Přestože jinde mají české organizace delší tradici, Češi v Záhřebském županství získali první monografii – knihu Fráni Vondráčka Češi a Moravané v Záhřebském županství. Bohatě ilustrovanou publikaci vydalo Záhřebské županství. Veřejnosti byla představena 6. června v Zaprešići na Vysoké obchodní škole Baltazar Adam Krčelić. Autor knihy je předsedou České besedy Záhřebského županství a dílo o historii českého vlivu na území záhřebského prstenu vyšlo bezprostředně před druhým výročím založení tohoto sdružení. Je to obrovský počin, jestliže víme, že do roku 2009 mnozí nevěděli, že zde žijí také Češi.
Při křtu knihy kromě autora mluvil i předseda shromáždění Záhřebského županství Damir Mikuljan, který byl redaktorem knihy, což svědčí o pozornosti, kterou tato instituce věnuje menšinám. Připomněl, že idea vydat knihu vznikla před několika lety, když županství vydalo dílo o Moravských Chorvatech téhož autora. Zástupce župana Záhřebského županství Rudolf Vujević jménem vydavatele vyzdvihl důležitost knihy pro budoucí generace. Dílo podrobněji rozebíral předseda Chorvatsko-českého spolku, historik a novinář Marijan Lipovac. Zajímavý a čtivý text na 144 stránkách, bohatě doplněný ilustracemi, vede čtenáře o několik století do minulosti, kdy byli Češi jen náhodnými obyvateli. V 18. a 19. století se sem stěhovali ve větší míře. Současní Češi se snaží ubránit se asimilaci a zachovat svou kulturu, tradici a vzpomínky. Dílo Fráni Vondráčka je pravou písemnou památkou nejen pro současné Čechy v Záhřebském županství, ale i pro ty, kteří mají české kořeny. Kniha je dokumentem jejich historie a současnosti a pravou pokladnicí dodnes zachovaných vzpomínek.
Jako vynikající znalec vztahů Chorvatů a Čechů, nepovažuje F. Vondráček Čechy v Záhřebském županství za izolovanou skupinu, ale je dává do kontextu celkových chorvatsko-českých vztahů. Kniha proto bude nepostradatelnou literaturou pro všechny badatele. Lépe pochopí, co během staletí spojovalo Chorvaty a Čechy, národy, které nemají společnou hranici, ale mezi nimiž existuje nepřerušené spojení. Češi jsou malým, ale významným mostem, který spojuje Chorvatsko a Českou republiku, zvlášť oblast Moravy. Moravská část v identitě současné české menšiny je zdůrazněna i v názvu.
Česká přítomnost na území Záhřebského županství je zaznamenána už kolem roku 1094. Týká se prvního záhřebského biskupa Čecha Ducha, který získal Dubravu, místo, jež se později stalo domovem mnoha jeho krajanů. Vondráčkovi se podařilo vyhledat česká příjmení v jednotlivých částech županství a alespoň částečně zrekonstruovat minulost těchto rodin, přičemž mu pomohlo množství fotografií z rodinných alb a archivů. Jedním z cílů knihy je vyvolat pocit hrdosti u všech, kteří mají alespoň částečný český původ, a všechny ostatní povzbudit, aby ještě více milovali a seznámili se s Českou republikou, její kulturou, jazykem, dějinami, památkami, ale především s lidmi, kteří jsou nám tak blízcí, přestože nás dělí stovky kilometrů. Marijan Lipovac/ml

DUBRAVA - BISKUPU DUCHOVI BUDE POSTAVEN POMNÍK
Ve farním kostele svaté Markéty (Margarety) v Dubravě přednášel předseda Chorvatsko-české společnosti Marijan Lipovac 11. června o biskupu Duchovi. Měl z čeho vycházet, je totiž autorem knihy Biskup Duch, kterou v roce 2006 vydala Chorvatsko-česká společnost a Rada české menšiny města Záhřebu. Přednášky se jménem bjelovarsko-bilogorského biskupa Vjekoslava Huzjaka zúčastnil hlavní vikář biskupství Stjepan Ptiček, který podpořil myšlenku o vybudování památníku biskupa Ducha v Dubravě.
O prvním záhřebském biskupovi se toho s jistotou ví velmi málo. Uherský král Ladislav ho kolem roku 1094 jmenoval pastýřem nově založeného biskupství se sídlem v Záhřebu. Podle některých historiků byl Duch mnichem v hlaholském klášteře v Sázavě u Prahy, jehož mniši byli roku 1056 vyhnáni do Uherska. Další uvádějí, že byl farářem latinského obřadu z břevnovského kláštera benediktýnů v Praze. Král Ladislav a jeho předchůdci totiž s tímto klášterem udržovali styky. Břevnovský klášter i kostel v Dubravě jsou zasvěceny svaté Markétě. Je možné, že právě Duch dal na počest ochránkyně svého kláštera na svém majetku vystavět kostel, který se ale poprvé připomíná až roku 1269. Biskup Duch se zasloužil o zahájení stavby katedrály, a je zřejmé, že jde o jednu z nejvýznamnějších, ale i nejzáhadnějších osobností chorvatských církevních dějin.
Po přednášce o biskupu Duchovi hovořil předseda České besedy Záhřebského županství Fráňa Vondráček o své nedávno vydané knize Češi a Moravané v Záhřebském županství. zt/M. Lipovac