K devatenácté Muzejní noci

  • Posted on:  středa, 14 únor 2024 00:00

MĚSTSKÉ MUZEUM BJELOVAR
Městské muzeum v Bjelovaru se každoročně účastní mezinárodní muzejní akce s názvem Muzejní noc, která se koná vždy poslední pátek v lednu. Letos to byl pátek 26. ledna, kdy muzeum v 18 hodin uvítalo první návštěvníky. Tématem letošního ročníku bylo Muzea a nové publikum.

Bjelovarská Muzejní noc byla zahájena autorskou výtvarnou výstavou Dinka Klasana, který je mezi bjelovarskou a můžeme říci i chorvatskou veřejností známý spíše jako úspěšný podnikatel. D. Klasan je totiž majitelem a ředitelem bjelovarské továrny Troha-dil, která vyrábí okna a dveře z PVC.
Dinko Klasan (Bjelovar, 1964) se malířstvím zabývá ve volných chvílích. Je členem Výtvarného sdružení Bjelovar a dosud měl několik samostatných výstav. Výstavou Noc je mé světlo se poprvé představuje bjelovarskému publiku, a to se sedmdesáti obrazy, inspiraci pro něž našel v křesťanské symbolice.
Kromě výstavy si návštěvníci během celého večera mohli prohlédnout také trvalou expozici (archeologickou, etnografickou a historickou) v prvním patře muzea a výstavu Víno v životě člověka, která byla pro zájem publika prodloužena, v suterénním prostoru.
Novinkou byla prezentace nových muzejních suvenýrů – náramků, plátěných kabelek (jedna s motivem tradičního tkaní a druhá s novým logem muzea) a pěti triček s nápisy, které odkazují na bjelovarskou minulost.
Jedno z nich, bílé tričko s motivem traktoru a nápisem „Tomo Vinković – Tvornica traktora i ljevaonica Bjelovar“ („Tomo Vinković – továrna na traktory a slévárna Bjelovar“) odkazuje na bjelovarský průmysl. Továrna Tomy Vinkoviće se vyvinula z malé zámečnické dílny Hinka Hermana založené v roce 1919. V roce 1927 se Hermanova dílna sloučila se slévárnou Capari a od té doby pracovala pod názvem Dílna HermanCapari. Od roku 1960 nesla jméno Tomy Vinkoviće, který se u Hermana v letech 1921 až 1924 učil zámečnickému řemeslu a v roce 1942 během druhé světové války padl jako partyzán.
Traktor vyrobený v této továrně byl patrně nejrozpoznatelnější bjelovarskou průmyslovou značkou. Smlouva na výrobu těchto malotraktorů byla podepsána v dubnu 1966 mezi továrnou Tomo Vinković a italským výrobcem motorů Pasquali. Kromě traktorů s charakteristickým vzhledem vyráběla továrna Tomo Vinković pětatřicet nástavců pro různé druhy pluhů, sekaček apod. Tisíce traktorů různých modelů se z továrny vyváželo na území bývalých republik SFRJ a do celého světa. Díky praktičnosti a menším rozměrům byl traktor oblíbený zejména v Dalmácii a na ostrovech, kde se používá ještě dnes. Továrna ukončila výrobu v roce 2003, ale podle jednotlivých modelů z Tomy Vinkoviće vyrábí dnes traktory Továrna traktorů Hittner d.o.o. a Prima Commerce d.o.o. z Bjelovaru.
Ve slévárně Tomo Vinković se vyráběly také čtvercové kanalizační poklopy šachet. Poklop byl jedním z nejexportovanějších bjelovarských průmyslových výrobků, a proto je také zobrazen na černém tričku.
Na černém podkladě je také otisknuto logo palírny Severin Whisky, která začala s výrobou alkoholických i nealkoholických nápojů v roce 1961. O kvalitě whisky svědčí dvě zlaté medaile, jež získala od mezinárodní komise v letech 1962 a 1963 ve Francii.
Sídlo Severin´s Whisky bylo v Bulinci nedaleko Bjelovaru a podle licence se tam vyráběl i bylinkový perlivý nápoj Cockta. Prodával se pod sloganem Cockta – piće naše mladosti (nápoj našeho mládí). Tento první jugoslávský osvěžující nápoj vznikl ve Slovinsku podle receptury, kterou vyrobil v roce 1952 ing. Emerik Zelinka. Název pochází od slova koktejl; ing. Zelinka smíchal plody granátového jablka (šipak, nar), vitamín C, léčivé rostliny a karamelizovaný cukr. Byl to velice oblíbený nápoj, ale začátkem šedesátých let, když do Jugoslávie dorazila Coca-Cola a poté Pepsi-Cola, jeho popularita klesla. Začátkem devadesátých let v důsledku privatizace firma Severin Whisky zanikla.
Slova Ne dao Bog većeg zla, která jsou současně názvem jednoho z nejpopulárnějších románů spisovatele a scenáristy Gorana Tribusona, jsou otištěna černými písmeny na bílém tričku. Goran Tribuson se narodil v roce 1948 v Bjelovaru, kde zakončil základní školu a gymnázium. Poté studoval literaturu na Filozofické fakultě v Záhřebu, kde žije dodnes. Kromě cyklu detektivek v hlavní roli s detektivem Nikolou Banićem napsal řadu povídek a spoustu románů. Některé jsou autobiografického rázu, a tak se v nich pojednává Bjelovaru z období Tribusonova mládí a odhalují starobylý a dnes už zapomenutý Bjelovar. Podle románu Ne dao Bog većeg zla je natočen celovečerní film a seriál. Tribusonův román z roku 2001 Dublja strana zaljeva byl přeložen do češtiny (Hlubší strana zálivu, Runa, 2013, Praha, přeložil Jan Doležal).
A na závěr, na poslední tričko se dostal i domácí mazlíček – pes Brandy, kterého na dvou obrazech, jež jsou ve vlastnictví muzea, zvěčnila bjelovarská malířka Nasta Rojcová. Umělkyně se narodila v Bjelovaru v roce 1883 v rodině právníka a politika Milana Rojce. Byla jednou z prvních akademických malířek v Chorvatsku, studovala na výtvarných akademiích ve Vídni a v Mnichově. Nejen, že patří k nejvýznamnějším chorvatským malířkám, ale je také nejvýznamnější bjelovarskou malířkou vůbec, a proto nese výstavní síň v bjelovarském muzeu její jméno.
Zájemci si mohou suvenýry obstarat na pokladně Městského muzea; trička za cenu od 15 eur, náramky po 10 a kabelky po 7 eurech. Připravila Sylvie Sittová

VÍCE NA PORTÁLU jednota.com.hr

Read 72 times

Nové číslo Jednoty

 Jednota 16 2024

V Jednotě číslo 16, která vychází 20. března 2024, čtěte:
- Poslední rozloučení s čestným předsedou ČSÚZ Jaromírem Šlápotou
- Šedesát let od založení mládežnické taneční skupiny v Končenicích
- Divadelní večery s premiérou v Horním Daruvaru a Bjelovaru
- Vzdělávací seminář učitelů v České republice
- Překladatelská soutěž Českých škol bez hranic
- Záhřebští bohemisté v mezinárodním vědeckém projektu
- Deset dní astronomie v Daruvaru
- Shrnutí jednotlivých článků v chorvatštině
- Lokální zprávy, pravidelné rubriky, povídky, vtipy, zajímavosti

Arhiva

Kliknite ovdje kako biste pogledali sve članke u arhivi