Češi z Chorvatska se zúčastňují činnosti ve velké rodině evropských národností už čtyři roky, cestují na semináře a kongresy, dokonce byli loni v říjnu hostiteli semináře na téma menšinových médií, který se konal v Daruvaru. „Kontakty s FUEN navázala Koordinace menšinových rad a představitelů, která se kandidovala na členství, ale se kvůli organizačním záležitostem členkou stala Rada české menšiny Bjelovarsko-bilogorského županství,“ řekl nám předseda Rady a Koordinace Josef Herout, který se kongresu v Rakousku zúčastnil spolu s poslankyní za českou a slovenskou menšinu Zdenkou Čuchnilovou,a předsedou daruvarské městské rady Damirem Malinou. Spolu představili podmínky, ve kterých žije a pracuje česká komunita, poskytli historické údaje, popsali aktuální situaci, seznámili s organizovaností, kulturně-osvětovou činností, informováním, vydavatelstvím a menšinovou samosprávou.
Na stejném shromáždění se členkou FUEN stala další národnostní menšina z Chorvatska – Podunajští Švábové, a už několik let ve sdružení působí Srbové, totiž Srbská národní rada. Hostitelem kongresu byl Chorvatský kulturní spolek, v čele s předsedkyní Zlatkou Gielerovou, která s předsedou FUEN Hansem Heinrichem Hansenem uvítala kolem sto osmdesát hostů z dvaceti evropských zemí. Byli tam kromě jiných i Valentin Inzko, vysoký představitel Evropské unie za Bosnu a Hercegovinu, Terezija Stoišićová, prokurátorka pro Rakousko, Stefan Oeter, předseda výboru odborníků pro Listinu o evropských jazycích a Gerhard Steier, předseda burgenlandského oblastního parlamentu.
Ve středu pozornosti účastníků kongresu byli tentokrát Romové, jejich postavení v Evropě a problémy s kterýma se setkávají. Romů je v Evropě deset až dvanáct milionů, a jsou jednou z největších národnostních menšin, největší z těch, které nemají svou zemi původu. Přesto jsou v některých státech pronásledováni a diskriminováni.

Kongres schválil celkem sedm rezolucí týkajících se záležitostí národnostních menšin, a byl velice zajímavý a úspěšný, řekli nám představitelé české menšiny. „Dojmy jsou velice příznivé ohledně organizace, která byla na vysoké úrovni, což jsme od burgenlandských Chorvatů mohli i čekat,“ sdělil Josef Herout. „Zvlášť dojemná byla mírná, tolerantní atmosféra, ve které se jednalo. Velice zajímavá pro nás byla situace ohledně dvojjazyčnosti, kterou žádají Chorvaté v rakouském Burgenlandu, což nám připomnělo problémy, které jsme měli na Daruvarsku. Měli jsme příležitost vidět jejich kulturně osvětovou činnost, jednak v samém Eisenstadtu, jednak na venkově, a usoudili jsme, že mají bohatou aktivitu a velký počet spolků, organizovaných podobně jako naše Besedy.“
„Co bude pro nás znamenat členství ve FUEN? Především je to velká zkušenost rozšíření poznatků o problémech menšin v celé Evropě. Obyčejně je naše poznání menšin omezeno na menšinu svou a sousední na území regionu, zatímco FUEN, který zahrnuje činnost dokonce šestaosmdesáti menšin, nabízí v tomto směru ohromné možnosti.“ „V neposlední řadě, styky s jinými menšinami a činnost v rámci FUEN umožňuje využívat finanční prostředky z evropských fondů, dokonce i na pořádání dožínek,“ říká předseda rady české menšiny města Daruvaru Damir Malina a dodává, že FUEN financuje Evropská unie. Organizace loňského semináře v Daruvaru nestála českou menšinu nic, a účast představitelů české menšiny na kongresech a seminářích v zahraničí rovněž v celku hradí FUEN . M. Pejić/D. Malina