Print this page

Na kus řeči u Tomáškových v Končenicích

VÝJIMEČNĚ DOBRÁ ÚRODA MERUNĚK
V tomto období dozrává velmi oblíbené a šťavnaté ovoce meruňky, slyšíme i názvy kajsije nebo marelice. Pokusili jsme se zjistit, jak to s jejich úrodou letos dopadlo. Zdali je nespálily jarní mrazíky, nepoškodili škůdci nebo choroby. Většina z nich už je sklizená, ale přece jen jsme ještě měli štěstí a při trhání posledních plodů jsme zastihli krajany z Končenic, manžele Vlatku a Jaromíra Tomáškovy.

Velký strom, který roste u vchodu do jejich domu, byl obalený oranžovými plody. „To ale nestačí na to, abychom z nich vypálili meruňkovici, která je z pálenek jednou z nejlepších,“ dozvěděli jsme se. „Strom je starý 40 let. Vysázel ho můj otec. Naštěpoval (narouboval) ji na slívu (pozn. aut. meruňka totiž patří do rodu slivoně, kam se řadí i broskvoň, třešeň a švestka). Letos máme výjimečně dobrou úrodu. Jíme je už asi 14 dní. Větve pod tíhou plodů praskají, takže jsme je museli podepřít,“ řekl nám pan Jaromír, který, jak jsme se dozvěděli, je v invalidním důchodu. Pracoval jako zámečník v daruvarském Dalitě. „Meruňky rozdáváme rodině a sousedům. Byla by škoda, kdyby se nesnědly,“ uvedla paní domu Vlatka, která pracuje v podniku Vesna v Daruvaru. Jako správná hospodyně vše, co vypěstuje, zpracuje. Snaží se o to i s letošní velkou úrodou meruněk.  
Na důkaz toho nám ukázala lahvičky s meruňkovou marmeládou, která chutná báječně na palačinkách nebo v moučnících. A jaký používáte recept, zajímá nás: „Nejdříve je omyji a oloupu, pak je rozpůlím a rozvařím, a umixuji na kaši, přidám džemfix s cukrem. Na 3 části ovoce dávám 1 část cukru, tedy na 1,25 kg meruněk 350 g cukru.“
Samozřejmě, že u Tomášků ve spíži lze najít i kompot z tohoto výtečného a sladkého ovoce. „Meruňku nepostřikujeme, takže víme, co jíme – vše je tedy ekologické. Se škůdci ani nemocemi problém nebyl. Z této meruňky si mnozí vzali rouby, takže kdyby uschla, víme, že ve vsi prostě někde žije. Máme ještě jednu, ale ta je ještě mladá. Vyrostla z pecky a ještě nerodí.“
Všimli jsme si, že ve srovnání s jablky, višněmi nebo jiným běžnými ovocnými stromy je meruněk v Končenicích poskrovnu. Napočítali jsme asi jen desítku stromů a to spíše v části směrem k Daruvaru. „Ranější odrůdu meruňky má i můj bratr Zdenko Finěk,“ říká paní domu. Takže u Tomášků toto ovoce není zas tak velkou zvláštností.  
 Kromě meruněk se nám Tomáškovi pochlubili i s ohromnými fíky (smokve). Vidíme, že fíkovník snese i poněkud drsnější vnitrozemské podnebí, v němž bez problémů i dozraje. „Fíkovník mi přinesla moje sestra Jasna z Holubňáku,“ řekl náš hostitel. Pan Jaromír se pak rozpovídal i o dalších členech rodiny. „Další sestra Míra, provd. Hlušičková, žije v Daruvaru. Měl jsem ještě bratra Mirka, ten ale zemřel.“ Mít fíkovník na dosah ruky má své výhody. Tomáškovi je rádi jedí čerstvé, ale paní Vlatka z nich dělá i marmeládu. „Protože ale obsahuje spoustu semínek, raději je rozdám. Moji ji kvůli tomu moc nemilují.“
Seznámili jsme se i s ostatními členy Tomáškovy rodiny. „Náš starší syn Dalibor, pracuje jako vedoucí hospodářského odboru na končenické radnici. Před tím dělal v daruvarské české škole. Bydlí ale v Daruvaru. Jeho žena Marina, roz. Kvapilová z Končenic, pracuje v chorvatské škole. Máme od nich prvního osmiměsíčního vnoučka Lea – jeho narozením se nám úplně změnil život. Mladší syn Darijo ještě není ženatý, pracuje v Brestově ve firmě Streck metali – jedná se o firmu, která vyrábí zboží z oceli – ploty, hřebíky a jiné výrobky,“ dozvídáme se.
Následuje prohlídka hospodářství rodiny Tomáškovy. „Máme slepice, kuřata, prasata a stádo oveček,“ ukazují nám končeničtí hospodáři, které doprovázejí kočky, jejich domácí mazlíčkové. „Kdysi jsme měli šest, a pak jen dvě krávy. Kromě toho obděláváme i trochu polí, kde pěstujeme kukuřici, oves a pšenici. Manželka má ráda květiny, které pěstuje stejně jako na zahrádce zeleninu.“
Rodina Tomáškova je zapojena do aktivity místní České besedy: „Když je potřeba, tak se zapojíme. Manželka pomáhá v kuchyni, já třeba při Dožínkách v průvodu, mladší syn na šenku a starší syn s manželkou v besední folklorní skupině. Na posledních Dožínkách nosili prapory a před tím dožínkový věnec,“ uvedl pan Tomášek.
 Příjemné setkání s krajany, tentokrát z Končenic, brzy uplynulo. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého nejen o pěstování meruněk, ale i o životě této rodiny, i o tom, co je ve vsi nového. Zaujalo nás třeba, že málokdo z mladých tuto českou oázu opouští a stěhuje se za prací do jiných částí Chorvatska nebo ciziny. Končenice mají asi nějaké kouzlo, které je v nich drží.    Text a foto A. Raisová

Read 23 times