     Lastavica

PROPAGOVAL CHORVATSKÉ AUTORY
S hlubokou lítostí sdělujeme zprávu o úmrtí pana Dušana Karpatského, vyhlášeného překladatele a vynikajícího znalce chorvatské a literatury jihoslovanských národů. Pan Karpatský zemřel po krátké nemoci ve věku 82 let. Během desítek let trvání svojí kariéry neúnavně svými vybroušenými překlady propagoval chorvatské autory a jejich díla. Zanechal za sebou řadu prací, z nichž vyzvedáme antologii chorvatské poezie Koráb korálový a překlady vybraných děl Miroslava Krleži a dalších. Za svůj přínos k propagaci chorvatské literatury Dušan Karpatský obdržel Řád Danice chorvatské s podobiznou Marka Maruliće, kromě řady jiných ocenění mu byly uděleny rovněž ceny Matice chorvatské a Sdružení chorvatských spisovatelů. Zvláště cenným a důležitým dílem, věnovaným chorvatsko-českým kulturním vazbám je Malý chorvatsko-český biografický slovník. Po panu Karpatském zůstává nenahraditelně prázdné místo a s ním mizí jeden z nejdůležitějších článků v řetězu staletí chorvatsko-českých vztahů.
Velvyslanectví Chorvatské republiky v Praze (kráceno)