Print this page

Klapa Stentoria zazářila v Omiši

ÚSPĚŠNÁ SKUPINA ZPÍVAJÍCÍCH ŽEN
Mezi daruvarské pozoruhodnosti už řadu let zařazujeme ženskou klapu Stentoria, která 9. listopadu velkým koncertem oslaví své desáté narozeniny. Sedm zpěvaček vedených Romanou Heroutovou a Lídou Farkašovou bylo letos mezi deseti nejlepšími ženskými soubory ve finále 53. ročníku proslulého festivalu dalmatských klap. Konalo se 19. července v dalmatském městě Omiš.

O vzniku a činnostech:
„Klapa Stentoria vystoupila na Festivalu dalmatských klap letos popáté, jestliže se počítá i debutantské vystoupení na ostrově Brači. Po dvouleté přestávce se zpěvačky vrátily do Mekky všech klap. Ve třetím kvalifikačním večeru se zařadily mezi 10 nejlepších z 18 účinkujících, ve finále obsadily sedmé místo,“ uvádí vedoucí, ředitelka daruvarského gymnázia R. Heroutová a pokračuje:
„Klapu jsme před deseti lety založily Ivana Ančićová Antolovićová a já, po několika jiných hudebních žánrech jsme si chtěly vyzkoušet tento druh zpěvu. Zpočátku se nás sešla desítka, z nich jsme dodnes zůstaly Ivana, Lída Farkašová a já. Začátky byly odvážné a těžké, vyhledávaly jsme noty i vlastní způsob zpěvu, techniky. Asi po třech letech začal náš vzlet a našly jsme své zasloužené místo mezi ostatními klapami. Máme publikum, které nám fandí, a děláme to i kvůli němu. Za posledních šest let jsme hodně pracovaly s odborníky. Našim prvním mentorem byl Joško Ćaleta, který nás učil základům zpěvu, při němž Dalmatinci vyrůstají. Klapský zpěv se nám líbí, třebaže je pro naše podnebí nespecifický.
Název Stentoria má původ v řeckém slově stentor, označující člověka se silným hlasem. Přišla na něj Ivana. Dnes nás už všichni znají i podle našich činností. Kromě účasti na festivalech, soutěžích, přehlídkách a kulturních podnicích jsme hrdé na seminář ženského klapského zpěvu DA-Klapa, který jsme uspořádaly už třikrát. Schází se na něm devadesátka zpěvaček z domova i zahraničí, aby se od odborníků učila o klapském zpěvu. Přispíváme tím k rozvoji tohoto žánru.
Bez hudby bych snad ani nefungovala. Klapa vstoupila do mého života jako něco nového. Po deseti letech už mám vědomosti, i když se mám ještě hodně učit, pracovat a snažit. Na seminářích a při běžné práci spolupracujeme s odborníky,“ uvedla R. Heroutová.
Lída Farkašová říká: „Do Stentorie jsem přišla nedlouho po založení na podnět mé dcery Teny, která zpívala od samého začátku. Dnes zpívám první soprán, jsem spoluvedoucí klapy, pomáhám s vokálními technikami a při zpracování not. Kamarádky z klapy jsou moje druhá rodina.
Hudba je solí mého života, vyrůstala jsem v muzikantské rodině, hudebníci byli Sulíkovi, příbuzní z matčiny strany. Absolvovala jsem hudební školu a původně jsem chtěla studovat hudbu. Jsem ale učitelkou na prvním stupni. Snad si neuskutečněné studium na akademii vyrovnávám působením v klapě,“ říká se smíchem Lída.
„Díky ženské klapě Stentoria se Daruvar stal střediskem klapského zpěvu ve vnitrozemské části Chorvatska. Jde o výbornou propagaci města i županství. Klapa koncipovala i projekt Daruvarska klapska večer (Daruvarský večer klapského zpěvu), který se uskutečnil letos popáté. Každoročně k nám přijedou mnohé ženské i mužské klapy z různých krajů naší vlasti, aby zazpívaly v překrásném prostoru zámku Jankovićů,“ říká L. Farkašová.
„Zkoušíme nejčastěji dvakrát týdně po 3–4 hodinách, podle toho, co chystáme, jaké povinnosti máme a nakolik máme ‚vybité baterie‘. Dlouho jsme zkoušely v bývalé budově zdravotního střediska. Nyní máme prostor na poschodí Chorvatského domu, který nám město dalo k dispozici na zkoušky,“ uvedla Antonija Varatová.
„Ke zdaru naší práce přispěli mnozí učitelé. K těm, kteří nám k úspěchu pomohli nejvíc, kdo ovlivňují naši práci a růst, patří Jasminko Šetka, Srećko Damjanović, Ivana Šutićová a Ivo Lise. S nimi jsme si nejlépe rozuměli, oni nám vždy ochotně předávali své vědomosti. Přinášejí nám duch Dalmácie, abychom mohli být ve vrchu,“ říká R. Heroutová.

