Po úvodním přivítání ředitelkou Jednoty Libuší Stráníkovou si dvacítka zájemců, mezi nimiž nechyběly představitelky Svazu Čechů, menšinových knihoven, Besedy z autorova rodného Lipovce a další lidé, kteří mají ke krajanské literatuře vztah, mohla vyslechnout autorův životopis, pojednání Jiřího Krejčího o díle a úryvky z románu.

Román původně vznikl v osmdesátých letech minulého století, knižního vydání se dočkal až letos. Autor se domníval, že začátek devadesátých let nebyla vhodná doba na vydání knihy o životě v tehdejší NDH. Ph.D Jiří Krejčí jako recenzent románu uvedl, že se jedná o výjimečnou knihu, v níž vynikající vypravěč mistrovsky popisuje životní cestu krajanského studenta Melichara v prostředí ustašovského režimu za druhé světové války a jeho idealizované sny o životě ve vlasti svých předků.
Po oficiální části se rozproudila živá beseda o díle a autorovi, útlocitném člověku, který zůstal až do své smrti citově velmi vázán k rodnému Lipovci a celé zdejší krajanské komunitě. Karel Bláha konstatoval, že je nově vyšlý román svým způsobem vrcholem naší krajanské prózy, v níž autor vystihl tíseň, kterou pociťoval jeho hrdina ze života v totalitních režimech. Lenka Janotová řekla, že máme v rukou hodnotné literární dílo a zároveň svědectví jedné doby z pera velmi objektivního a všímavého člověka, které by si zasloužilo být přeloženo do chorvatštiny nebo představeno čtenářskému publiku v České republice. Připomněla své styky a kontakty s Rudou Turkem a přimluvila se o vydání jeho korespondence s lidmi ve zdejším prostředí. Uzavřela tím, že je tento román chloubou všech nás.
Jiří Krejčí vyjádřil naději, že se povede, aby dílo vydalo i některé české nakladatelství. Překlad do chorvatštiny by pro chorvatské literární publikum mohlo být i svého druhu učebnicí dějin.
Libuše Stráníková popsala autora jako velice sebekritického spisovatele, který by si nedovolil dát do tisku něco, za čím by nestál celou svou bytostí. Zavzpomínala na návštěvy u rodiny Turků v Milevsku, kde pocítila atmosféru vlídného domova. Připomněla se poslední návštěva Rudy Turka v Chorvatsku – při křtu jeho slovníku krajanské literatury Domov má jméno Daruvar v roce 1995 a setkání v záhřebské Besedě v září 2003. Čtenáři chválili román jako poutavé dílo, které se čte téměř jedním dechem. Dnes je písemná pozůstalost zesnulého Rudy Turka uložena v oddělení významných lidí z krajanských komunit v Národním archivu v Praze.
Zazněly návrhy, aby se v budoucnosti vydaly další autorovy vzpomínky. Lipovecká Beseda vbrzku uspořádá literární večer, věnovaný osobě a dílu svého rodáka Rudy Turka. Ž. Podsedník/žp

Pátá kniha Rudy Turka, která vyšla nákladem Jednoty díky finanční podpoře Rady pro národnostní menšiny RCH, je k dostání v Jednotě za 30 kun.