„Všechno, co jsme žádali, vláda schválila,“ sdělil A. Tolnauer. Nejdůležitější je rozhodnutí, že národnostní menšiny mají právo se proporčně zapojit do celkového počtu sčítačích komisařů. K tomu účelu vláda vypracovala soupis všech 573 obcí a měst v Chorvatsku, a uvedla, kolik popisovatelů mohou být příslušníci menšin. Navíc vydala pokyny, jak vyplňovat formuláře, kde se ukládá, že popisovatel musí zapsat přesně to, co interviewovaný občan sdělí.
Kulatý stůl pořádaly záhřebská Beseda a Rada, aby vysvětlily, co je vlastně sčítání lidu, co to znamená pro menšinu a proč je důležité, aby se krajané k české národnosti hlásili. Vytiskli i leták, na kterém upozorňují na trend ubývání příslušníků menšiny a uvádějí užitečné informace týkající se voleb a soupisu voličů. Postarali se o to, aby se u stolu sešla pozoruhodná jména z tohoto oboru. Byl tam i univerzitní profesor a poradce prezidenta Josipoviće Siniša Tatalović, který řekl, že se ve společnosti musí vytvořit podmínky, aby se lidé nebáli hlásit k menšině. „Je důležité zachovat počet příslušníků menšin na dosavadní úrovni, nebo ho podle možnosti zvýšit, protože to prospěje i Chorvatsku při vstupu do Evropské unie,“ dodal. Poslankyně za českou a slovenskou menšinu Zdenka Čuchnilová připomněla legislativu, která umožňuje uplatňování práv, předsedkyně Svazu Čechů Lenka Janotová vyzvala krajany, aby se neptali „co menšinová komunita udělala pro něj, ba naopak, co udělali oni pro menšinu,“ a ať se hlásí k české národnosti. Předseda Koordinace českých rad a představitelů Josef Herout také vyzval krajany, aby se při sčítání lidu vyjádřili jako Češi.
Ze strany organizátorů se shromáždění zúčastnili předseda Rady Adolf Tomek, předseda besedního výboru Jaromil Kubíček, místopředseda správního výboru Besedy Jiří Bahník a místopředsedkyně Rady Jarmila Kozáková, kteří představili činnost Besedy a Rady. Mezi návštěvníky bylo vidět mimo jiné i náměstka českého velvyslance Josefa Zrzaveckého a předsedu menšinové rady města Daruvaru Damira Malinu.
Přednášející odpověděli na řadu otázek návštěvníků. Všem byla navíc rozdělena poslední Jednota s výzvou ke sčítání lidu a letákem, který vysvětluje, proč by se krajané měli hlásit k české menšině. Tímto byl cíl této akce a krajanského vedení před sčítáním lidu úplně splněn. Účel kulatého stolu, a jeho smysl však nejlépe definovala jedna z účastnic debaty, která se rozvinula po úvodních přednáškách: „Není nás tady mnoho, ale každý z nás zná alespoň jednu krajanskou rodinu, která se nehlásí k české národnosti. Odnesme jim tento krásný leták a přesvědčme je, proč by se měli vyjádřit jako Češi.“ M. Pejić/mp
ČEŠI V ZÁHŘEBU
„V roce 1991 se na sčítání lidu k české národnosti hlásilo 973 občané města Záhřebu, na posledním sčítání před deseti lety klesl počet Čechů na 813, totiž o sto šedesát osob,“ řekl úvodem moderátor shromáždění, místopředseda správního výboru záhřebské Besedy Jiří Bahník. Dodal, že kulturně osvětová činnost české komunity přesto v hlavním městě kvete a pokračuje. Kdyby ale snižování počtu příslušníků menšiny pokračovalo tímto tempem, hrozí nebezpečí, že počet Čechů v Záhřebu klesne pod pět set příslušníků, a tím pádem ztratí právo volit menšinovou radu. V tom případě by mohlo mít jen představitele české menšiny. Proto je prvním cílem akce zajistit, aby se k české menšině hlásilo alespoň pět set Záhřebanů.