Print this page

V Záhřebu představena nová kniha

ČEŠTÍ CHORVATÉ – CHORVATSKÉ STOPY V ČESKU
V Českém domě v Záhřebu byla 28. ledna 2019 představena kniha Čeští Chorvaté – chorvatské stopy v Česku autorů Marijana Lipovce a Fráni Vondráčka, společné vydání České besedy Záhřebského županství a Chorvatsko-české společnosti. Kniha podává na 250 stránkách poprvé ucelený přehled kolem stovky osobností z Chorvatska, které žily a působily v Česku anebo tam žijí a pracují dnes.

Zpracovává také další stopy chorvatské přítomnosti a identity napříč Českou republikou, jako jsou toponyma chorvatského původu, památníky chorvatským velikánům, díla chorvatských stavitelů či ulice a náměstí s chorvatskými názvy. Zpracovali i téma Bílých Chorvatů a moravských Chorvatů.
O knize mluvili historikové prof. dr. Damir Agičić a dr. Zoran Grijak. Agičić řekl, že se největší část knihy vztahuje k Praze, kde delší dobu strávili Faust Vrančić, Josip Filipović, Vlaho Bukovac, Božo Lovrić, Fridrih Rukavina, Zvonimir Rogoz a Amelija Jurkovićová, která byla mezi dvěma světovými válkami první dámou Prahy. Josip Juraj Strossmayer byl jmenován čestným občanem Prahy a jeho jméno nese náměstí, které bylo nedávno opatřeno pamětní deskou. „Své“ ulice mají i Nikola Tesla a Stjepan Radić. Existují také Chorvatská, Záhřebská a Dubrovnická ulice. Kromě Vlahy Bukovce, který v Praze působil na Akademii výtvarných umění, mají v Praze pamětní desky nebo pomníky pražští studenti Nikola Tesla, Vladimir Prelog, Stjepan Radić, Andrija Mohorovičić a August Šenoa. Kniha značnou pozornost věnuje i dalším významným Chorvatům, kteří v Praze studovali.
Silnou chorvatskou pečeť nesou také Emauzský klášter, postavený ve 14. století pro chorvatské hlaholity, a Tančící dům, jehož spoluautorem je nejvýznamnější žijící český Chorvat Vlado Milunić. Chorvatské stopy najdeme i v katedrále svatého Víta, v klášteře Loreta a v pivnici U Fleků, kde bylo rozhodnuto o založení fotbalového klubu Hajduk. Dále se v knize pojednává o dnešních českých Chorvatech, takže představuje desítku Chorvatů, kteří se v Praze prosadili, a také několik představitelů moravských Chorvatů. Najdeme zde také zmínku o chorvatských velikánech, kteří byli v Praze pouze na návštěvě, například Marie Růžičková Strozziová, Ivan Meštrović, Ivo Vojnović, Miroslav Krleža, August Cesarec a Franjo Tuđman anebo popisy Prahy a Česka v dílech chorvatských spisovatelů.
Zoran Grijak řekl, že kniha je čtivá a že má prvky vědecké práce, protože je svým analytickým zpracováním výsledkem několikaletého výzkumu chorvatsko-českých vztahů dvou autorů. Svědčí o vzájemných vztazích nejvlivnějších osobností chorvatské a české politiky, od velmožů k měšťanské elitě, což vyplývá z příslušnosti našich dvou národů k západnímu civilizačnímu a kulturnímu kruhu a společnému státnímu uskupení. Značná část knihy je věnována také chorvatským stopám v jižních Čechách a v Brně, Olomouci a některých dalších místech na Moravě, například v Napajedlech, kde pamětní deska připomíná místo, kde byli oddáni Josip Jelačić a Sofie von Stockauová.
Marijan Lipovac sdělil, že tato kniha zaplňuje velkou mezeru v chorvatské publicistice a odhaluje náměty, které by bylo možné zpracovat ve zvláštních publikacích, například Praha v chorvatské literatuře nebo život chorvatských studentů v Praze.
Fráňa Vondráček připomněl, že se po roce 1989 mezi Chorvaty i mezi Čechy obnovilo vědomí o společné příslušnosti ke střední Evropě, což je dalším podnětem ke zkoumání chorvatsko-českých stop.
Při představování knihy promluvil také autor předmluvy, předseda Shromáždění Záhřebského županství Damir Mikuljan. Zdůraznil, že kvůli společné minulosti by Češi a Chorvaté měli mít i společnou budoucnost. „Tato kniha potvrzuje už pomalu zapomenutou tezi, že se Chorvatsko vstupem do Evropské unie vrátilo domů. Když pročítáme práce Lipovce a Vondráčka o chorvatských Češích a českých Chorvatech, je zcela jasné, že naše dějiny byly v mnohém podobné a společné,“ vzkázal Mikuljan.
Na slavnosti byl přítomen i poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimír Bílek, který poblahopřál autorům k tomu, jak společně zaznamenávají všechno to, co je důležité pro chorvatský a český národ a jejich společnou minulost. „Věřím, že to bude mít význam i pro naši společnou budoucnost. Nemusím zvlášť zdůrazňovat, co znamená psané slovo pro každý národ. Zvlášť když se jedná o dějiny.“ prohlásil Bílek.
Představení knihy moderoval Jiří Bahník, místopředseda Svazu Čechů a předseda Rady české menšiny města Záhřebu, který upozornil na fakt, že tato již desátá kniha Chorvatsko-české společnosti vychází v roce, kdy Česká beseda Záhřebského županství oslavuje desáté výročí svého založení. Text Marijan Lipovac, přel. Libuše Stráníková, foto Zlatko Batelka

Více na facebooku CHČS

Read 107 times