Kurs je určen především pro studenty bohemistiky, kteří si chtějí zdokonalit český jazyk, poznat českou kulturu a seznámit se s kulturními památkami České republiky. Kromě každodenní výuky byl pro účastníky připraven mimoškolní program a výlety.
Helena Briardová nás z letiště odvezla do areálu Zemědělské univerzity v Suchdole, kde jsme byly ubytovány. Na zahajovací večeři jsme se seznámily s ostatními účastníky kursu. Všichni jsme se těšili na tři týdny, které strávíme v nádherné Praze.

Výuka probíhala každého dne od devíti do půl jedné. Kromě výuky jsme měli konverzační hodiny, na kterých jsme se seznamovali se současnou situací v České republice. Druhého dne jsme navštívili Československý ústav zahraniční a seznámili se s jeho předsedou Jaromírem Šlápotou a jeho spolupracovníky. Příjemně nás překvapil jejich zájem o problémy české komunity v Chorvatsku a nabídka pomoci a další spolupráce.
Během tří týdnů jsme navštívili hodně pražských kulturních památek a vydali se na několik výletů. Nejvíce mě zaujal výlet do Karlových Varů. Nejprve jsme navštívili hrad Loket a potom Karlovy Vary, kde se konal 46. mezinárodní filmový festival. Procházeli jsme se městem a obdivovali krásu staveb a pramenů. Jsem velmi ráda, že jsem měla příležitost zúčastnit se kursu, který mi umožnil naučit se něčemu novému, zdokonalit se ve znalostech českého jazyka a získat nové kamarády. Budoucím účastníkům kursu přeji mnoho úspěchů a doufám, že se stejně jako já domů vrátí s hezkými vzpomínkami. Vlatka Zákorová

VŮNĚ A CHUŤ PRAHY
Jakými slovy popsat nepopsatelné? Právě takový byl letošní kurs češtiny v Praze. Pořád ještě se mi zdá, že jsem v Národním divadle, že musím vystoupit na zastávce Dejvická a že na mě u oběda čeká čtrnáct členů mé nové rodiny…
Praha se nám dostala pod kůži. Nejen Praha, ale i duch České republiky. Dalo by se říci, že jsme ji poznávali čichem, chutí, očima a hmatem. Do Chorvatska jsme si přinesli nespočetné obrazy nádherných historických památek… pevnosti Špilberk - brněnského hradu, proslulého jako obávaná věznice. Další památka, která nás nadchla, je velkolepý Lednicko-valtický areál, který je na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jeho velkolepá současná podoba je výsledek novogotické přestavby ve stylu tudorské gotiky. Naši pozornost upoutalo vřetenovité schodiště v knihovně s bohatou řezbářskou výzdobou.
Nejzajímavější je, že ho z jednoho kusu dřeva vyřezali tři mistři. Další zajímavý a nadevše poučný výlet byla návštěva malé pevnosti v Terezíně. Během druhé světové války tam němečtí okupanti nejprve zřídili policejní věznici pražského gestapa a poté v samotném městě ghetto. Uvědomili jsme si, že jsme doopravdy šťastní, a že si z toho hanebného příkladu můžeme a musíme vzít ponaučení.
Česká republika voní a má různé chuti a příchuti. Voní teplými makovými moučníky, chmelem a čerstvým pivem. Voní měkkými knedlíky rozpouštějícími se na jazyku. Vydává vůni starých časů, studených kostelů, starožitností; moudrosti a odvahy. Praha ty všechny vůně shromažďuje a skrývá před očima průměrného turisty, a proto nás naši vedoucí naučili dívat se, čichat, hmatat a slyšet českými smysly. Nabídli nám nejen znalosti, ale i možnost odhalit četná tajemství Prahy. Za to jim upřímně a hluboce děkujeme.
Děkujeme za nové znalosti a zkušenosti. Děkujeme za laskavost, vstřícnost a srdečnost. Děkujeme Československému ústavu zahraničnímu, který nám umožnil, abychom se během tří týdnů cítily jako Pražanky. Manuela Ivekovićová