Program byl uveden 1. listopadu v budově Stálé výstavy Svazu Čechů v Daruvaru a cílem jeho opakování v Záhřebu bylo přání organizátorů seznámit širší politickou, společenskou a kulturní veřejnost s pomocí přátelského českého národa a státu.
Přítomní si tak spolu s Daruvarskými připomněli tristní dobu nových chorvatských dějin a vzdali čest všem šlechetným lidem, jež evakuaci patnácti set dětí a matek s malými dětmi uspořádali a uskutečnili.
„Válka je slovo pro hroznou událost, měnící osudy lidí, národů, ba i celého světa. Války přinášejí mnoho neštěstí a nevybírají si oběti; oběti jsou bohužel také děti. Hrozná válka před dvaceti lety pustošila Chorvatsko a zachvátila i daruvarské území, na kterém žije největší počet příslušníků české menšiny v našem státě. Češi byli rozhodnutí: bránit a ochránit své domy a svou domovinu Chorvatsko. Pomocnou ruku jim nabídla i stará vlast, a tak došlo k jedné z nejdojemnějších humanitárních akcí v domovinské válce v Chorvatsku,“ pronesl při zahájení večera Jiří Bahník, předseda České besedy Záhřeb. S velkou pozorností se sledovala slova Lenky Janotové, předsedkyně Svazu Čechů v RCH a ředitelky české školy Komenského v Daruvaru, hlavní duše celé operace na daruvarském území… Její nebojácnost, rozhodnost, akceschopnost, lidská, rodičovská a národnostní uvědomělost ji vedla k rozhodným politickým tahům a kontaktům, jejímž cílem bylo zachránit životy především dětí.
Děti a učitelé předčítali slova tehdejších žáků a spisovatelů, plná smutku a bolu. Válečná tíha dolehla na všechny přítomné. Sklíčeně vnímali výzvy Svazu roku 1991 k zastavení války, fotografie zničených domů, osad a měst, loučení rodičů s dětmi, mávání za autobusy, odjíždějícími do Čech. Svědectví o nedávné krajanské minulosti nutilo k pláči. Každý zavzpomínal, mnozí znají někoho z dětí přepravených tenkrát do sedmi českých útočišť s vstřícnými hostiteli, kde národnostní příslušnost nikomu nebyla důležitá. Zachraňovaly se mladé lidské životy.
Vzpomínkový program, zarámovaný písní Moja domovina, kterou podaly zpěvačky sboru České besedy Daruvar, byl mocným živým dokumentem.
O své účasti při odsunu dětí promluvil i Bohumil Bernášek, jenž byl roku 1991 náměstkem ministra zahraničí pro konzulární záležitosti Chorvatska. Zdůraznil, že byla vykonána velká, správná věc: všechny děti se vrátily zpátky domů. Jejich životy zachránila Lenka Janotová se spolupracovníky. Kytice, která jí byla předána, byla malým poděkováním. Mnozí jí chtěli alespoň stisknout ruku. Z. Táborská/zt

HOSTÉ: Vladimir Lončarević – náměstek poradce prezidenta RCH pro vnitřní politiku, Karel Kühnl – velvyslanec České republiky, Milan Bandić – primátor města Záhřebu, Aleksandar Tolnauer – předseda Úřadu pro národnostní menšiny RCH, Josef Zrzavecký – zástupce velvyslance ČR v RCH, Tatjana Holjevcová – místopředsedkyně Shromáždění města Záhřebu, Mate Rupić – náměstek správce Chorvatského dokumentačního centra domovinské války, Táňa Opačková – poradkyně dětské prokurátorky, Marijan Lipovac – předseda Chorvatsko-české společnosti, členové Koordinace národnostních menšin města Záhřebu, Agneza Szabová – redaktorka knihy Češi Záhřebu – Záhřeb Čechům, Robert Vidiš – ředitel zastupitelstva Czechtrade v Záhřebu a další.