Print this page

Pražský arcibiskup Duka navštívil Záhřeb

Záhřeb oslavil 31. května 2019 svůj den – svátek patronky města Matky Boží z Kamenné brány, který se od roku 1999 slaví jako Den města. Slavnostní mši v katedrále a procesí s divotvorným obrazem ke Kamenné bráně každý rok vede některý zahraniční arcibiskup. Letos záhřebský arcibiskup kardinál Josip Bozanić pozval jako hosta pražského arcibiskupa a českého primasa kardinála Dominika Duku. Díky tomu navštívil Záhřeb po téměř dvaceti letech pražský arcibiskup, hlava katolické církve v Česku, a sloužil bohoslužbu v českém jazyce. Před ním Záhřeb navštívil v roce 2000 Dukův předchůdce kardinál Miloslav Vlk, který vedl oslavu velkého jubilea dvou tisíc let křesťanství.

Při každé návštěvě pražského arcibiskupa se připomíná historická skutečnost, že prvním záhřebským biskupem byl Čech jménem Duch. Kardinál Bozanić to ve svém pozdravném projevu uvedl jako jeden z hlavních důvodů, proč se právě letos rozhodl pozvat svého českého kolegu. „Letos si připomínáme 25. výročí od první návštěvy svatého papeže Jana Pavla II. Chorvatska 10. a 11. září 1994. Papež Jan Pavel II. nás navštívil k devítistému výročí založení Záhřebského biskupství, ke kterému došlo kolem roku 1094. Listina ostřihomského arcibiskupa Feliciana z roku 1134 uvádí, že se první záhřebský biskup jmenoval Duch a byl české národnosti. Podle pověsti zavedl biskup Duch záhřebský obřad, který byl zrušen v roce 1788, přinesl s sebou také liturgické knihy. Pastýře Ducha připomínají jako prvního záhřebského biskupa také kronikáři a dějepisci Církve záhřebské (Crkve zagrebačke). Biskup Duch je vyobrazen na oltářních obrazech vedle zakladatele biskupství, svatého krále Ladislava. Na základě rozhodnutí městského shromáždění nesou schody spojující Tkalčićovu ulici a park u Opatoviny název schody Biskupa Ducha,“ uvedl Bozanić. Biskupa Ducha zmínil ve svém kázání také kardinál Duka slovy: „Vstoupil jsem do této katedrály s vědomím, že přicházím z Čech, ze země, z které přišel váš první biskup Duch, který byl zde uveden králem sv. Ladislavem.“ Duka vzdal poctu také nejznámějšímu Duchovu nástupci, blahoslavenému Alojzijovi Stepincovi, kterého nazval statečným bojovníkem, pastýřem svého stáda. Uvedl ho do souvislosti s dalšími třemi kardinály, kteří po roce 1945 pronásledovali komunisté – s českým kardinálem Josefem Beranem, maďarským Józsefem Mindszentym a polským Stefanem Vyszyńským, s nimiž „sdílel společný a bolestivý osud“, pročež pro všechny čtyři probíhají přípravy na svatořečení.
Duka zdůraznil, že Chorvaty a Čechy pojí společné cyrilometodějské dědictví: „Po slavné bohoslužbě v této starobylé katedrále, ve které při bohoslužbě zněl jazyk, ke kterému pro nás vytvořili písmo naši svatí věrozvěsti sv. Cyril a Metoděj. Dnes zní v našich katedrálách bohoslužba v mateřském jazyce, což potvrzuje naši identifikaci a sepětí naší kultury a státnosti s křesťanskou vírou v Toho, jehož matkou je Panna Maria, Majka Božja od Kamenitih vrata v srdci města Záhřebu.“
Kardinál se dotkl výhrad adresovaných na katolickou církev, protože údajně ženy dává jen do vedlejší role, „zejména v kuchyni u pece“, což dementoval obrazným příkladem: „V církvi uctíváme světice; ano matky, vdovy, panny, dokonce mladičké dívky, ale máme také i učitelky církve! Ještě jsem se v životě nesetkal s učitelkami marxismu-leninismu. Myslím, že je to samozřejmé, protože žena-matka není rozsévatelkou závisti a nenávisti, ale mateřské lásky.“ Duka vyzval k zachování lidského života od okamžiku početí a vzkázal, že i sama Matka Boží jako patronka města Záhřebu obnáší roli ženy-matky, která opatruje své dítě devět měsíců pod svým srdcem. „Myslím, že i v této naší složité, z hlediska bezpečnosti, napjaté době, máme opravdu naději a také důvod, abychom se k ní, nebeské ochránkyni města Záhřebu, vydali. Půjdeme po kamenité dlažbě. Kámen je však symbol pevnosti a věrnosti. Jako Boží děti bychom na této cestě měli být pevnějšími, abychom dokázali ve své víře obstát jako kamenné stěny,“ uzavřel své kázání kardinál Duka.
Na mši byli přítomní i představitelé českého velvyslanectví a zdejší české menšiny, které kardinál Bozanić pozdravil ve svém úvodním projevu, jakož i představitele Chorvatsko-české společnosti. Během svého pobytu v Záhřebu kardinál Duka bohužel neměl příležitost navštívit Český národní dům, ale navštívil dominikánský klášter, protože i sám patří k řádu dominikánů. Text Marijan Lipovac, přel. žp, foto Záhřebské arcibiskupství

Read 73 times