Situace je, jedním slovem, špatná. Přestože Chorvatsko podepsalo nadnárodní dokument, který zavazuje státy, aby menšinám umožnily přístup k médiím, i přestože existují kvalitní domácí zákony, o menšinách se píše jen pokud mají nějaké problémy. „Na stadionech a na koncertech často slyšíme nenávistné projevy, na které se nereaguje, neexistuje cit pro menšinové záležitosti, a Chorvatská televize přes zákonnou povinnost stále ještě nevysílá pořady v menšinových jazycích,“ řekl přednosta vládního úřadu Branko Sočanac.
Předseda Rady pro národnostní menšiny Aleksandar Tolnauer zdůraznil, že se Rada od začátků svého působení snaží přivést tuto otázku do fokusu zájmu veřejnosti a dodal, že tištěná média, která vydávají menšinové instituce – finanční prostředky na ně Rada zajišťuje ze státního rozpočtu - zcela plní svou funkci. „Když jde o komerční televize a noviny, na ně nemáme žádný vliv, protože jsou to podniky soukromé, a nemají povinnost psát o menšinách. Ale jde o to, že to nedělá ani veřejný informační servis - Chorvatská rádio televize.“ Sdělil, že multinacionální magazín Prizma měl být jen dočasnou relací, ale trvá málem už dvě desetiletí. Relace Menšinový mozaik je krokem kupředu, avšak nedostatečným. „Pravidelně sledujeme menšinové relace v televizi, a spočítali jsme, že jen jedno a půl procenta celkového programu připadá na otázky národnostních menšin, ale mělo by jim patřit sedm a půl procenta, kolik je příslušníků národnostních menšin v celkovém počtu obyvatelstva.“
Poslankyně za českou a slovenskou menšinu Zdenka Čuchnilová připomněla, že státní televize musí podle listiny o regionálních jazycích Rady Evropy vysílat zvláštní pořady v šesti jazycích – v italštině, maďarštině, češtině, slovenštině, ukrajinštině a srbštině a dodala, že problémy se projevují i pokud jde o relace v rádiu v prostředích, ve kterých nejsou oblastní střediska Chorvatského rádia. Takovým příkladem je český pořad Radia Daruvar, který má stále problémy s financováním.
Mnohé konkrétní údaje prezentovali také ostatní přednašeči semináře v Opatiji – profesoři Siniša Tatalović a Igor Kanižaj a místopředseda Vlády Slobodan Uzelac: všichni usoudili totéž – s menšinovými médii můžeme být spokojení, většinovými ne. Jedním ze způsobů, jak tento stav zlepšit, je senzibilizovat většinu pro problémy národnostních menšin. O to se pokouší také televizní klip, který se promítá i v programu Chorvatské televize. Jde o kampaň pojmenovanou Dost!, která má za cíl překonat předsudky k etnickým skupinám, zvlášť k Romům. M. Pejić/mp

NORMA A PRAXE PO RŮZNÝCH KOLEJÍCH
Stejně jako v mnoha jiných oblastech, také v oblasti uskutečňování práv národnostních menšin panuje pravidlo, že jsou norma a praxe na různých kolejích. Zatímco je norma určená zákonem na velmi vysoké úrovni, při uplatňování práv se menšiny potýkají s velkými problémy. Zřejmý pokrok dosáhly menšinové rady a představitelé, kteří působí od roku 2003. Menšiny mohou mít své představitele v obecních a městských zastupitelských tělesech, díky Radě pro menšiny zajištěné financování kulturní činnosti, ale přesto se na stránky novin a na televizní obrazovku, nebo do rozhlasových relací dostávají stejně těžce, jako i dříve.

Co nového v menšinovém informování
V TELEVIZI POKROK, V RÁDIU STATUS QUO
Protože se nedávného semináře na téma Menšiny a média nezúčastnili představitelé Chorvatského rádia a televize a vlády Republiky Chorvatska, jednalo se o těchto záležitostech polovinou května v Záhřebu. Na schůzce o televizních a rozhlasových pořadech v jazycích národnostních menšin se sešli místopředseda vlády Slobodan Uzelac, představitelé Rady pro národnostní menšiny, představitelé Agentury pro elektronická média a veřejné televize a rádia, vlastně Chorvatské radio televize.
„Chorvatská televize už začala vysílat podle letního programového schéma. Až začne podzimní program, měly by se konečně začít vysílat patnáctiminutové relace pro jednotlivé menšiny, něco podobného tomu, co bylo navrženo před třemi lety,“ řekla nám poslankyně za českou a slovenskou menšinu Zdenka Čuchnilová a dodala: „Doufám, že konečně budeme mít menšinové kroniky, a budeme přesně vědět, kdy se v televizi bude slyšet český jazyk.“
Nejnovější slib předáků veřejného televizního servisu vzbuzuje naděje, že menšinové kroniky vbrzku budou součástí programu, ale když jde o rozhlasové relace, situace je mnohem složitější. „Všechny menšiny nemají stejný zájem, protože je většina spokojená. Domluvilo se ale, že se co nejdřív sejde celá agentura pro elektronická média s Radou pro národnostní menšiny, aby se ještě jednou projednala nejen nespokojenost menšin, ale aby se rovněž upřesnila kritéria financování menšinových pořadů.“ Doposud se stávalo, že se o těchto prostředcích, které rozděluje Fond pro rozvoj pluralismu prostřednictvím Agentury pro elektronická média, nevědělo, kdo kolik dostal, jakým způsobem a pro jaký programový obsah. „Ještě méně se vidělo, které menšinové pořady dostávaly finanční podporu. Není jedno vysílat pořad o menšinách v chorvatštině, nebo v menšinovém jazyce. Relace v jazycích národnostních menšin musí být více hodnocené, protože je jejich příprava náročnější.“
Výsledky jednání je možno očekávat do měsíce. Do debaty by se mělo zapojit i ministerstvo kultury. Menšinoví poslanci žádali od ministerstva přesné vysvětlení jednotlivých paragrafů zákona, což by usnadnilo schvalování kritérií na financování menšinových relací. M. Pejić