Pražská lanovka na Petřín

VODA POHÁNĚLA LANOVKU, ALE ZÁROVEŇ PRO NI BYLA ZÁHUBNÝM OSUDOVÝM ŽIVLEM
Představme si, že jsme v Praze a stojíme na mostě Legií, silničním mostě, po kterém jezdí tramvaje, tím, který je prvním mostem proti proudu od Karlova mostu. Na pravém břehu Vltavy končí tento most před Národním divadlem. Naším zájmem je ale levý břeh. Ten je charakteristický zelení v mnoha zahradách a parcích. Pozornost věnujeme Petřínu – „pražské hoře“, ten jako by se začal vztyčovat od samého břehu Vltavy až k Hradčanům a Strahovu.

Petřín je od nepaměti oblíbenou pražskou výletní, procházkovou a odpočinkovou částí, která oplývá památkami, oázou kultivované zeleně v srdci Prahy. Pokud se v neděli odpoledne vydáte na Petřín, budete mít pocit, že tento kopec je bastionem, který se každý snaží dobýt.
Dnešní název vrchu Petřín byl poprvé zmíněn už v 17. století a vznikl z latinského slova petrus – skála. Byly zde totiž uhelné a pravděpodobně i zlaté doly. Nadmořská výška dosahuje 320 až 380 m n.m. První písemná informace o tomto místě pochází z roku 1108, kdy se zde konaly popravy knížat z rodu Vršovců, což rozhodně není jedna z věcí, které bychom si o tomto kopci měli pamatovat. Na Petřínu se můžete kochat jak lesoparkem, tak i zahradou Kinských, Lobkovickou zahradou, zahradami u Nebozízku a u Rozhledny, Seminářskou a Strahovskou zahradou a nejmladším ze všech Růžovým sadem. Zde je Rozhledna (šedesátimetrová miniatura Eiffelovy věže), postavená na bývalém poutním místě, pavilon Bludiště, který je miniaturou středověké brány s devíti věžemi, postavený Karlem IV., ve kterém se pobavíte labyrintem a v síni smíchu množstvím konkávních a konvexních zrcadel, která zkresluji obraz. Zhlédnete tu i slavný obraz diorámy Boj studentů se Švédy na Karlově mostě v roce 1648. Dále je tu nepřehlédnutelná Hladová zeď, Štefániková hvězdárna, kostel sv. Vavřince… O každé z těchto památek by mohl být napsán obsáhlý článek, ne-li kniha, avšak naším zájmem je pražská lanovka, která návštěvníky vyveze na vrchol Petřína.
Myšlenka postavit repliku Eiffelovy věže na Petříně a zpřístupnit „Pražskou horu“ občanům a návštěvníkům Prahy výstavbou lanové dráhy se ve skutečnosti zrodila v Paříži v roce 1889 během výletu Klubu českých turistů. V té době se Praha připravovala na Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Z toho důvodu byla myšlenka rozhledny a lanovky realizována v rekordním čase. Lanovka přepravila první cestující z ulice Újezd na vrchol Petřína – na dnešní stanici poblíž oblíbené pražské restaurace Nebozízek, 25. července 1891, přesně v den, kdy Jubilejní zemskou výstavu navštívil miliontý návštěvník.
Pohled na Prahu z Petřína byl odevždy, bez nadsázky, strhující a rozkošný, pohled odsud na Hradčany neobvyklý a jedinečný. Když byla postavena lanovka a Rozhledna, (ta byla též dokončená v červenci 1891) zážitek byl mnohonásobně umocněn.
Přestože to zní poněkud neuvěřitelně, osud pražské lanovky je úzce spjat s vodou. První lanovka, až do prvního přerušení provozu, byla poháněná vodou. Provoz lanovky byl dvakrát přerušen, jednou dokonce na dlouhých 20 let, a pokaždé příčinou, přímo či nepřímo, byla voda.
