Print this page

S Její Excelencí Ines Troha, velvyslankyní Republiky Chorvatsko

ZÁVĚR DIPLOMATICKÉ MISE V ČESKÉ REPUBLICE
V zimě roku 2014 jsme čtenářům Jednoty představili první dámu chorvatské diplomacie v České republice, Její Excelenci Ines Troha, velvyslankyni Republiky Chorvatsko v České republice. Náš rozhovor byl velmi zajímavý a dalo se tušit, že se bude jednat o dynamické období plné změn. V roce 2018 její diplomatická mise končí. Jednota měla čest, že si paní velvyslankyně udělala čas a odpověděla nám na pár otázek.

Vaše Excelence, náš první rozhovor byl na začátku Vaší diplomatické mise v České republice v roce 2014. Od té doby nastala řada progresivních změn, které představily Chorvatsko v mezinárodní politice jako plnohodnotného člena Evropské unie. Řada vysokých státních představitelů Chorvatské republiky navštívila Českou republiku a obráceně, včetně hlav států, proběhla řada prestižních, kulturních a společenských akcí, za kterými často stálo Velvyslanectví Republiky Chorvatsko v České republice. Namátkou zmíním třeba přesun Gavranfestu do České republiky. Můžete našim čtenářům říci, jak se v době Vašeho mandátu posunula spolupráce mezi Českou republikou a Republikou Chorvatsko?
Moje funkční období v České republice (2013–2018) se časově krylo s prvními pěti lety chorvatského členství v EU a tato skutečnost jistě ovlivnila charakter naší práce i témata, kterým jsme se na velvyslanectví věnovali. V prvním roce mého mandátu byla také definitivně vyjasněna poslední nedořešená otázka ve vzájemných vztazích a mohu proto s potěšením konstatovat, že se otevřel prostor pro jiná témata. Kupříkladu obchodní výměna se neustále rozšiřovala, stejně jako zájem malých a středních podniků o navázání kontaktů a vzájemné spolupráce. Výtečný stav české ekonomiky se odrazil také v nárůstu investic v Chorvatsku, a to tentokrát už i mimo oblast cestovního ruchu. Každoročně probíhala výměna návštěv na vysoké úrovni a toto tempo se zpomalilo až v uplynulém roce jedině kvůli zdlouhavějšímu procesu získávání důvěry nové české vlády po loňských říjnových volbách. Ani v této době ovšem neustaly intenzivní kontakty na pracovní úrovni. A zatímco chorvatská veřejnost českou kulturu vesměs dobře zná, zejména co se filmu a literatury týče, my jsme se snažili české veřejnosti ukázat, že Chorvatsko nejsou jen slunce, moře a pláže, a doufám, že se nám to za pomoci celé řady akcí během pěti uplynulých let také podařilo.
Díky Vám se v době Vaší diplomatické mise udály velké společensko-politické změny vzhledem k chorvatské menšině v České republice. Co to pro Vás osobně znamenalo a znamená?
Když je řeč o moravských Chorvatech, jsem ráda, že jsou ty desítky let chybného pohledu na ně a systematického šikanování této dnes již téměř asimilované menšiny konečně za námi. I když jich je málo, díky mladému vedení jejich sdružení jsou ve veřejném prostoru přítomni více než kdykoli dříve. Jen v loňském roce vydali knihu Barvy chorvatské Moravy, a vynikající dokument, odvysílaný Českou televizí, přiblížil útrapy moravských Chorvatů širšímu publiku. To, že jsem za pomoci několika českých přátel, vyznamenaných za jejich přínos Řádem chorvatského pletence, dokázala zajistit finanční prostředky na výstavbu Chorvatského domu a rekonstrukci stávajícího zchátralého objektu, považuji za svůj nejdůležitější odkaz. Zůstane tu jako viditelná stopa a hodnota pro budoucí generace. Existence objektu, ve kterém se mohou shromažďovat, společně něco dělat a prohlížet si kulturní dědictví svých předků, je možná zachrání od naprosté asimilace. Jakkoli skrovní svým počtem, jsem ráda, že moravští Chorvaté přestali být bolestivou otázkou a stali se pevným pojítkem mezi oběma národy, podobně jako výrazná a skvěle organizovaná česká menšina v Chorvatsku.
A na závěr jedna osobnější otázka: Co se Vám nejvíce líbilo v České republice?
Odpovědět na tuhle otázku je těžké a důvodů je více: tím prvním je určitě to, že vybrat z tolika věcí, které si budu pamatovat jako krásné, příjemné a milé jednu či dvě není snadné. Druhým důvodem je, že kvůli velké kulturní blízkosti našich národů jsem se vlastně vůbec necítila být doopravdy mimo domov. Kromě všeho toho, co už o Češích víme a oceňujeme to na nich, jsem se tu dověděla, do jaké míry si Češi cení spojení s přírodou, ve které tráví spoustu času, a tuhle jejich vlastnost jsem si zamilovala. Postupně jsem se také seznámila s Českou republikou mimo Prahu, vždy okouzlující a nepřekonatelnou, a Česká republika s nesčetnými malebnými místy a pohádkovými hrady mne jednoduše nadchla. Mohla bych snadno pokračovat dál, protože těch krásných věcí, s nimiž budu mít Českou republiku a její obyvatele navždy spojeny, je opravdu hodně.
Vaše Excelence, děkuji Vám za Váš čas a za velmi zajímavý rozhovor, který jste věnovala čtenářům Jednoty a především za skvělou spolupráci mezi Jednotou a Velvyslanectvím Republiky Chorvatsko v České republice. Přeji Vám a celému Velvyslanectví Republiky Chorvatsko v Praze jménem celé redakce časopisu Jednota i jménem svým hodně štěstí a úspěchů v další práci a v soukromém životě!  Text a foto Zuzana Hubinková

Read 150 times