Print this page

V Banově Jaruze na ekologickém hospodářství Kunových

ČESNEK – ZELENINA BOHŮ
Už moje babička říkala, že bez česneku se hospodyňka v kuchyni neobejde a já jí dávám plně za pravdu. Bez něj nejsou dobré ani jitrnice, natož bramborák. Život bez česneku si zkrátka nikdo z nás nemůže představit, zvlášť v tomto zimním období, kdy je lékem nad léky a to nejen proti nachlazení.

V Banově Jaruze jsme navštívili pěstitelku česneku, která nám řekla více nejen o jeho pěstování, ale i o tom, zdali je to zisková plodina. Je jí Vlasta Kunová, aktivní členka správního výboru České besedy Mezurač, patnáct let zpěvačka skupiny Hlas. Její sestrou je jedna z nejlepších vesnických žen Chorvatska Lidija Balašková, též aktivní členka Besedy. Obě pocházejí z rodiny Posejpalovy z Mezurače.
„Rodinné ekologické hospodářství je zapsáno na mého syna Libora, který pracuje na Chorvatské poště. Já mu pomáhám,“ začala s vyprávěním naše hostitelka, dřívější pracovnice firmy Selk na výrobu ručních hodinek, později prodavačka technického zboží, nyní důchodkyně o tom, jak se k pěstování této plodiny dostali. „Za zahradou jsme měli kus nevyužitého pole a přemýšleli jsme, co bychom tam pěstovali, aby neleželo ladem. Před šesti lety přišel syn s návrhem, abychom to zkusili s česnekem. No a tak jsme se do toho pustili,“ vyprávěla paní Vlasta, proč volba padla právě na česnek. „Pozemek jsme v létě nejdříve pohnojili koňským hnojem a v druhé polovině října vysazovali. To se ale může i v listopadu, když je sucho. Česnek totiž nesnese vlhko,“ poučila nás.  
Kunovi nejdříve vysázeli na půlku ze čtvrt jitra pole dvacet kilogramů česneku a hned první úrodou byli mile překvapeni. „Získali jsme totiž 100 kg česneku, a proto jsme další rok plochu zvětšili na celou čtvrtinu jitra. Od toho roku se výnos pohyboval kolem 300 kg. Letos jsme experimentovali s hustší výsadbou a dosáhli dvojnásobnou úrodu, tedy 600 kg a 60 kg sadby. To byl zatím náš nejlepší rok. Takže jsme se rozhodli plochu zase o něco zvětšit, ale na to nám už pozemek za domem nestačí. S návrhem, abychom česnek vysazovali hustěji, přišel syn. Já se trochu bála, že paličky nebudou mít pro růst dost místa, ale nakonec se to vyplatilo,“ potvrdila pěstitelka. Stroužky česneku vysazují Kunovi speciálně vyrobenou sazečkou, dílem Vlastina manžela Nikoly, který je šikovný mistr. Už zhotovil i další prototyp. Kromě toho jsme v jeho dílně mohli zahlédnout i kotlíky z nerezu pro lovce nebo rošty na opékání ryb.
Česnek by měl na stejný pozemek přijít za 4–5 let. Půda by měla obsahovat dostatek humusu a vápna. A jaké odrůdy Kunovi vysazují? „Nejraději chorvatské od slavonského ozimého až k ranému fialovému, který se nám osvědčil jako nejlepší – má velké paličky a silnou vůni a chuť, proto jsme letos vysazovali jen tuto odrůdu. Prvních pět kilogramu sadby jsme koupili v Mezurači a 10 kg ve Slavonii v okolí Belišće. Ten se vyznačuje fialovým nádechem paliček, který se nám osvědčil. Dříve jsme vysazovali i čistě bílý česnek, ale nebyli jsme s ním spokojeni,“ dodala paní Vlasta, která je přesvědčena, že ke zvýšení výnosu alespoň o 30 % přispěly i ekoprostředky Plantella bio a Terra Green Hobby. Proti chorobám a škůdcům používají roztok z kopřiv, kterým zalévají i postřikují.
Podle Kunových je česnek výhodná plodina pro zlepšení domácího rozpočtu a to i bez ohledu na to, že vyžaduje ruční práci. „Výhodou je, že se do jeho pěstování nemusí hodně vkládat. Co se týče pěstování, během vegetace se občas musí prokypřit. Tráva ho totiž nesmí přerůst, protože pak by se udusil. Během vegetace ho nezaléváme, odstraňujeme stvoly, tím zamezujeme kvetení a tvorbě semen, protože rostlinu vysilují. S chorobami ani škůdci jsme problémy neměli. Preventivně používáme destičky s insekticidy. Česnek sklízíme ručně rýčem koncem června v okamžiku, kdy listy od vrcholu začnou žloutnout a vadnout. Fialový česnek se sklízí začátkem června. Poznáte to podle toho, že stvol zralého česneku uschne a klesne. Bílý česnek se sklízí trochu později, ale méně vydrží.“
Po sklizni úrodu Kunovi třídí, den ji suší venku a pak na půdě. „Čistíme ho ručně a zvlášť dáváme sadbu. Ze stvolů s paličkami pletu copy, které kupci vyhledávají,“ informovala pěstitelka. Skladiště pro česnek Kunovi nemají, uchovávají ho v chladnu ve sklepě. S prodejem nemají problémy. „Cena je 40 kn/kg. Skoro všechen prodáme doma, něco prostřednictvím internetu. Nedávno jsme prodali 100 kilogramů do Sisku, nejvíce česneku jsme prodali do Ogulinu, na území Rijeky a Istrie, ale i do Vukovaru, Dubrovníku, Hvaru, Korčuly a na Krk. Rodinné hospodářství (OPG) máme od loňského roku. Zapsali jsme se do rejstříku rodinných hospodářství, protože jsme se obávali inspekcí. V plánu máme pořídit si stroj na vybírání česneku ze země. Také bychom rádi zvětšili plochy, abychom mohli získat subvence, které se na ekologické pěstování dávají, a chtěli bychom dělat např. mletý česnek,“ dozvěděli jsme se od Kunových, kteří si myslí, že zabývat se ekologickým pěstováním plodin je dobré. „Zaručuje nám, že jíme zdravě a i to, že tento způsob chrání přírodu před znečištěním pesticidy,“ uvádí pěstitelé z Banovy Jarugy. Text a foto A. Raisová

Jaký je rozdíl mezi domácím a česnekem z dovozu?
Česnek z dovozu, nejčastěji čínský, nemá tak intenzivní vůni a chuť jako domácí, který obsahuje víc éterických olejů. Česnek z dovozu je ale levnější.

Víte, že...
- česnek pěstovali už staří Egypťané, kteří ho považovali za rostlinu bohů. Byl nalezen i v jejich hrobkách.
- na světě je známo asi 660 druhů česneku
- na světě existuje 37 miliónů hektarů ekologických ploch, z toho nejvíc v Oceánii 33 % a Evropě 29 %. V Chorvatsku je jen 1500 ekopěstitelů.

Read 147 times