Print this page

Zajímavost kaptolského farního kostela

  • Posted on:  pondělí, 24 březen 2014 00:00

Friday, 06 April 2012

KŘÍŽOVÁ CESTA V ČEŠTINĚ
Věřící krajané, žijící v osadě Kaptol na Požežsku, mají oproti jiným jednu nevšední výhodu – během pobožnosti křížové cesty si mohou číst verše modlitby, vlastně podpisy pod obrazy, které ilustrují jednotlivé zastávky křížové cesty v češtině.
Přestože je v Chorvatsku nemálo míst osídlených českými přistěhovalci, a přestože často s sebou do nového světa vzali bibli svatou a náboženství bylo důležitou součástí jejich života, jsou obrazy křížové cesty s českými podtitulky na stěnách farního kostela svatého Petra a Pavla v Kaptole úplnou vzácností. Jak se tam dostaly?
„Čtrnáct obrazů křížové cesty přinesli do Kaptola čeští misionáři. Byl to ideální dar pro kostel, který byl právě důkladně obnoven. Proto byly obrazy, vybavené českými podpisy, zvláště vítané a přijaté s otevřenou náručí,“ vysvětlil nám Mirko Vazler, jednatel místní České besedy, který pro potřeby monografie o přistěhování Čechů a Moravanů do Kaptola, vypátral mimo jiné i dějiny farního kostela, ve kterých krajané vždy hráli významnou roli.
Tříletá renovace kostela začala v roce 1907. Starou dřevěnou šindelovou střechu zaměnila buková konstrukce a plechová střecha. Uvnitř kostela byly provedeny také velké změny, včetně nového rozvrhu oltářů a soch. Celý kostel byl zevně i zevnitř znovu vymalován. Na těchto pracích se podíleli mnozí krajanští mistři, začínajíce s natěračem Fráňou Lánským a jeho tovaryšem Jankem Šabršulem. Mistři českého původu se na obnově kostela podílejí dodnes – v roce 1998 zaměnil plechovou střechu střechou měděnou klempířský podnikatel z Pleternice Tomši Vařák.
Dar, který začátkem dvacátého století přinesli do Kaptola misionáři z Čech, zprostředkovali čeští přistěhovalci, kteří tak chtěli starousedlíkům oplatit za jejich dobrosrdečné pohostinství. Sbírali dobrovolné příspěvky mezi krajany a krajanskými institucemi a darovali faře nejen obrazy křížové cesty, ale také dva velké obrazy Ježíše na Olivové hoře a svatého Jana Nepomuckého, které byly umístněné na stěně nad vchodem do kostela. Zapsáno bylo také to, že oba tito misionáři byli podobojí, totiž příslušníci utrakvistů, kteří uznávali přijímaní svátosti oltářní pod obojí způsobou, tj. v podobě chleba a vína, všemi účastníky mše.
Věřící krajané v Kaptole tak měli v této době možnost oslavovat Cyrila a Metoděje, svatého Václava a Jana Nepomuckého, jehož socha stála na jednom z pomocných oltářů, slavili václavské posvícení, a v kostele se směli modlit česky a zpívat české písně a koledy. To ale netrvalo dlouho. Během úpravy v roce 1930 byla socha Jana Nepomuckého z kostela odstraněna, zatímco pod obrazy křížové cesty byly k českému textu přidány i chorvatské podpisy. Obrazy velkého formátu, na kterých jsou Jan Nepomucký a Ježíš na Olivové hoře zůstaly v kostele až do roku 2004, kdy byly odneseny do farního úřadu.
Z dvou Nepomuků tak v kaptolském kostele nakonec nezůstal ani jeden. Stejně tak byla v roce 2007 odstraněna socha Jana Nepomuckého z požežské katedrály, kde také stála na pomocném oltáři, ale tento světec stále ještě stojí v kostelech v nedalekém Kutjevu a Jakšići. Co se týče obrazů křížové cesty, i po nedávném malování vnitřku kostela byly znovu vracené na sé místo, takže se v těchto předvelikonočních dnech, kdy probíhají pobožnosti křížové cesty, mohou kaptolští krajané modlit svým mateřským jazykem. M. Pejić/mp

Read 622 times