O váženém českém houslistovi a pedagogovi, který se rozhodl své znalosti a dovednosti věnovat Záhřebu, kde během první poloviny dvacátého století vychoval několik generací výborných houslistů, hovořil prof. Zlatko Stahuljak, zakladatel a organizační předsedající Mezinárodní houslové soutěže Václav Huml, první předseda Chorvatsko-české společnosti (v letech 1992-1993) a první chorvatský velvyslanecv Praze (1992-1998).
Ve svém zevrubném výkladu prof. Z. Stahuljak zdůraznil, že V. Huml je velkou osobností hudebního, zejména houslového dědictví. V jeho mistrovské třídě houslí během padesátiletého působení v Záhřebu (až do smrti 6. ledna 1953), vyspělo přes dvě stě žáků, a to nejen z Chorvatska, nýbrž i Srbska, Maďarska, Bulharska, Slovinska, dokonce i z Londýna. Mnozí z nich přenášeli znalosti po světě a prezentovali tak Záhřebskou houslovou školu v čele s Václavem Humlem a zajistili jí následovníky v druhé, třetí a čtvrté generaci, kteří aktivně hrají také dnes. Mezi prvními Humlovými žáky byli Zlatko Baloković, Miroslav Šlik, Ljerko Spiller a Zlatko Topolski, dnes ještě žijící záhřebští umělci Milan Tarbuk a Josip Klíma, poslední Humlův žák. Soukromě učil i Doru Pejačevićovou a Rudolfa Matze.
Večer ukončily nahrávkami houslových provedení několika Humlových žáků a archivář České besedy Záhřeb, Viktor Husák, na závěr překvapil Humlovou navštívenkou z archivního depozitáře. Marijan Lipovac/ ml
VÁCLAV HUML A ZÁHŘEB
Václav Huml se narodil 18. září 1880 v Berouně. Hudbu vystudoval v Praze, byl výborným žákem světového pedagoga Otakara Ševčíka. Jako student působil v kvartetu Pražské konzervatoře, kde první housle patřily znamenitému Janu Kubelíkovi. Po vojně byl prvním koncertním mistrem Lvovské filharmonie a vedoucí Kvarteta téhož orchestru.
Prostřednictvím mezinárodního konkursu přijal 11. listopadu 1903 místo učitele houslí v Hudební škole Chorvatského hudebního ústavu v Záhřebu. V letech 1921-1953 byl profesorem houslí na Hudební akademii. Přednášel komorní hudbu a v letech 1942-1951 byl vedoucím houslového oddělení. I přes lákavé nabídky z Ameriky zůstal trvale věrný Záhřebu, kde si založil i rodinu. Jako houslista veřejně vystupoval do roku 1926, potom se věnoval pedagogické práci. Od roku 1953 uděluje Chorvatský pedagogický ústav cenu Václav Huml nejlepším houslistům mezi absolventy Hudební akademie. Od roku 1997 se v Záhřebu každý čtvrtý rok koná Mezinárodní houslová soutěž Václav Huml. Předsedou poslední soutěže v roce 2009 byl český houslista Josef Suk, pravnuk Antonína Dvořáka.
PŘEDPREMIÉRA MEZI KRAJANY
Záhřebská Česká beseda žije s divadlem od svého založení. Během působení na Dolci spolek úzce spolupracoval se záhřebským divadlem Teatar u gostima Relji Bašiće, nyní má blízko k divadlu Teatar Gavran, které využívá ke zkouškám besední jeviště. Divadlo Gavran založil roku 2002 herecko-spisovatelský manželský pár, Mladena a Miro Gavranovi. Pro letošní podzim připravili herci Željko Duvnjak, Ivica Jončić, Mladena Gavranová a režisér Robert Raponja komedii Pandořina skříňka, která bude mít 2. listopadu premiéru v Koncertní síni Lisinského. Jako dárek za propůjčení besedních místností předpremiéru věnovali Besedě. V sobotu 23. října ji shlédlo padesát diváků, kteří se velmi pobavili mužsko-ženskými vztahy této, jak ji ohlásili, dobromyslné komedie autora Miro Gavrana.
Miro Havran je předním chorvatským dramatikem, jehož díla jsou přeložena do pětadvaceti jazyků, také do češtiny a slovenštiny. V Besedě byl před dvěma lety pokřtěn český překlad jeho knihy Judita. Při pozdravu blahopřála Jarmila Kozáková, předsedkyně rady pro kulturu České besedy Záhřeb, autorovi k nominaci na letošní mezinárodní cenu Astrid Lindgren na veletrhu knih, který právě skončil ve Frankfurtu. Po divadle setrvali herci delší dobu v besedě s krajany. Z. Táborská/zt