Zpočátku, od roku 1891, byla dolní stanice lanovky o něco výš, než dnes a horní stanice byla poblíž restaurace Nebozízek. Délka trati byla 400 m a výškový rozdíl, který lanová dráha překonávala, byl 102 m, průměrné stoupání bylo 26,7 %, maximální 29,5 %. Existovaly tři kolejnice, prostřední používaly oba vozy. Na úseku dlouhém asi 90 m, kde se vozy míjely, na výhybce, byly kolejnice čtyři. Vozy byly 6 m dlouhé, 2 m široké, v jedné jízdě přepravily až 50 osob a vyrobila je pražská firma Ringhoffer. Jízda trvala asi 5 minut a končila na nadmořské výšce 304 m. Ocelové lano, na kterém vozy visely, mělo průměr 34 mm, jeho základem bylo konopné lano. Kolem něho bylo omotáno 16 spirál, z kterých každá měla 7 ocelových drátů. V té době byla trasa Petřínské lanovky nejdelší ze všech lanovek v rakousko-uherské monarchii. Byla poháněná principem převahy vody. Vozy měly na své spodní části nádrž na vodu. Před každou jízdou byla tato nádrž na horní stanici naplněna vodou a takto zatížené horní vozy táhly další vozy k horní stanici. V dolní stanici byla voda automaticky vypouštěna z nádrže. Avšak přeprava na základě vodní převahy, i když byla překvapivě jednoduchá, ve skutečnosti byla velice drahá. Provoz lanovky byl také několikrát přerušen kvůli nedostatku vody. Voda vypouštěná na dolní stanici začala již v roce 1921 pronikat do sklepů domů na Újezdě a vodárny pak brzy zrušily smlouvu na dodávku vody. Byl to, na začátku první světové války v roce 1914, konec první etapy existence a provozu pražské lanovky.
Těleso dráhy a pohonné zařízení ztichlo, vozy lanovky stály na stanicích. Uvažovalo se o rekonstrukci a přestavbě lanovky z vodního pohonu na elektrický, ale jak už to bývá, realizaci zabránily ekonomické důvody. Petřín neztrácel přitažlivost pro Pražany, oni však s nostalgii vzpomínali na milou stařenku-lanovku. Přece se dočkali! V roce 1930 převzaly lanovku elektrické podniky hlavního města Prahy a zavázaly se k její elektrifikaci. Elektrifikovaná lanovka začala znovu pracovat 5. června 1932. O měsíc později mohli cestující vystoupit na mezistanici poblíž restaurace Nebozízek. Dolní stanice byla přesunutá do barokní budovy na Újezdě, která byla k tomuto účelu upravená a ve které je dolní stance dodnes. Vagony vyrobila stejná pražská firma, měly dvě nápravy a čtyři oddíly se 70 sedadly, 35 míst pro stání a dvě plošiny pro průvodčí. Byly 2,4 m široké, 12 m dlouhé a pohybovaly se rychlosti 4 m/s. Trasa byla prodloužená na celkovou délku 510 m a v horní části byly v Hladové zdi vytvořeny dva otvory pro lanovku. Poprvé ve světě byl použit systém lan, který umožňoval okamžitě, dokonale rovnoměrně a bez trhnutí zastavit vozy kdekoliv na trati, na rozdíl od tehdejších lanovek švýcarského typu, které brzdily velmi prudce a pro cestující nepříjemně.
Tato romantika, spokojenost a potěšení Pražanů, které lanovka přepravovala na jejich oblíbená pikniková místa a promenády, trvala až do 7. července 1965, kdy se v 13:30 lanovka zastavila na dlouhých 20 let. Druhou lanovku na Petřín zastavila voda. Vůz číslo 2 prošel střední částí trati přes výhybku a začal se neobvykle a nebezpečně kývat a naklánět. Příčinou byl příkop naplněný vodou, výkop, který po těžbě uhlí zůstal na Nebozízku. Pod vlivem dešťů došlo k promáčení a vážnému narušení trati. Lanovka stála a po dvou letech se Petřínský kopec zhroutil. Byl to velký sesuv půdy, který úplně zničil střední část trati. Terasa restaurace na Nebozízku se propadla dva metry hluboko. Po důkladném prozkoumání bylo zjištěno, že sesuv byl způsoben jak podzemními vodami, tak složením zemské kůry pod Petřínem.
Od starověku bylo na svazích a stráních Petřína mnoho pramenů a zde byl vybudován i první vodovod. Šlo o soustavu příkopů, kterými se voda vedla od petřínských pramenů do strahovského kláštera, na Hrad, na Pohořelec a na Malou Stranu. Tyto podzemní žlaby a kanály byly dobře udržovány a několikrát rekonstruovány. Když byl v roce 1831 na Petříně postaven zámek Kinských, byl obklopen parkem s vodopády a rybníky, pod kterými vězelo tenkrát jedinečné technické dílo – kanály pro zásobování zámku vodou. Kuchyň, koupelny, prádelny a stáje byly přímo zásobovány tekoucí vodou, květinová a zeleninová zahrada se zavlažovaly. Zatímco voda byla takto čerpána, bylo všechno v pořádku. Situace se změnila, když byla vystavěná městská vodovodní síť. Zub času udělal svou práci ve starých podzemních kanálech a najednou bylo na Petříně vody příliš. Začala hledat nové cesty a důsledkem toho byl již zmíněný sesuv půdy.
O obnovení lanové dráhy na Petřín bylo definitivně rozhodnuto v roce 1981. Do té doby proběhly rozsáhlé sanační práce – odvodnění půdy, stabilita celého svahu byla zajištěna vybudováním nádrže na přívod vody a vybudován byl nový kanalizační systém pro příjem srážkových vod. Voda z Petřínských pramenů je dnes odváděna 17 podzemními kanály do Vltavy.
Třetí pražská lanovka na Petřín byla uvedena do provozu 15. června 1985 a dodnes je v provozu ke spokojenosti Pražanů a mnoha turistů, kteří Prahu navštěvují. Horní a dolní část železnice je postavena na hliněné základně. Střední část leží částečně na železobetonové desce a částečně v místech, kde byla trať úplně zničena, na vybudované mostní konstrukci, jejíž základ je na železobetonové síťové základně stojící na mikro-pilotovém systému zabudovaném ve skalách.
Dnešní lanovka je kombinací tradice a moderní technologie. Celá mechanická základna druhé lanovky (fungující do roku 1965) je tak dobře zachována a udržována, že funguje dodnes. A to díky bývalým zaměstnancům lanovky, kteří odcházeli po dlouhých 17 let zařízení lanovky čistit, udržovat a konzervovat. A to bez náhrady a odměny, výhradně z úcty k jedinečnému technickému zařízení.
Petřínská lanovka je dnes nedílnou součástí integrovaného pražského systému veřejné dopravy, pražské sítě MHD, protože poskytuje nejen tradiční napojení na významnou rekreační oblast v centru města, která je napojena na sportovní areál na Strahově, ale také významně přispívá ke spojení ke studentským kolejím.
Technická data dnešní lanovky jsou: skutečná délka tratě 510 m, výškový rozdíl 130 m, počet zastávek 3, počet vozů 2, minimální sklon tratě 21,7 %, maximální sklon tratě 29,5 %, rozchod kolejí 1435 mm, rychlost jízdy 4 m/s. Strojovna je poháněná stejnosměrným elektromotorem s výkonem 106 kW, maximální kapacita je přeprava 2800 osob za hodinu v obou směrech. Jezdí každých 10, v zimě každých 15 minut. Dopravní podnik přerušuje v dnešní době provoz lanovky kvůli pravidelné údržbě dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Letos na jaře to bylo do 9. do 27. března a na podzim od 5. do 23. října 2020.
Pří návštěvě Prahy, i v zimě, nezapomeňte na Petřín, je v samém centru města a pro vaše pohodlí existuje řešení – vyjeďte tam lanovkou. Text a foto Sněžka Hercegová

Read 15 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 46 2020

V Jednotě číslo 46, která vychází 21. listopadu 2020, čtěte:
- Práce s krajany byla moje dominantní činnost, říká velvyslanec Vladimír Zavázal
- Záhřeb dostal park Marie Růžičkové Strozziové
- Daruvarská česká škola oslavila Měsíc školních knihoven
- Končenická dechová hudba oslavuje čtyřicetiny
- Podivuhodné stěhování ptáků
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

 

<!-- [if gte mso 9]> <w:LsdException Locked="f

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi