Odezva dokonce sto dvou delegátů z Českých besed z celého Chorvatska a jejich živé zapojování do čtyřhodinové debaty svědčí o tom, že krajané považují zastřešující menšinovou instituci za velmi důležitou a závažnou.
„Českou kulturu vnímáme jako vlastní, v ní jsme se narodili, byli vychováni a s ní žijeme. Prezentujeme ji jako naši, vlastní, stále živou, nejen jako kulturu svých předků. Českou kulturou a českým jazykem dokazujeme, že patříme k českému národu. Více než dvoustaletou přítomností zde, prací a odhodlaností stavět a bránit svou vlast, dokazujeme, že jsme uvědomělí obyvatelé Chorvatska. Z té pozice se snažíme různými způsoby navazovat a podporovat styky a spolupráci dvou zemí,“ řekla předsedkyně L. Janotová ve své zprávě. Dodala, že celková kulturně osvětová činnost byla rozmanitá a úspěšná a že byl stanovený plán na úrovni Svazu splněn. Přestože se v Daruvaru pořádaly celomenšinové dožínky, neklesl počet a kvalita ostatních kulturních akcí, přehlídek a slavností. Je to výsledek statisíců hodin dobrovolné práce členů Českých besed a zaměstnanců krajanských institucí.

SCHVÁLENY ZMĚNY STANOV
Od letošní valné hromady má Svaz Čechů nové stanovy. Nejvyšší normativní akt zastřešující instituce české menšiny byl po šesti letech změněn. Změnám předcházela široká a demokratická veřejná debata ve všech spolcích. Jak zpravil Jaroslav Vojta, místopředseda Svazu a předseda komise pro změny Stanov, text se mění na mnoha místech, ale většinou jde o drobné korekce, kterými se jednotlivá ustanovení slaďují s novými zákonnými normami. Podstatnou změnu však prodělal článek o způsobu volení předsednictva. Připomínky a návrhy přišly z devíti Českých besed, z toho sedm žádalo, aby se do předsednictva volil představitel každé členky Svazu, totiž všech třiceti Besed, mateřských a základních škol a Jednoty. Tím pádem přestává potřeba mít členskou radu, takže bylo navrženo, aby se toto poradní těleso zrušilo. Dále se bude volit výkonný výbor. Novinkou je i další odborná rada Svazu – rada pro hospodářské otázky a řízení majetkem. Takovému návrhu se vzepřel Josef Valenta, který řekl, že je dosavadní způsob voleb vysoce demokratický, a do předsednictva se dostává ten, kdo má u členů shromáždění největší důvěru, „koho většina zná pro jeho aktivitu.“
Vyvolalo to obsáhlou debatu, uváděly se argumenty pro a proti, na konci rozhodlo hlasování. Velkou většinou hlasů byl schválen návrh komise a předsednictva, což znamená, že v budoucnu bude mít v nejvyšším tělese každá Beseda představitele. Tato změna bude platit od příští valné hromady Svazu.

Dožínky byly velkolepé, bohaté, velmi navštívené; konaly se pod záštitou prezidenta Ivo Josipoviće. Ne méně velkolepé a kvalitní byly také Zpěvanky, přehlídka dechových hudeb, setkání doprovodných hudebních skupin, karavany přátelství, setkání při písničce, dny české kultury, prezentace publikací, Naše jaro, přehlídka dětských českých písní, školní kulturní programy... Většina akcí nemá soutěžní charakter. Divadelní přehlídka, na které se hodnotí výkon skupin, svědčí, že krajanské divadlo má nejen bohatou tradici, ale i vysokou úroveň. Už pravidelně se nejlepší hra krajanské přehlídky hraje na statním festivalu chorvatského ochotnického divadla, loni dokonce dvě. Divadelní skupina dolanské Besedy, která už několikrát na festivalu získala různé ceny, letos uvedla nejlepší divadlo a Světluška Prokopićová je nejlepší režisérkou. „To je důkaz, že se máme víc spoléhat na vlastní síly, protože v našich řadách máme talentované osoby.“
Celkovou činností svých členek Svaz ospravedlňuje finanční prostředky, které dostává ze státního rozpočtu prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny a z jiných zdrojů. Finanční podpora nechyběla, přestože se kvůli světové recesi pípy všude pomalu uzavírají. Konaly se tradiční učitelské semináře, jazykové kursy, spolky se zúčastnily krajanského festivalu, vyměňovaly se návštěvy. Ve výchovně-vzdělávacích institucích pracuje kolem osmdesáti osvětových pracovníků a různými modely školství je zachyceno kolem deseti procent krajanské populace. Významnou pomoc poskytuje Česká republika vysíláním učitelů, kteří pomáhají nejen školám, ale i spolkům.