O členkách, vystoupeních a oceněních:
Klapu Stentoria dnes tvoří Romana Heroutová, Lída Farkašová, Ivana Ančićová Antolovićová, Miroslava Verastová, Antonija Varatová, Mája Ljaićová a Elenka Podsedníková. Během deseti let v ní působily ještě Tena Farkašová, Nina Tučková, Majda Skračićová, Sanja a Ivana Klubíčkovy, Biljana Ignatovska, Ramona Đurasová, Mája Ulovcová a další.
„Naše první pozoruhodná cena v klapském světě byl Stříbrný štít města Omiše na 49. festivalu v roce 2015 jako cena odborné poroty. Významná je i zlatá cena Peraški kampanijel z mezinárodního festivalu v černohorském Perastu v roce 2017 i loňská cena Bura z mezinárodního festivalu v Posušji v Bosně a Hercegovině. Stentoria má ještě řadu cen a uznání získaných v Chorvatsku, jako je Uznání města Daruvaru za přínos kultuře ve společnosti a ceny z přehlídek ve Varaždinu a Ivanić Gradu. Naše vedoucí Romana Heroutová letos dostala uznání města Daruvaru za přínos kulturnímu rozvoji města,“ říká Miroslava Verastová.
„V klapě zpívám sedmý rok. Každý výstup na jeviště, tvarování kola – „kukly“ a prolínání našich energií je novou zkušeností, která nás obohacuje. Na zkouškách se smějeme i pláčeme spolu a podporujeme se, jako sestry,“ uvádí M. Verastová.
„Předtím jsem moc nezpívala,“ uvádí Mája Ljaićová. „Dostavila jsem se na audici, a ony si mne získaly. Ve zpívání jsem měla dvě přestávky kvůli mateřské dovolené. Každé vystoupení je zvláštní, při zpěvu v kole se rozproudí naše vzájemnost a energie,“ uzavírá ekonomka Mája.
„Jsem v klapě už desátý rok, od samých začátků,“ uvádí Ivana Ančićová Antolovićová, profesorka biologie. „Stentoria se stala mou druhou rodinou, je to útočiště po denních povinnostech. Každé vystoupení je pro nás zdrojem energie, po něm dostáváme sílu pro další výzvy,“ říká.
„Jako druhý soprán zpívám od konce roku 2011,“ vypráví A. Varatová. „Na rozdíl od ostatních členek pocházím z Dalmácie, z Metkoviće. Tradiční a klapskou hudbu mám v uchu a v srdci, už v dětství a mládí jsem hrála na kytaru, zpívala... Na jednom z prvních koncertů Stentorie mi přišlo neuvěřitelné, že ve Slavonii takového něco existuje. Dostavila jsem se na audici, chtěla jsem ve Slavonii najít svou Dalmácii, našla jsem však mnohem víc. Zpívání je důležitou součástí mého života. Je mým spojením s Dalmácií, ale i s báječnými lidmi.“
Elenka Podsedníková uvádí: „Sledovala jsem klapu od začátku jejího působení, navštěvovala jsem koncerty, a jednoho dne byla chvíle, abych přišla mezi ně. I když jsem zpívala odmalička, byla to pro mne výzva, a nyní jsem tu rok a půl. Každé vystoupení přináší krásný zážitek.“
„Klapa Stentoria má za sebou mnohá vystoupení a stovky kilometrů, ale jsou zvláštní okamžiky, které si pamatujeme a připomínáme si je. Nejdůležitější jsou emoce a okamžiky, které jsme prožily spolu. Naše chvíle v našem kolečku je neocenitelná. Proto je nám v objetí v kolečku nejlépe na světě, být jeho součástí je privilegium,“ říká vedoucí Romana.

Dojmy z finále Omiš 2019:
„Pokaždé jsme se vracely do finále ještě silnější a lepší, sebejistější a vědomy toho, že toto děláme ze srdce. I v našem čtvrtém finále jsme samy sebe překonaly,“ uvedla M. Verastová.
„Toto bylo nejlepší vystoupení doposud. Jsme vděčné naší vedoucí Romaně, která nás vedla, dodávala nám odvahu a docílila toho, že se nám vystoupení opravdu povedlo. Vděčná jsem jí i za důvěru, že jsem poprvé zpívala sólové party. Ona to vyhrála, a my všechny spolu s ní,“ uvedla I. Ančićová Antolovićová
„Jsme hrdé a šťastné, že jsme z osmnácti ženských skupin postoupily do finále a umístily se na sedmém místě. Přinesly jsme svůj charakteristický zvuk a vlastní úpravu písní. Po festivalu byla pravá klapská atmosféra – zpívaly jsme společně s našimi kamarádkami z klapy Teranke a z vítězné klapy Orca, právě pro takové okamžiky žijeme. Náš duch, náš pokoj a štěstí, radost a city jsme předaly i publiku,“ komentovala R. Heroutová.
„Zazpívaly jsme ze srdce. Dnes už cítíme, že patříme k nejlepším. Tolik citů, tolik společného zpěvu a požitku z něj, když se sejdou klapské přítelkyně, to je nepopsatelné,“ míní A. Varatová.
„Stentoria čtyřikrát vybojovala postup do finále a vystoupila na slavném omišském jevišti. Naše stálost, postoj a propletené ruce přinesly bohatství tónů a harmonii pro uši posluchačů v publiku. Jsem velmi hrdá, naše sedmé místo se třpytí jako zlato,“ říká L. Farkašová.
„Tato spokojenost a štěstí je vrchol ve všech mých pěveckých letech, srdce mám plné a doufám, že mi tyto pocity dají vítr do plachet pro další práci,“ řekla M. Ljaićová.
Text a foto Ž. Podsedník

Read 34 times