Print this page

Turistický zájezd České besedy Horní Daruvar

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Thursday, 10 November 2011

PŘÍŠTĚ URČITĚ POJEDEME ZASE
Ve čtvrtek 22. září ve dvaadvacet hodin bylo u obchodu v Horním Daruvaru velice živo. Mnozí, co projížděli kolem, se podivovali, co se to tady zase děje. To Hornodaruvarští cestují do České republiky, zněla odpověď. Tak to začalo.

V malé chvilce byl autobus plný veselých krajanů a už se s písní na rtech jelo. Cesta to byla daleká, ale zajímavá. Nikdo neměl chuť spát a tak se až do rána povídalo, poslouchaly se české lidové a zábavné písně, sledovaly zajímavé české filmy.
Naší první větší zastávkou bylo město Plzeň. Založil ho český král Václav II. v roce 1295. Dnes je Plzeň se sto sedmdesáti tisíci obyvateli čtvrtým největším městem České republiky.
Hned po příjezdu na parkoviště nás přivítal Goran Evđenić, který nás provedl městem. Navštívili jsme Pivovarské muzeum, které je umístěno v autentickém domě v historickém jádru města Plzně. Opravdu výjimečná byla speciální ochutnávka piva, uvařeného podle receptury ze 16. století. Dozvěděli jsme se, jak se pivo ve středověku vařilo, co předcházelo založení Měšťanského pivovaru (dnešního Plzeňského Prazdroje) a čím se lišilo od dnešních ležáků. Prohlídka pokračovala procházkou městem až ke slavné Pivovarské bráně. Je to vstupní místo do areálu pivovaru Pilsner Urquell - Plzeňský Prazdroj.
Seznámili jsme se s tím, jak se vaří piva Pilsner Urquell a Gambrinus v největším pivovaru v České republice. Ten totiž vlastně ve svém areálu skrývá pivovary dva – pivovar Pilsner Urquell a pivovar Gambrinus, a zároveň patří k unikátním industriálním památkám, což dokazuje jeho zařazení do prestižní sítě ERIH (Evropská cesta industriálního dědictví). Byl to ucelený zážitek z poznání tradice i součastnosti vaření světaznámého plzeňského ležáku.
Ochutnávka byla také zvláštním zážitkem, ale pak už si všichni přáli ochutnat také něco z tradiční české kuchyně. Po bohatém obědě se pokračovalo s prohlídkou jedné z nejcennějších památek historického jádra, a to je gotická katedrála sv. Bartoloměje. Její 102,6 metru vysoká věž (nejvyšší v České republice) je dominantou středu města a je z ní nádherný výhled do okolí. Ti, co nahoru nemohli, si zatím prohlédli hlavní oltář, kde viděli proslulou Plzeňskou madonu, vrcholné dílo ve stylu tzv. „krásných madon“ českého gotického umění.
Přes náměstí plné stánků s tradičním pečivem, řemesly a zvuků české hudby jsme se dostali až do velké synagogy. Je to třetí největší synagoga na světě, pochází z roku 1893. Velkolepá stavba, postavená v maursko-románském slohu se zajímavými interiéry, slouží dnes i jako koncertní a výstavní sál. Nemusíme ani povídat, že Plzeň okouzlila každého z nás, proto si myslíme, že má všechny předpoklady pro úspěšnou kandidaturu na titul Evropské hlavní město kultury 2015.

V odpoledních hodinách už bylo naším cílem se někde ubytovat. Rozhodnutí padlo na Dobřív, malebnou vesničku, rozprostírající se na březích Padrťského potoka. Dnes známá zejména díky vodnímu hamru, který se zde nachází, ale také díky svým rázovitým roubeným chalupám, které jsou typické pro podbrdskou lidovou arhitekturu. Díky jejich skvělému stavu byl Dobřív vyhlášen vesnickou památkovou zónou. Krásné je i okolí obce, zejména hluboké lesy lákají návštěvníky k dlouhým procházkám a houbaření. Již od 15. století je obec Dobřív známa kvalitní železářskou výrobou. Z této doby se zachoval pouze vodní hamr, který je dnes unikátní technickou památkou. Jeho vnitřní vybavení pochází z doby od 17. do 20. století. Tlukot kovářských kladiv však na hamru neutichá ani v současné době. Každý rok, vždy třetí sobotu v květnu, se zde koná Hamernický den a celý Dobřív se na jeden den vrátí do starých časů, všude jsou slyšet kovářská kladiva a k vidění je spousta dalších staročeských řemesel. Vodní hamr však není jedinou dobřívskou zajímavostí. Každý se jistě rád projde po starodávném kamenném, tzv. švédském mostě. Podle legendy sloužil v 17. století švédské armádě při dopravě střeliva při obléhání Prahy. Anebo se vydá chráněnou lipovou alejí, která se nachází na břehu vodního náhonu pod hamrem, k roubené Staré hospodě, kterou často navštěvoval známý český herec Jindřich Mošna. Jemu a postavám, které ztvárnil, je věnována pamětní síň.
Druhý den patřil Karlovým Varům, nejslavnějšímu lázeňskému městu České republiky. Tady se o nás postarali Podboračka Lenka Donátová a její syn Patrik, který byl ochoten dělat nám celodenního průvodce. Navštívili jsme Jan Becher muzeum, kde se Becherovka vyráběla 143 let. Teď už továrnu přestěhovali na okraj města. Přímo v prostorech muzea jsme si prohlédli množství exponátů a fotografii, shlédli film a ochutnali Becherovku a ostatní produkty firmy Jan Becher. Následovala příjemná procházka „po stopách pramenů“, samozřejmě s ochutnávkou. Přitom jsme přikusovali královské oplatky. Náš závěr byl, že čtrnáctý pramen je nejlepší (KV14 – aperitiv, který spojuje plnou chuť bylin a červeného vína).
V neděli ráno jsme se vydali na cestu domů. Zastavili jsme se v Českých Budějovicích a prohlédli si velice pěkné náměstí. Poslední zastávkou byla obec Římov, kde nás přivítal přítel mnoha Besed Pavel Zika. Dozvěděli jsme se, že osada vznikla v 10. století v srdci Doublebska na křižovatce důležitých cest. Je to významné a jedinečné poutní místo symbolizované Loretánskou kaplí s ambity, Pašijovou cestou a kostelem Svatého Ducha. Před kostelem stojí lípa, která se stala vítězkou ankety „Strom roku 2008“ s názvem Lípa Jana Gurreho (zakladatele poutního místa). Zajímavý byl pokus o vytvoření světového rekordu „Nejvíc lidí v duté lípě vysoké 12 m“. Do lípy se vešlo 51 sportovců, jak je zapsáno v Guinessově knize rekordů. V roce 1997 se do jejího dutého kmene nasoukalo pět fotbalových jedenáctek a tato událost byla zapsána do české Guinessovy knihy rekordů. V obci se dále nachází muzeum Roubenka se stálou expozicí Římovské mašinky, která se nám všem velmi líbila.
Domů jsme se vrátili nadšení a plní dojmů. Slíbili jsme si, že až Damir zase něco zorganizuje, s chutí se přidáme. Romana Rašetićová/Alenka Njegovcová

Read 643 times