KOLIK PENĚZ A OD KOHO
Hlavním zdrojem finančních prostředků na kulturně osvětovou činnost menšiny je státní rozpočet, vlastně Rada pro národnostní menšiny RCH, která dala přes 1,8 miliónu kun. Celkový obnos prostředků byl ale o půl miliónu vyšší, totiž dva milióny tři sta tisíc kun. K spolufinancování bohaté menšinové aktivity přispěly také ministerstvo školství RCH, ministerstvo zahraničí České republiky, poslankyně za českou a slovenskou menšinu Zdenka Čuchnilová, ale i chorvatské ministerstvo turismu, turistická pospolitost, město, županství, jednotlivé instituce a podniky. Drahocennou finanční pomoc pravidelně poskytuje Československý ústav zahraniční, který folklorní soubory a dechové orchestry opatřuje obuví a nástroji. Loňské příjmy byly vyšší než obvykle i kvůli tomu, že se pořádaly dožínky, na které přispěli mnozí sponzoři a donátoři. Zároveň je to cesta, kterou musí menšinové instituce zajišťovat materiální podporu i v budoucnu.

Letos Svaz Čechů oslavuje své devadesátiny, a přestože během devíti desetiletí působení měl několik přelomných období a prodělal několik politických tlaků, zůstal jednotný, nezávislý a vždy důstojně působil ve prospěch české menšiny,“ řekla L. Janotová. Oslavy se konají pod patronátem chorvatského prezidenta, což jí i Svazu dodává na důležitosti a hodnotě.
„Nedávno jsem v Slavonském Brodě řekla, že práce v Besedě je záležitostí srdce, nyní dodávám, že je nutná také i trocha rozumu. V činnosti Svazu musíme poslouchat srdce i rozum, protože je na Svazu velká odpovědnost za budoucnost české menšiny v Chorvatsku,“ řekla předsedkyně L. Janotová. Dodala, že se podmínky pro činnost Besed mění, protože většina má upravené domy, ale mění se i způsob chování. Spolky si totiž musí na údržbu domů vydělat samy pronajímáním prostoru a získáváním sponzorských příspěvků. Připomněla i nedávné sčítání lidu, jehož výsledky ještě čekáme, a nadcházející menšinové a parlamentní volby. „Vše ovlivní naši budoucnost. Ta bude taková, jakou si sami určíme, které snahy podpoříme, čemu v menšinovém životě dáme přednost. Vždycky jsme to my, kteří rozhodujeme.“ M. Pejić, L. Stráníková, A-M. Štrumlová-Tučková/mp

 ČESKÁ MENŠINA V FUEN
Mezi mnoha hosty valné hromady Svazu Čechů byl také starosta města Daruvaru Dalibor Rohlík, osvětová poradkyně pro české školy Jitka Staňová Brdarová, ředitelky Jednoty, českých mateřských a základních škol, představitelé českých menšinových rad a představitelé české menšiny z obcí, měst a županství. Předsedkyně Leonora Janotová zvlášť uvítala nově založenou Besedu Hrubečné Pole a Besedu Holubňák, která obnovila činnost. Telegramem svou nepřítomnost omluvila poslankyně za českou a slovenskou menšinu Zdenka Čuchnilová, která se v Rakousku spolu s předsedy daruvarské menšinové rady a koordinace Damirem Malinou a Josefem Heroutem zúčastnila kongresu Federální unie evropských menšin FUEN. Právě na tomto shromáždění se česká menšina v Chorvatsku, vlastně Rada české menšiny Bjelovarsko-bilogorského županství, oficiálně stala členkou této významné instituce, o čemž obsáhleji zpravíme v příštím čísle.

