Suvenir Arbor – ekonomicky soběstačná firma

HANDICAPOVANÉ OSOBY NAŠLY V SIRAČI DRUHÝ DOMOV
Do dvoutisícového Sirače většina z nás jezdí do přírody na řeku Pakru, k Pakra monastýru nebo na místní zříceninu. Tuto vesnici, 6 km vzdálenou od Daruvaru, proslavila slavnost Den sliv a pálenek, ale i Odborné rehabilitační a pracovní zařízení Suvenir Arbor. Ten, kdo tam jako my zavítá poprvé, si jistě na ústřední budově všimne emblému se srdcem v kmeni stromu.

Ředitel Alen Baščevan nám vysvětlil: „Snažíme se, abychom pro naše zaměstnance vytvořili prostředí se srdcem na dlani. Aby pro ně bylo druhým domovem, kde se budou cítit dobře, aby si vážili jeden druhého. Pro naše zaměstnance, z nichž 60 % je hendikepovaných hodně znamená, že mohou pracovat, vydělat si na život a být soběstační. Práce se dřevem je pro ně zároveň i rehabilitací. Máme 64 zaměstnanců, z toho 40 s invaliditou. Z 90 % vyrábíme nábytek z kvalitního dubového a bukového dřeva, ale i domečky a hračky pro děti a z 10 % desky na krájení potravin. Dříve jsme měli problém s dodávkou surovin, nyní máme trh v Anglii, Německu a Francii.“ Ředitel také zdůraznil, že Suvenir Arbor je jediná ochranná dílna zabývající se zpracováním dřeva v Chorvatsku, Slavonii a na vesnici, která zaměstnává handicapované osoby, které mohou zastat spoustu užitečné práce. Jejich pracovní výkon je srovnatelný s výkony jejich zdravých kolegů. „V Chorvatsku je velmi málo firem, které jako my vyrábí z klád konečný výrobek – nábytek. Naše výrobky ze dřeva mají FSC certifikát a mají špičkovou kvalitu a standard.
RYCHLÁ ZMĚNA K LEPŠÍMU
„V roce 2016 hrozila firmě likvidace, mzdy se vyplácely se zpožděním, podnik dlužil dodavatelům skoro milion kun a více než půl milionu kun jednomu fondu. Situace byla kritická a bylo potřeba rychle jednat. Vládla tam zastaralá politika podnikání. Když jsem sem přišel, vyrábělo se 176 různých výrobků od stojánků na noviny, pro telefony až k držákům na vlajky. Většinu z nich už nikdo nepoužívá. Toto zboží bylo nutné vyřadit ze sortimentu a nahradit je novým. Měli jsme štěstí, že se u nás objevil kupec z Anglie, který měl zájem o dodávku jedné části stolu ve čtyřech dimenzích. Protože k nám měl asi emocionální vztah a s naším vzorkem, který jsme mu předložili, byl spokojený, podepsali jsme s ním smlouvu. Před několika dny tu byla představitelka této firmy a objednala další zásilku. Začali jsme vyrábět ve větších sériích. Jediným požadavkem kupce bylo, aby dřevo bylo pod střechou. Kvůli tomu jsme se hned v prvním roce přihlásili na konkurs za 3,5 miliónu kun, dostali je a začali se stavbou první haly. Rok poté jsme se hlásili znovu a opět jsme uspěli. Hlásíme se každý rok a výsledkem jsou čtyři nové haly. Staré a nevyhovující jsme zbourali. Kromě toho se nám podařilo firmu vybavit desítkou nových moderních strojů na zpracování dřeva a za milión kun investovat do systému odstranění prachu a pilin z provozu.
Naše výrobky jsme představili na veletrzích v Kölnu, Milánu, v Záhřebu, Vukovaru, v ČR zatím nejsme zastoupeni, Jen pro jednoho Daruvařana, který má pizzerii v Praze, vyrábíme stoly. S daruvarským pivovarem jsme domluvili výrobu dřevěných nádob na láhve. Jsme sice malý dřevozpracující průmysl, ale velká truhlářská dílna,“ řekl A. Baščevan, který zmínil i začátek své kariéry v dřevozpracujícím průmyslu, což i pro něj byla novinka, protože povoláním je kineziolog. Pracoval v Daruvarských lázních a byl i bjelovarsko-bilogorským místožupanem.
FINANČNÍ PODPORA PODNIKU
„Na modernizaci naší firmy nám během čtyř let poskytl Ústav pro znalecký posudek pro profesionální rehabilitaci a zaměstnávání osob s invaliditou při ministerstvu práce a důchodového zabezpečení 13 miliónů kun. Bjelovarsko-bilogorské županství firmu každý měsíc spolufinancuje 150 tisíci kunami, a my se poprvé podílíme na vybavení nábytkem ve školách a jiných institucích v našem županství. Župan D. Bajs nedovolil, aby firma, které před čtyřmi lety hrozila likvidace, zkrachovala. Znovu ožila a vzkvétá.“ upřesnil A. Baščevan.

