Křest knihy Mezurač bývalého novináře Jednoty Karla Bláhy proběhl na počest loňského 90. výročí založení mezuračské Besedy. Ředitelka Jednoty Libuše Stráníková úvodem připomněla, že jde o čtvrtý svazek edice Svědedectví, a že je to po monografii Dežanovce a starších knihách o Zdencích, Končenicích a Brestově další monografie krajanské osady. „Monografie je drahocenným dokumentem a bude základem budoucích výzkumů dějin Mezurače,“ zdůraznil redaktor Mato Pejić. V knize Mezurač – Příspěvek k poznávání dějin osady na 128 stránkách najdete údaje od středověku, přes usazování Čechů a Slováků na tomto území, založení Československé besedy a činnost české doplňovací školy až k poválečné obnově a činnosti spolků v nejnovější době. V příloze je kapitola věnovaná činnosti Matice slovenské z pera předsedy spolku Jozefa Jozefčíka, jakož i osmistránková barevná příloha.
Předsedové České besedy Velibor Potužák a Matice slovenské Jozef Jozefčík vyjádřili na křtu knihy velkou radost, stejně jako všichni hosté z Mezuračska, že k jejímu vydání došlo: „Tato kniha je pro nás něčím velkým. Pracovalo se na ní od roku 1992,“ prohlásil jednatel Besedy Mezurač Josef Šoufek. Historik Václav Herout podotkl, že kdyby bylo více takových osobností jako je Karel Bláha, kteří píší o osadách, odkud pocházejí členové jejich rodiny, bylo by to pro naši menšinu přínosné. Pochválil autorovu činnost a dodal, že jeho práce se dočká ocenění až někdy v budoucnu. Vydání pěti set kusů monografie finančně podpořila Rada pro národnostní menšiny Chorvatska.Monografie bude představená i v prostředí, o kterém se v ní píše. Mezuračská promoce proběhnev Národním doměv pátek 3. června. A. Raisová /ar
ÚDAJE SBÍRAL DVACET LET
Zajímavé je, že cílem autora, který má za sebou už několik vydaných knih – monografii o Dežanovci, knihu povídek a tři sbírky básní, byla vesnice, z níž pochází jeho manželka Vlasta.
„Údaje pro monografii jsem vyhledával v sisackém archivu, ve starých novinách, ročenkách, kalendářích, navštívil jsem řadu rodin... Nebylo to lehké. Trvalo to dlouho, ale vyplatilo se to. Ani jsem netušil, co všechno odhalím. Materiály a údaje sbírám skoro dvacet let. Jediné, co se mi nepodařilo sehnat, byla kronika doplňovací školy, která se nakonec přece jen objevila,“ řekl o svém díle Karel Bláha a svěřil se s plány: „Kromě sbírky povídek bych v budoucnu rád vydal další sbírku básní. Připravil jsem i údaje pro budoucí monografii Jednoty.“