Z ČINNOSTI RAD SVAZU ČECHŮ
Úkolem rady pro hudební a taneční činnost je podporovat všechny skupiny, které se zabývají hudbou, zpěvem a tancem, zdůraznil předseda rady Jaroslav Klubíčko. Rada letos zorganizovala taneční seminář, který se konal během čtyř dubnových víkendů. Zúčastnili se ho představitelé devíti tanečních skupin. Dodal, že se rada bude snažit vyhovět všem požadavkům Besed a že hodně mohou pomoci i vlastní síly. Upozornil na důležitost tanečního semináře v České republice, kterého se zúčastní patnáct tanečníků. Seminář vede choreograf Míla Brtník, který také letos přijede do Chorvatska poučovat naše tanečníky. Informoval, že Československý ústav zahraniční pořídil pro Besedy hudební nástroje, a že část nástrojů je už ve Svazu.

Školní rada zavedla v tomto roce několik novinek, informovala předsedkyně Ludmila Bláhová. Velmi úspěšná byla zimní škola tvořivé dramatiky, kterou rada plánuje zorganizovat také v příštím roce. Další novinkou je soutěž o nejlepší literární práci v rámci Našeho jara. V září si školáci připomenou sté výročí narození Jaroslava Seiferta. Učitelé letos úspěšně absolvovali seminář v Boskovicích a žáci sedmých tříd také letos pojedou na poznávací zájezd do České republiky.

Divadelní přehlídky v Lipovci se zúčastnilo šestnáct divadelních skupin, které sehrály třináct představení, připomněla předsedkyně divadelní rady Světluška ProkopicováProkopićová. Pokrok byl znát hlavně na těch divadelních skupinách, které přijaly nabídnutou pomoc divadelní rady. Doposud nezaznamenaný úspěch měla na státním Festivalu chorvatských divadelních amatérů ve Stari Gradu na Hvaru hra Cesta do Ameriky dolanské divadelní skupiny: získala cenu nejlepší představení festivalu a za nejlepší režii a nominována byla ještě na tři další ceny. (Po těchto slovech se sálem prolomil dlouhý potlesk.)
Divadelní rada apeluje na Besedy, aby divadelníkům umožnily hostování. Má v plánu pořádat divadelní seminář, dokončit uspořádání divadelní knihovny a je ochotna pomoci jednotlivým Besedám.

Práce historické rady se prolíná s vydavatelskou, řekl předseda historické rady Věnceslav Herout. Tato rada má dlouholetý plán, protože se kniha nemůže napsat za jeden rok. Je třeba několika let na shromažďování dokumentů a sepisování dějin. Vyzval Besedy, které k tomu mají vlastní síly, aby zaznamenaly dějiny svého spolku. Historická rada jim v tom odborně pomůže. Letos má vyjít kniha o škole v Ivanově Sele. Dodal, že je nutné připravit obsáhlou studii o dějinách českého školství v Chorvatsku. „Všechno se musí včas zaznamenat. Co není zapsáno, jako by se nestalo,“ dodal.
Předsedkyně vydavatelské rady Libuše Stráníková sdělila, že v letošním roce vyjde román Rudy Turka Jako potoky tekou k řece, dějiny České školy v Ivanově Sele a kniha Mé české kořeny.
Plán vydavatelské rady je zároveň vydavatelským plánem Jednoty a proto pokračovala s informací o Jednotě, která vychází už šedesát pět let. Během té doby se v redakci a administraci vystřídalo na šedesát lidí, v knihovničce Jaro vyšlo třicet titulů a příloha Jednoty Studnice vychází už padesát let. Stejně tolik let existuje Knihovna krajanské tvorby, ve které doposud vyšlo 27 titulů. Potěšující je, že pro Přehled lze pořád získat dost kvalitních rukopisů. Poděkovala všem spolupracovníkům z Besed.

Lenka Lalićová podala zprávu o činnosti rady pro informování. Rada sehrála důležitou roli při propagování dožínek, připravila propagační materiál o české menšině na Daruvarsku. Podílela se na přípravách pro sčítání lidu. V plánu práce má aktualizaci webové stránky Svazu, propagovat příští dožínky a oslavu 90. výročí Svazu, spolupracovat a informovat média o dalších aktivitách. Jedním z úkolů je umožnit vzdělávaní novinářů z krajanského prostředí.

DISKUSNÍ PŘÍSPĚVKY
Jaroslav Vozáb poděkoval všem, kteří svou činností přispívají k tomu, že Svaz Čechů v Chorvatsku působí tak úspěšně. Připomněl úspěch režisérky Světlušky Prokopićové a její divadelní skupiny, folklorní seminář, vedený Željkou Zadrovou, Jitkou Janotovou Doležalovou a Tomislavem Doležalem, pochválil Jednotu a český pořad Radia Daruvar, organizaci dožínek… „Budeme se modlit, aby se nám i dále vedlo tak dobře,“ uzavřel.
Předseda České besedy Záhřeb Jiří Bahník začal blahopřáním nově založené Besedě v Hrubečném Poli, obnovené Besedě v Holubňáku, virovitické Besedě, která dokončuje adaptaci domu, dolanské Besedě za úspěch na festivalu divadelních amatérů. Připomněl i úspěchy záhřebského spolků – ceny získané na Krajanském festivalu v Praze, péči o výuku češtiny a snahu zajistit výuku pro středoškoláky… Připomněl ale, že by se menšinová komunita mohla zorganizovat ještě lépe, zejména když jde o semináře. „Letošní rok je velmi dynamický,“ řekl. „Proběhlo sčítání lidu a volby do menšinových rad, čekají nás parlamentní volby, oslava výročí Svazu a otevření se Evropě. Na multikulturní Chorvatsko se musíme organizačně připravit a čerpat ze zkušeností České republiky.“
Na potřebu připravit se na nový způsob financování z evropských fondů upozornil také Josef Valenta z Daruvaru. „Vypracování projektů je složité a málokterá Beseda je toho schopna. Stejně složité je hodnocení projektu po jeho realizaci. Svaz by měl navázat spolupráci s agencí, která se zabývá psaním projektů.“ Upozornil také na neaktuální webové stránky Svazu Čechů, na kterých jsou poslední zprávy z roku 2009.
Starosta města Daruvaru Dalibor Rohlík poděkoval Svazu i všem Besedám, se kterými město spolupracuje. Požádal Svaz, aby pomohl vyřešit problém českého vysílání, na které Radio Daruvar ani město nemají peníze. „Český pořad je daruvarský brend, má své posluchače, ale prostředky na něj nejsou zajištěny. O pomoc žádáme nejen Svaz, ale i menšinové rady a poslankyni,“ řekl, a vyjádřil přání, aby se dožínky v Daruvaru pořádaly každý rok. O pomoc na projekty České besedy Záhřebského županství požádal její předseda František Vondráček. Jde o projekty, do kterých je zapojena také Společnost chorvatsko-českého přátelství, a týká se osobnosti a díla Stjepana Radiće a biskupa Ducha jak v Chorvatsku, tak také v České republice.
Nad účastí besedních hudebních souborů na přehlídce malých hudebních skupin se zamyslel Mirko Knížek, předseda České besedy obce Lipovlany. Je jich šestnáct, ale na přehlídce vystoupí jen šest. Vyjádřil dále nespokojenost s médii, které nejeví o činnost Besed pozornost, jakou si zaslouží. Vyzval Besedy k účasti na Lipovlanských setkáních, jejichž spoluorganizátorkou je také místní Beseda.