NOVINKY A PLÁNY DO BUDOUCNA
„Protože jsme velkými spotřebiteli elektřiny, měsíčně jí spotřebujeme za 30 až 35 tisíc kun, ročně za 350 tisíc kun, rozhodli jsme se investovat milion kun do solární elektrárny, resp.  do stavby trafostanice a pro instalaci solárních panelů na všechny haly. Tím bychom chtěli ušetřit 50 až 60 % výdajů na elektřinu, tedy přes 150 tisíc kun. Jednu část energie bychom získali i z odpadu, čímž by naše firma, co se týká energie, byla soběstačná. Přebytky bychom využili na zvýšení platů. Letos by to mělo být do konce roku o 10 %. V tomto roce se nám podařilo vyasfaltovat dvůr. Výrobu máme zajištěnou na sedm měsíců dopředu.“ uvedl ředitel firmy a pokračoval:
„Hned vedle naší firmy jsme koupili dům za 80 tisíc kun. Někteří z našich zaměstnanců bydlí v podnájmu a musí za něj vydat velkou část platu. Dům bychom chtěli upravit sami a nabídnout ubytování pěti až šesti našim zaměstnancům.  Na adaptaci, která už začala, budeme potřebovat asi čtvrt miliónu kun, pomohou nám i dárci, kteří se už nyní hlásí. Firma by kromě ubytovny ráda měla i fóliovník, kde bychom pěstovali zeleninu pro své zaměstnance, přebytky bychom prodávali. Rádi bychom renovovali hlavní budovu, kde bude v budoucnu probíhat školení pro osoby s invaliditou v oblasti dřevozpracujícího průmyslu a designu. Kupci mají zájem o dřevěné adventní stánky, dřevěné krabice na dárky... Ve spolupráci s pakrackou firmou bychom rádi vyráběli dřevěné domy – v Pakraci by se připravovaly klády a my bychom se postarali o úpravu interiéru. Nejdříve vyrobíme ukázkový dům.“
ZATÍM NEJÚSPĚŠNĚJŠÍBYL ROK 2019
„Nemám strach, že naše firma přestane existovat, ale mám strach, aby nedošlo k požáru. V minulosti tu totiž dvakrát hořelo a nyní, kdy do podniku bylo tolik investováno, by to byla pohroma. Hodnota Suvenir Arboru totiž dosáhla minimálně 25 miliónů kun,“ řekl nám na závěr ředitel A. Baščevan, držitel ceny manažer roku v kategorii sociální podnikání (2019) a ceny za inkluzi. Dodal, že vloni dostala cenu i designérka Ana Borošová za prezentaci designu dětské linie Arborko, takže se dá říci, že pro firmu byl loňský rok zatím nejúspěšnější v jejich dějinách. Suvenir Arbor se během pouhých čtyř let, kdy ji vede A. Baščevan, stala ekonomicky soběstačnou firmou.   

FOTO na facebooku

DESET PROCENT ČECHŮ
Samozřejmě, že i tady, jako ve všech jiných podnicích, jsme našli Čechy, kterých je v této firmě 10 %.
Ana Borošová z Daruvaru: Vykonávám funkci designérky. Vystudovala jsem textilní technologii a během dvou roků jsem se uzpůsobila na designérku interiéru. Pracuji zde 9 let. Jsem spokojená. Dříve jsem pracovala v knihkupectví mých rodičů v Daruvaru. Jsem ráda, že všechno, co nakreslím, je vetkáno do výrobku, který tím ožije. Z klády jsme schopni udělat nábytek, což je nádherné.
 Fráňa Horák z Hrubečného Pole: Jsem tu technologem, konstruktérem. Pracuji zde 12 let. Lepší je to rozhodně nyní, kdy je vše nové včetně technologií. Očekáváme, že se výroba v budoucnu zvýší a mám z toho radost. Jsem velmi spokojený.
Ivana Bjondićová, rodem z Daruvaru, žije v Sirači: V Suvenýru pracuji 13 let, jsem kontrolorka hotových výrobků a vedoucí skladu. S firmou jsem spokojená, stejně jako se zaměstnanci i Siračany, kteří mě dobře přijali. Po gymnáziu jsem nyní na studiu správního práva v Požeze.
Damir a Liduška Klíglovi z Končenic: Damir: Jsem tu už skoro 30 let a je mi tu hezky. Rád pracuji se dřevem. Někdy to není lehké, zvlášť když děláme velké věci, jako třeba komody. Jsem vyučený soustružník, ale překvalifikoval jsem se na dřevo. Někdy jsme na tom byli špatně, nebyli peníze. Nyní je to o hodně lepší. Práce i materiálu je víc. Kdysi jsme neměli ani kloudné kladivo. Předtím jsem pracoval v Opecu a v đuloveckém Gaji.
Liduška: Pracuji tu 10 let. Skončila jsem střední potravinářskou školu v Hrubečném Poli. Jsem spokojená. Každý den dojíždíme z Končenic. Jsme tu dobrá parta.
Tea Sakařová z Daruvaru: Pracuji tady 11 let. Jsem tu moc spokojená. Na tomhle místě pracuju 4 roky. Jsem 30 % invalida. Teď jsou tu lepší časy a vše je v pořádku. Jsem spokojená i s platem, i když většina z nás má mzdu minimální. Do práce dojíždím, to nám ale platí firma.  
Vesna Řeháčková ze Sirače: Ve firmě šiju roušky. Šijeme je od začátku koronavirové pandemie. Děláme je pro županství, školy, nemocnice. Prvních 10 000 kusů jsme darovali, nyní je prodáváme. Používáme materiály s různými vzory, teď momentálně jen z černého materiálu. Denně ušijeme 300 až 500 kusů.
Blanka Staňová ze Sirače: Ve firmě pracuji 38 let. Pracovala jsem ve všech možných provozech. Nyní tady máme vyšší a pravidelné platy.  
Text a foto A. Raisová

Read 19 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 46 2020

V Jednotě číslo 46, která vychází 21. listopadu 2020, čtěte:
- Práce s krajany byla moje dominantní činnost, říká velvyslanec Vladimír Zavázal
- Záhřeb dostal park Marie Růžičkové Strozziové
- Daruvarská česká škola oslavila Měsíc školních knihoven
- Končenická dechová hudba oslavuje čtyřicetiny
- Podivuhodné stěhování ptáků
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

 

<!-- [if gte mso 9]> <w:LsdException Locked="f

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi