„Umělý výtěr se provádí v trdlišti, které má velký význam pro odchov kvalitního potomstva s požadovanou užitkovostí. Naše trdliště bylo obnoveno rok poté, jak rybníkářství převzal podnik Vodoprivreda Daruvar. Ředitelka Nada Lukićová-Kolundžićová uvedla, že je s výsledky rozmnožování ryb spokojená. „Důležité je, že nejsme na nikom závislí a že máme svého kapra, který se na našich rybnících chová z 90-95%. V plánu máme též umělé rozmnožování jiných býložravých ryb. S amurem potíže nebudou, horší to bude s tolstolobikem, u kterého nám schází pohlavně zralí jedinci. Umělé výtěry, které jsou finančně nákladné, se provádějí u kapra, candáta, sumce, amura a tolstolobika. Kdybychom mladé ryby kupovali, museli bychom např. jen za 100 tisíc kusů zaplatit 380 kn s daněmi a my potřebujeme několik miliónů.“ M. Růžičková nás zavedla do trdliště, kde nám ukázala, jak se umělý výtěr provádí, co je k tomu potřeba a za jak dlouho se oplozený plůdek vypouští do rybníků. „Výtěr v přirozených podmínkách probíhá jednou ročně od května až do června na mělčinách zarostlých trávou, aby se k ní žlutozelené jikry mohly přilepit,“ vysvětlila Michaela, která si toto téma vybrala pro svou diplomovou práci. „Vývoj embrya kapra trvá tři až čtyři dny a je velmi závislý na teplotě. Optimální teplota je kolem 20 °C. Rozmnožování rozeznáváme přírodní, polokontrolované a kontrolované.“ V Končenicích se zaměřili na kontrolované rozmnožování. Každé rybníkářství nemá trdliště a rybami se zásobují většinou přírodním nebo polokontrolovaným způsobem. Od výtěru do vypuštění plůdku do rybníka, do získání pohlavních produktů, uběhne osm dnů a čtyři dny připadá na temperování, celkově 10-12 dní/ turnus – jednou ročně. Někdy ale podle potřeb může proběhnout dva až pět turnusů. To závisí na počtu rybníků. Každý turnus má jiný počet jiker. Někdy jikry tvoří 20 % hmotnosti matky, zaleží na tom jak je pohlavně zralá. A.

Raisová/ar