Čtyřdenní Krajanský festival, čtvrtý v pořadí, zahájila 9. září v Rytířském sále Valdštejnského paláce v Praze ředitelka festivalu Věra Doušová. Zvlášť srdečně přivítala „tři významné krajanky – předsedkyně všech Čechů na Ukrajině a v Chorvatsku Ludmilu Muchinovou a Lenku Janotovou, a poslankyni v Chorvatském parlamentu Zdenku Čuchnilovou“. V nádherném prostředí a slavnostní náladě krajany z celého světa pozdravil místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Liška. Ocenil jejich působení ve světě, kde jsou „dobrovolnými velvyslanci“ své mateřské země. „Krajané si možná i více než jiní uvědomují, že společný jazyk, mýty a historii není možné odmítnout jako překonané stádium civilizace,“ řekl mimo jiné. Předseda Stálé komise pro krajany Marcel Chládek připomněl, že jsme jeden národ, bez ohledu na to, zda žijeme v Česku nebo někde jinde. Jménem ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga, který letos festival zaštítil, vítal zmocněnec pro krajany Vladimír Eisenbruk. Krajany vítali také předseda Folklorního sdružení ČR Zdeněk Pšenica a ředitel Radia Praha Miroslav Krupička. Následoval krátký program, v němž mladí umělci interpretovali několik skladeb Antonína Dvořáka.
Krajané se mohli prvního dne zúčastnit slavnostní ekumenické bohoslužby v kostele svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí, kterou sloužili Zdeněk Kovalčík a Petr Brodský. Večer pak bylo připraveno slavnostní setkání v Černínském paláci Ministerstva zahraničních věcí, kde čeští umělci slovem i hudebními interpretacemi krajanům přiblížili život a dílo Františka Škroupa, skladatele, který napsal píseň Kde domov můj, jež se stala českou národní hymnou.
Druhý festivalový den začal setkáním na Městském úřadě Prahy 1, kde mohly jednotlivé krajanské spolky představit svou činnost. Velice poutavé bylo vyprávění představitelů spolků z různých částí světa. Byl tak představen pestrý spolkový život v brazilském městě Nová Petropolis, o spolkovém životě krajanů v Americe mluvil organizátor každoročního festivalu A. Dvořáka, své spolky představili krajané ze Srbska, Ukrajiny, Maďarska a z Belgie. Záhřebští navíc promítli svůj film o stopách, které Češi zanechali v hlavním městě Chorvatska.

V odpoledních hodinách následoval téměř tříhodinový program folklorních a pěveckých souborů na otevřené scéně ve Valdštejnské zahradě. Krátkým vystoupením se představili téměř všichni účastníci festivalu, a jejich program přilákal velký počet diváků, náhodných chodců, turistů i přátel. Večer pak následovalo pro všechny účastníky přivítání v krásné historické rezidenci primátora města Prahy Pavla Béma v budově Městské knihovny na Mariánském náměstí.
Třetí den festivalu byl pro účastníky asi nejnáročnější. Soubory se totiž rozjely na několik míst, kde vystoupily v rámci jiných programů. Některé do Jičína, kde probíhal festival Jičín – město pohádky, jiné – mezi nimi Česká beseda Záhřeb – do Mladé Boleslavi na folklorní festival. Další – také Česká beseda Kaptol – vystoupily v programech v samotné Praze. Všude se setkaly se značným zájmem diváků. Byla to novinka Krajanského festivalu, která určitě přispěla k lepší informovanosti české veřejnosti o tom, že Češi žijí i za hranicemi České republiky.
Hlavní program pro krajany a veřejnost se tentokrát pořádal ve velkém sále Městské knihovny na Mariánském náměstí na Starém Městě. V plném sále byli mezi diváky také choreografka Eva Zetová, učitelka Daniela Zezulková a několik členů folklorního souboru Gaudeamus. Program zahájil taneční soubor Temešvárské radovánky z Rumunska, stálý a oblíbený účastník festivalu. Tančil v krojích, ušitých podle původních krojů českých přistěhovalců, temperamentně a s radostí. Následoval blok, v kterém se představili Češi z Chorvatska. Průřez veškerou činností jednoho z nejstarších krajanských spolků v Evropě, České besedy Záhřeb, zabral téměř třetinu pětihodinového programu. Zpíval pěvecký sbor Bohemia, tančili starší a poté i mladší členové souboru Jetelíček a dívčí skupina Záhřebské sluníčko. Následovala hudebně pěvecká skupina Lípa, a znovu všechny tři taneční skupiny, Jetelíček tentokrát s chorvatskými tanci. Také Česká beseda Kaptol se představila v dobrém světle: nabídla několik písní pěveckého sboru, taneční soubor Červená sukýnka zatančil a hudební skupina Bohemia a její zpěváci strhli ke zpěvu celý sál.
V dalším bloku se představily soubory z Ukrajiny: pěvecké sbory Žitomyrský spolek volyňských Čechů a Jaro ze Lvova, dětský a seniorský pěvecký soubor Stromovka z Dubna, folklorní skupina Studánka a sbor Babičky z vesnice Mykolajevka ve Vinické oblasti, pěvecká a taneční skupina Česká rodina z Oděsy.
Nejvzdálenějšími hosty festivalu byl početný pěvecký sbor Meninas Cantoras z města Nová Petropolis v Brazílii. Jejich vystoupení bylo opravdovým zážitkem, který znásobilo vědomí, že jde o dívky, jejichž předkové se do Brazílie přistěhovali z Jablonce, a které se nyní učí češtině. Z Kanady přijel muzikant Honza Chlumský, z Budapešti výborný smíšený pěvecký sbor Ozvena. Představila se pěvecká skupina starších členů spolku Češi jižního Banátu z Belé Crkvy v Srbsku, která byla nedávno založena proto, aby se krajané mohli zúčastnit festivalu, a dojali písní, v které se zpívá: Ještě jednou nežli zemřu, chtěl bych Prahu viděti… Slovácký krúžek a Skaličan z Bratislavy nadchly diváky svým tanečně pěveckým moravským pásmem o rekrutování a o svatbě. Tento soubor hrál a zpíval kdekoliv to bylo jen trochu možné a vytvářel tak náladu, jaká patří k setkání lidí, kteří mají společné jedno jediné – lásku k české řeči a kultuře, přestože žijí v různých končinách světa.
Krajanský festival končil v neděli pro diváky neopakovatelným krojovaným průvodem od Toskánského paláce přes Hradčanské náměstí k soše Tomáše Garrigua Masaryka, kde společným zpěvem písně Ach, synku, synku krajané vzdali čest prvnímu československému prezidentovi. Po návratu na nádvoří Toskánského paláce byli vyhlášeni vítězové letošního festivalu. Za taneční projev si první místo odnesl soubor Záhřebské sluníčko, druhé Studánka z Ukrajiny a třetí Jetelíček. Za zpěv získal první cenu Slovácký krúžek a Skaličan z Bratislavy, které měly čest vést průvod a jejich dirigent řídil společný zpěv, druhou cenu získal sbor Ozvena z Budapešti a třecí cenu dívčí sbor Meninas Cantoras z Brazílie. Zvláštní cenu za úspěšný start pořadatelé festivalu udělili pěvecké skupině Čechů jižního Banátu.
Krajanský festival ve svém čtvrtém ročníku přerostl ve skutečnou událost, která má mezi krajany velký ohlas. Také organizačně se z něho stal složitý organismus, ale jeho atmosféra je stále neopakovatelná a dojemná. Je to příležitost navázat kontakty s lidmi, kteří mají podobné zájmy a společnou velkou lásku. L. Stráníková/ar, ls