Toho, kdo si bude klást otázku, jestli premiéra byla „už“ nebo „teprve“, nechám chvilku v nejistotě a popíšu uplynulý pestrý týden rijeckých krajanů. Už pondělní večer přinesl krásný zážitek – v Chorvatském národním divadle Ivana Zajce jsme měli příležitost jako hosté divadla sledovat operu Francesca Cilèho Adriana Lecouvreur.
V úterý byl v Art kinu Croatia zahájen Týden českého filmu dílem režiséra Jiřího Vejdělky Ženy v pokušení. Při herečce Elišce Balzerové si mnozí z nás zavzpomínali na seriál Nemocnice na kraji města, ve kterém tato výborná herečka ztvárnila mladou doktorku Čeňkovou. Týden českého filmu zahájili rijecký starosta Vojko Obersnel a český velvyslanec Karel Kühnl. V k prasknutí plném kinosále byli členové České besedy Rijeka hosty města Rijeky a českého velvyslanectví. A celý týden jsme se pak pravidelně ve večerních hodinách scházeli při dalších výborných českých filmech. Byly to Kawasakiho růže, Zemský ráj to na pohled, Zoufalci, Protektor a Bathory.

Na závěr týdne jsme si naplánovali posvícenskou zábavu a divadlo (sotva se nám podařilo sladit začátek divadla s projekcí filmu, který naštěstí toho dne začínal dříve). Divadlo, které nám naši ochotníci zahráli, bylo ovšem „loňské“ – Žena policajt Joži Horáčka a Boženy Dokládalové. S touto divadelní hrou vystoupili na březnové divadelní přehlídce v Lipovci, avšak doma, v Rijece, se jim ji podařilo ukázat teprve teď, takže jsme měli opravdovou premiéru. Tím víc nás překvapili, a to velice příjemně. Hráli Josef Růžička, Libor Pokorný, Tony Řehák, Jana Radovićová, Jana Gašparovská, Daniel Gašparovski, Vedrana Valenčićová, Zdenka Blažková. Hru režíroval Libor Pokorný za pomoci celého souboru, napovídala Marie Dmejchalová, inspicientkou a duší celé hry byla Fanynka Husáková.
Divadlo o třech jednáních přizpůsobila Fanynka Husáková jak době, tak i možnostem herců a vyměřila tu pravou dobu trvání, ve které obecenstvo vydrží pozorně sledovat. Snadné to nebylo, protože hra byla napsána v roce 1933 jako fraška se zpěvy. Možnost výběru a dostupnost vhodných her je věčný problém našeho menšinového divadelního ochotnictví. Škoda, že ho nikdo neřeší, protože máme v Chorvatsku skvělé a schopné ochotníky a záviděníhodnou tradici ochotnického divadla.
Riječtí herci si i s takovým textem dovedli poradit, přizpůsobit se velkému jevišti bez opony, kulis, osvětlení a ozvučení a svými výkony si vynutili bouřlivý potlesk na otevřené scéně a to hned několikrát. Upřímné a spontánní salvy smíchu diváků jim byly nejkrásnější odměnou.
Posvícenskou zábavu zahájila pěvecká skupina Nostalgie pěknou posvícenskou písničkou za doprovodu harmoniky a pak už se stoly začaly prohýbat pod klobásami, dušeným kysaným zelím, nápoji, koláči, kávou… prostě vším, co k posvícení patří. A aby se lépe trávilo, zpívalo se a tančilo pěkně od podlahy. Zatímco my všichni jsme se bavili, ládovali, tančili a zpívali, vždy přítomné a neúnavné „hospodyně“ obsluhovaly a dávaly pozor, aby nikomu nic nechybělo. Zase jednou se ukázalo, že sál našeho Českého domu není příliš velký. Příjemný sobotní večer s námi trávili jako obvykle riječtí Slováci, dále tu byli členové Sdružení starších osob Zamet, kteří, přestože česky neumí, se zájmem sledovali divadlo a s kytičkou přišli navrhnout spolupráci. Nechyběli ani další stálí návštěvníci našich akcí – sousedé z okolí Českého domu.
V Rijece se krajané nebudou nudit ani příští týden. V Domě bude zkušebně zapnuto topení. V sobotu se rozjedeme oplatit návštěvu do Lipovlan. S. Hercegová/sh, vd

VE HŘE ÚČINKOVALI Josef Růžička, Libor Pokorný, Tony Řehák, Jana Radovićová, Jana Gašparovská, Da-niel Gašparovski, Vedrana Valenčićová, Zdenka Blažková, režíroval - Libor Pokorný za pomoci souboru, napovídala - Marie Dmejchalová, inspicientkou a duší celé hry byla Fanynka Husáková.