Začátek programu byl netradiční a zvlášť slavnostní. Půlhodinovým pěveckým recitálem jej zahájila mladá pěvkyně, mezosopranistka Olga Novotná z Prahy. Za doprovodu klavíristy Krešimira Popoviće zazpívala celou řadu známých i méně známých českých, moravských a slováckých lidových písniček. Její krásný sametový hlas vyplnil každou skulinu hornodaruvarského sálu. Výběrem repertoáru kápla do noty krajanům – některé písně, jako Ej lásko, lásko nebo Pod tým naším okénečkom, si zanotovali s ní a každou odměnili pochvalným potleskem. Zpěvačka zřejmě vycítila vlastenecké cítění přítomných, když na závěr celý sál zvedla na nohy první slokou české národní hymny Kde domov můj. Ještě nikdy nezněla tak mohutně a lidsky něžně jako tentokrát.

Po tomto skvělém úvodu se řadily písně v podání besedních kapel a jejich zpěváků a zpěvaček. Většinou to byly lidové a známé lidovky, jen tu a tam jako malé osvěžující vybočení zazněla kantry, známá populární píseň nebo chorvatská lidovka. Malých besedních hudebních souborů a kapel je stále víc, hrají lépe a lépe, přibývá v nich mladých členů a sólových zpěváků. Přehlídka tuto skutečnost potvrdila. Ve více než dvouhodinovém programu se představilo dvanáct souborů, které měly jednu věc společnou: ve svých spolcích doprovázejí taneční a pěvecké soubory, a všude tam, kde je k tomu příležitost, vytvářejí dobrou náladu. Přehlídka ale také ukázala, že si doprovodné skupiny ještě neuvědomily, že zpěváka mají doprovázet a ne přehlušovat, ba dokonce ani to, že ozvučovací technika může jejich vystoupení vylepšit, ale i úplně zkazit. V mnoha případech by bez ní zněly lépe.
Jako první se nástrojů chopila hornodaruvarská skupina, které se písní Hospůdko malá hned na začátku podařilo roztleskat sál. Početná virovitická kapela vsadila najisto: šlágry jako Až se jednou potkáme a Pohádka mládí zaujmou vždycky. Ještě kdyby skvělou sólistku Michaelu Despotovskou bylo slyšet… Lipovlanští Staří kocouři díky dvěma novým muzikantským sílám omládli a bylo to znát i na jejich hře. Zahučely hory a Ta naše Morava měly sice tak trochu slavonský nádech, ale posluchačům udělaly radost.
Hezky a dalo by se říci ryze česky zněla malá kapela z Končenic, která jinak doprovází starší besední folklorní skupinu. S chutí se při nich zpívalo. Nemalým překvapením byla početná skupina z Garešnice, kterou tvořili samí mladí: šest muzikantů doprovázelo zpěvem osm výborných zpěvaček. Odvážily se i na Chaloupky pod horami a zajímavý a pěvecky náročný kanón.
Poprvé se na přehlídce představila malá sedmičlenná dechová kapela z Mezurače, doprovázená šestičlennou pěveckou skupinou. Na výbornou zvládli jak lidovou Šly panenky silnicí, tak také pěknou kantry píseň Rodné údolí. Staří přátelé z Bjelovaru ukázali, že patří k nejzkušenějším: zahráli vynikající staré šlágry, které se stále s oblibou zpívají, a své zpěváky doprovázeli s citem a respektem. Se zájmem byla očekávána Lípa, vyhlášená tříčlenná skupina ze Záhřebu, která se pokusila své vystoupení oživit šimi polkou.
Z Dubravy přijela opravdu početná skupina: tři výborné muzikanty doprovázelo dokonce devět zpěváků. Působili ale jako velice sehraná parta lidí, kteří zpívají a hrají nejen s gustem, ale i s citem pro harmonii a jevištní projev. Byli výborní a krásné slovácké písně zazpívali tak, jako by na Moravě vyrostli.
Hudební skupina ze Slavonského Brodu se blýskla zajímavým vozembouchem a Kristýnkou. Překvapení přišlo tentokrát i z Daruvaru. Zatímco všichni očekávali kapelu Holubičky, vystoupila početná, jedenáctičlenná skupina, sestavená z velmi mladých muzikantů, kteří doprovázejí tance Malé Holubičky, posílená ovšem i několika staršími. Čtvery housle, dva klarinety, dvě flétny, trubka, basa a klávesy zněly pěkně, diváci jen mohli litovat, že zpěv mladých zpěvaček Jasmíny a Laury nebyl slyšet tak, jak by si to byly zasloužily. Jen Antonio si se zvukem poradil lépe a za Kristýnku si vysloužil dlouhý potlesk.

