Někdejší redaktorka Susretů, Vlatka Banková, poblahopřála k vydání moderního časopisu velkého formátu a zavzpomínala. První číslo vyšlo jen čtyři měsíce po založení Společnosti, v červnu 1992, a do roku 1998 vyšlo dvacet sedm čísel. Velmi se tenkrát angažoval spoluredaktor, zesnulý kolega novinář Božidar Grubišić. Susreti časem přerostly charakter bulletinu. „Přispívali novináři Máňa Hribarová, Vlado Bojkić, Zdenka Táborská a Marcela Čovićová, básníci Mladen Bjažić, Jaroslav Mikšík a Zdenko Satrapa, historik Dušan Foltýn z Prahy, muzikoložka Vedrana Jurčićová, předseda záhřebské České besedy Zdeněk Procházka, baletní mistr Juraj Mofčan,“ uvedla V. Banková o předchozí etapě Susretů. Zvlášť zdůraznila přispění přítomného výtvarného umělce Ivana Antolčiće, nositele ceny za životní dílo Sdružení výtvarných umělců užitého umění Chorvatska. Na konci upřímně poblahopřála Marijanu Lipovcovi, tajemníkovi CHČS, díky kterému Susreti opět uhlídaly světlo světa.
Jeho projev přítomní sledovali se zájmem. „Susreti ožily v novém, vylepšeném rouchu na padesáti dvou stranách, bohatě ilustrované a na hladkém papíru, ale podle základní koncepce starých Susretů: jsou nejen interním zpravodajem CHČS, ale pravým chorvatsko-českým časopisem, určeným pro všechny v Chorvatsku, kteří se zajímají o Čechy, jejich dějiny, kulturu a tradici, českou menšinu a další rozvoj chorvatsko-českých vztahů.“
Marijan Lipovac s hrdostí řekl, že jde pravděpodobně o jedinou společnost přátelství v Chorvatsku, která má svůj časopis a webovou stránku. „Věřím, že to české velvyslanectví dovede ocenit, protože je to časopis, který jejich stát v Chorvatsku propaguje v chorvatštině, aniž by šlo o pouhou propagandu či placenou reklamu. Podobě i česká menšina, jejíž spolky informují o své činnosti česky ve zpravodajích a ty zůstávají nedostupné většině občanů Chorvatska. Susreti tuto mezeru vyplní a budou informačním servisem české menšiny v chorvatském jazyce, a proto zveme instituce české menšiny, aby se k nám přidaly v přípravě dalšího čísla Susretů.“
Časopis vyšel díky donaci Ministerstva zahraničí a evropských integrací RCH. Vzhledem k tomu, že se v něm ve větším rozsahu představuje Česká republika, obzvlášť její dějiny a kultura, skutečnost, že ho finančně podpořila chorvatská diplomacie, považuje za důkaz dobrých bilaterálních vztahů. Hlavním redaktorem časopisu Sisreti je M. Lipovac, jinak novinář deníku Vjesnik, dalšími členy jsou: Vlatka Banková, Dubravko Dosegović, Zvonimir Kotarac, Miroslav Křepela, Marijan Machal a Zvonimir Maštrović. Autorem grafického řešení je Krešimir Paherník a lektorkou Ivona Mamićová.
Vydání Susretů bylo začátkem příprav k oslavě jubilea, dvacátého výročí založení společnosti (22. února 1992). V plánech společnosti je řada mezinárodních akcí. První z nich je postavení pomníku na počest Marie a Stjepana Radićových na místě, kde se roku 1898 oddali, v kostele sv. Norberta v pražských Střešovicích, nedaleko chorvatského velvyslanectví.
Slavnost svým zpěvem znásobil mužský pěvecký sbor České besedy Záhřebského županství z Dubravy. Z. Táborská/zt