Jela s námi také ivanoselská rodačka Anna Vodvárková, učitelka dějepisu a zeměpisu, která nám cestou povídala o krajích, kterými jsme projížděli. Vyprávěla nám také známé staré české pověsti o staré Praze, o Čechovi, Libuši, Přemyslovi…
Už v ranních patečních hodinách jsme se ocitli v Jižních Čechách v Českém Krumlově a vyšli si na procházku tímto krásným městečkem na řece Vltavě, které vyrostlo kolem zámku z 13. století, a dodnes jsou v něm zachovány gotické, renesanční a barokní stavební prvky. Město je proto na seznamu UNESCO a patří k nejnavštěvovanějším místům v Čechách. Cesta pokračovala dále do malého městečka Římova, kde na nás čekal Pavel Zika, který byl už několikrát v Chorvatsku. Se známou Římovskou koledou a s maškarním průvodem jezdí do Velkých Zdenců a na Rijecký karneval. Hodně nám pomohl s organizací ubytování a stravování. V Římově jsme viděli dutou lípu, která je zapsána do Guinnessovy knihy rekordů, protože se do její dutiny vešlo padesát osob. Podívali jsme se na přehradu, ze které okolní města získávají pitnou vodu. Posilnili jsme se tradičním českým obědem vepřo-knedlo-zelo a čepovaným pivem, a pokračovali dále – rovnou do pivovaru Budvar.
Je tomu přes sedm set let, co bylo slavným českým králem Přemyslem Otakarem II. založeno královské město České Budějovice, v těch dobách zvané Budwais. Nedlouho poté bylo budějovickým měšťanům stejným panovníkem uděleno i právo várečné, a tak se v Budějovicích začalo vařit pivo. Pivovar Budějovický Budvar prodělal koncem devatenáctého století rozsáhlou modernizaci a přestavbou prochází od devadesátých let dvacátého století dodnes. Pivo dnes vyváží téměř do celého světa. Prohlídka pivovaru byla pro nás jedinečným zážitkem, dokonce jsme dostali pivo na ochutnávku. Chutnalo moc. Do večera jsme si ještě stačili prohlédnout České Budějovice. Průvodcem tímto krásným městem byl Jiří Krejčí, který už rok působí v Chorvatsku jako učitel českého jazyka. První den pobytu v Čechách jsme uzavřeli ubytováním, odpočinkem a přípravou na další den.
Na sobotu jsme si naplánovali zájezd do Prahy a setkání s Bohdankou Pěvou Šolcovou a Radkem Kukurou Jančekem. Jsou našimi kamarády už dlouhou dobu a to od doby, kdy Bohdanka působila v Chorvatsku jako učitelka českého jazyka. Společně pro nás psali divadelní hry, hráli s námi divadlo, vystupovali s námi na dožínkách, účastnili se dožínkového průvodu a Bohdanka se s námi dokonce naučila mlátit obilí cepy. S jejich autorskou hrou se Ivanovoselští dostali na státní divadelní přehlídku a na mezinárodní festival v České republice. Nyní jsme se zase setkali, a to v nejkrásnějším městě na světě – v Praze. Tolik nám toho chtěli ukázat, že by nestačil ani týden, natož pak jeden den. Všichni jsme se kochali krásou zlaté Prahy, Matky měst. Viděli jsme Malou stranu, Staré město, Staroměstské náměstí, Orloj – přesně v poledne, Karlův most, Václavské náměstí, Hradčany, Chrám sv. Víta, Pražský hrad… Den utekl co nevidět a my jsme se plni dojmů vraceli zpět do Budějovic, kde se večer konal mezinárodní jazzový festival. Někteří si ho nenechali ujít a z koncertu přišli s novými, krásnými zážitky.
Neděle byla posledním dnem našeho pobytu v Čechách. Hned ráno jsme opouštěli České Budějovice a za velmi krátkou dobu jsme byli na jednom z nejkrásnějších zámků v Čechách. Je to zámek Hluboká nad Vltavou, který každoročně přiláká tisíce turistů. Vznikl na místě královského hradu z 13. století, vystřídal několik majitelů z významných českých šlechtických rodů a prošel několika zásadními úpravami. Nejvíce se do dějin Hluboké zapsali Schwarzenberkové, kteří zámek přestavěli v novogotickém stylu, inspirovaném anglickým královským hradem Windsor. Bylo nádherné procházet se místnostmi tohoto zámku a myšlenkami zabloudit do doby, kdy se tady žilo a panovalo.
Před návratem domů nám zbyl čas nakoupit pivo a becherovku, abychom i těm, kteří na zájezd nejeli, aspoň vůní a chutí přiblížili zem našich předků. Doufám, že tento výlet bude nezapomenutelnou vzpomínkou, a že si budeme rádi připomínat hezké chvíle, které jsme za těchto pár dnů zažili. Anna-Marie Štrumlová-Tučková/amšt