Jako poslední zahrála skupina Bohemia z Kaptola, soubor, který nechyběl na žádné přehlídce, a který už připravuje vydání svého druhého CD. Ke třem populárním lidovkám na závěr přidali Kristýnku, třetí toho večera, tentokrát ale na přání zvláštního hosta přehlídky, Olgy Novotné.
Přehlídka skončila jako obvykle – udělením uznání, večeří a muzikou. Muzikantů byl plný sál, takže se z místního domu dlouho do noci z místního domu ozývaly tóny lidových i zábavných písní. Nálada byla vynikající, jen o místo k tancování byla nouze.

Byla to poslední letošní přehlídka krajanské kulturní tvořivosti. Stále platí, že je mezi Čechy hodně hudebně nadaných lidí, kteří dovedou zahrát a zazpívat tak, aby šířili dobrou náladu, a aby ke zpěvu a třeba i k tanci strhli i obecenstvo. Přehlídka malých hudebních souborů má mezi akcemi Svazu své oprávněné místo. Především proto, že by jejím výsledkem měla být kvalitnější práce. A tady je té práce třeba ještě hodně. Snad by stálo za úvahu, jak z této přehlídky udělat koncert, kterému bude předcházet zvuková zkouška, a při kterém diváci budou sedět čelem k jevišti a vidět ne les mikrofonů a stojanů, ale muzikanty a zpěváky. Zasloužili by si to. Zpěváci, muzikanti, i diváci. L. Stráníková/Ž. Podsedník

Účinkující a hosté
Bjelovar, Staří přátelé – vedoucí Mladen Lusavec; Daruvar, Malá Holubička – vedoucí Jaroslav Klubíčko; Garešnica – vedoucí Branko Medved; Horní Daruvar – vedoucí Damir Malina; Kaptol, Bohemia – vedoucí Goran Hruška; Končenice – vedoucí Milivoj Částek; Lipovlany, Staří kocouři – vedoucí Miroslav Horvat; Mezurač – vedoucí Josef Král; Prekopakra – vedoucí Josef Kubálek a Alois Huška; Slavosnký Brod – vedoucí Mája Omerbašićová; Virovitica – vedoucí Rudolf Chalupa; Záhřeb, Lípa – vedoucí Željko Bartoš; Záhřebské županství – vedoucí Zlatko Farzský. Mezi hosty byla poslankyně Zdenka Čuchnilová, místopředsedkyně a tajemnice Svazu Libuše Stráníková a Jarmila Kulhavá, předsedové a představitelé Besed a menšinových rad, mezzosopranistky Kristina Becková-Kukavčićová a Olga Novotná a další.

Mezzosopranistka Olga Novotná
Začínající operní pěvkyně Olga Novotná ukončila pěveckou konzervatoř a studuje zpěv na pedagogické fakultě v Plzni. Během studia se zúčastnila pěveckého kursu ve Francii, kde se seznámila s chorvatskou mezzosopranistkou a pedagožkou Kristinou Beckovou-Kukavčićovou, která ji pozvala na pěvecký kurs do chorvatského Senje a zprostředkovala i koncert v Záhřebu a na Daruvarsku. „Mám tady kamarádku, od které jsem věděla, jak zde žije hodně Čechů, a že se zde pěstuje česká kultura. Překvapilo mne ale, jak velmi dobře česky mluvíte. Cítím se tu jako doma. Je to příjemný pocit, když člověk může s někým promluvit česky za hranicemi,“ řekla nám Olga po koncertě. K profesorce Kukavčićové do Chorvatska pravidelně dojíždí na konzultace a nyní ji její mentorka doprovodila i do Horního Daruvaru. Zatímco její záhřebský koncert obsahoval také českou moderní a klasickou hudbu, své vystoupení v Horním Daruvaru přizpůsobila okolnostem a zařadila do něho samé české lidové písničky. „Nejvíc mi vyhovuje Antonín Dvořák. Zbožňuju závěrečných patnáct minut z Rusalky, když umírá princ a Rusalka nad ním zpívá. Ale také další jeho nádherné písně. Byla bych ráda, kdybych tady mohla někdy zazpívat i Dvořáka,“ svěřila se nám na závěr a dodala, že ji potěšilo poznání, jak jsou české lidové písně u nás oblíbené.